Mladí lidé podceňují rizika, budoucnost neřeší

Podle nedávného výzkumu společnosti ING jsou sice mladí lidé díky svému aktivnějšímu životu náchylnější na úrazy, pojištění proti úrazům často nevěnují velkou pozornost a rizika si buď nepřipouštějí, nebo na ně prostě zapomínají.

Podle výzkumu ING, který společnost provedla společně s agenturou Ipsos Tambor u klientů ve věku 18 až 65 let, jsou mladí a bezdětní lidé nejhůře pojištěnou skupinou lidí, a to jak v případě životního pojištění, tak i u úrazového pojištění. Zatímco rodiny, u nichž již děti opustili domov, jsou pojištěny nějakým typem pojištění (životní i úrazové) téměř z 80 %, u mladých svobodných lidí to nejsou ani dvě třetiny. Rodiny s dětmi pak logicky vedou ve statistice úrazového pojištění (75 %), kde se rodiče o své děti a také o sebe v tomto směru častěji postarají. V této statistice pak mladí svobodní lidé zaostávají ještě více a je jich pojištěno jen něco málo přes šedesát procent.

Přestože mladí svobodní lidé patří společně se svobodnými páry mezi nejvíce rizikové skupiny, jsou pojištěni nejméně. Mladí lidé si totiž mnohem více než ostatní snaží užívat více života a také se ve větší míře věnují sportům, které jsou náchylnější na úrazy, jako jsou squash, nebo in-line brusle. Právě sportovní úrazy tvoří více než čtvrtinu z celkového počtu 1,64 milionu úrazů, které loni ošetřily ambulance.

Rovněž Pojišťovna České spořitelny letos na začátku srpna upozornila, že podle jejích statistik klesá relativní podíl mladých lidí do 25 let s uzavřeným životním pojištěním. Zatímco v roce 2005 tvořili mladí lidé do 25 let více než pětinu klientů FLEXI životního pojištění, letos tento poměr klesl k 15,9 %. A to jsou podle pojišťovny podmínky uzavření zmiňovaného pojištění výhodnější právě v mladém věku. Jak k tomu uvedl Petr Procházka, ředitel úseku řízení produktů Pojišťovny České spořitelny, „životní pojištění uzavírají hlavně lidé ve středním věku, kteří již založili rodinu a ocitají se ve funkci jejího živitele. V případě životního pojištění je však dobré myslet o krok napřed. Mezi hlavní faktory, které ovlivňují cenu pojištění, totiž patří především věk a zdravotní stav žadatele.“ A v tomto směru jsou na tom mladí lidé mnohem líp, než ti starší.

Dalším problémem, který ale platí pro všechny skupiny dotazovaných je poměrně nízká částka, kterou lidé investují do životního pojištění všeobecně. Průměrná částka se pohybuje kolem 500 korun měsíčně, což určitě není u životního pojištění kryjícího široké spektrum rizik, případ smrti i dožití dostatečné. Jak již ale bylo zmíněno u spoření na stáří, lidé nehledí na krytí a možná rizika, ale spíše na sumu, kterou budou investovat. V rámci co největší úspory tak sice mají pocit, že jsou zajištěni, ale v případě pojistné události přichází nepříjemné překvapení z výše plnění.

Mladí o pojištění nejvíce uvažují

Snad jedinou pozitivní informací vyplývající z průzkumu ING je fakt, že i ti lidé (a zejména mladí), kteří dnes nejsou pojištěni, nad uzavřením pojištění uvažují. To znamená, že si rizika určitě uvědomují, na druhou stranu ale odkládání pojištění pouze zvyšuje riziko, že při úrazu již bude pozdě. „Mladí lidé si často nepřipouštějí rizika, žijí dneškem,“ okomentoval výsledky výzkumu ředitel životního pojištění ING ČR/SR Viktor Kouřil. „Přesto si je tato skupina vědoma nástrah a uzavření nějakého druhu životního pojištění plánují až ve 41 %, oproti zbytku populace, která tak uvažuje jen ve 32 %,“ dodal.

Pro mladé lidi je nejvýhodnějším produktem úrazové pojištění, které kryje možnou trvalou invaliditu a trvalé následky úrazem. Vhodné je určitě denní odškodné, které v případě práceneschopnosti vynahradí chybějící příjem. Pojištění pro případ smrti není tak důležité, jelikož se pojištěný nestará o rodinu, která v případě jeho smrti přijde o příjem jednoho živitele rodiny. V tomto směru je pak výhodné, když produkt umožňuje upravovat produkt v průběhu jeho trvání a přidávat připojištění. Spořicí složka by určitě neměla tvořit velkou část peněz, které klient vkládá do pojištění. Jde většinou o zbytečně drahé řešení a ke spoření lze využít jiné produkty, které jsou výhodnější.

O tom, proč je situace taková, jaká je, se dá jenom spekulovat. Možná je to skutečně dáno tím, že mladí lidé, kteří nemají rodinu a jsou odpovědni pouze za sebe, neřeší pojištění tak, jako například rodiny s dětmi. Možné je také to, že větší informovanost mladých (jsou častěji na internetu, který je dnes jednoznačně největším "skladištěm" informací) je paradoxně vede k větší obezřetnosti. Mají lepší možnost a více času získávat informace o jednotlivých produktech a jejich nevýhodách, a když je navštíví poradce, který se jim snaží prodat IŽP pod záminkou krytí rizik, tak si uzavření pojistky raději rozmyslí. Samotní ale do pojišťovny nepůjdou, to dnes skutečně dělá asi málokdo (to je vidět i z toho, že o pojištění sice uvažují, ale uzavřené jej nemají). V ideálním případě pak řeší pojištění pouze v případě, že se plánují věnovat nějakému nebezpečnému sportu (například krátkodobě, nebo v zahraničí) a pojistí se jen speciálně pro tento případ. Dlouhodobé pojištění jim pak přijde zbytečné, protože rizika běžného života si zkrátka skutečně neuvědomují.