Makroekonomická mozaika: Inflace pozvolna vystrkuje růžky, služby nezáří, cestovní ruch vzkvétá

Na druhou stranu z jedněch měsíčních údajů nelze zatím činit ukvapené soudy, když nezbývá než vyčkat měsíců příštích. V dubnu se meziměsíční i meziroční inflace posunula vzhůru shodně o 0,6 %. Za růstem cenové hladiny v dubnu stojí jak sezónní faktory (v případě některých potravinových položek), tak i projevy narůstající poptávky na spotřebitelském trhu, jež koresponduje se zvýšením cenové hladiny v oblastech spojených s trávením volného času, rekreace a kultury. Došlo též k nárůstu cen alkoholických nápojů a tabákových výrobků. A nadto pozvolna polevuje nejzásadnější faktor uplynulého již téměř roku – ceny pohonných hmot, které však stále drží tempo růstu cenové hladiny velmi dole.

První letošní čtvrtletí ve službách bylo spíše skromné. Jejich růst činil meziročně pouze 0,7 %, když jejich významná složka, dopravní a skladovací služby poklesly meziročně o 0,1 %. Jejich nejpřesvědčivějším segmentem bylo naopak ubytování, stravování a pohostinství (+5,4 % meziročně), jež se projevily též ve výborné statistice cestovního ruchu, jíž budeme věnovat následující odstavec. Nezklamaly ani administrativní a podpůrné služby (+4,7 % meziročně). To však nelze tvrdit o profesních, vědeckých a technických činnostech, které v prvním čtvrtletí doslova stáhly dolů výkony architektonických a inženýrských služeb (-12,2 % meziročně), jež svědčí o tom, že příprava prací pro budoucí stavební výrobu či investiční aktivitu prochází opět značným útlumem a propadem.

Cestovní ruch je segment, v němž se kloubí jak nárůst koupěschopnosti tuzemské populace v posledním období, stejně jako rizikovost některých tradičních zahraničních turistických destinací v nynějším neklidném období. Dynamika cestovního ruchu v prvním letošním čtvrtletí byla ve sledovaných ukazatelích vesměs dvouciferná a potvrzuje oprávněnost nedávných masivních investic do turistické infrastruktury, podpořených fondy EU. Celkový počet přenocování se meziročně zvýšil o 12 % (domácích +11,9 %, zahraničních +12,1 %); obdobná čísla pozorujeme v případě přírůstku počtu hostů. Velmi příznivé je, že dynamika je více méně rovnoměrně rozložena na všechny regiony České republiky; přírůstek domácí návštěvnosti je provázen též prodloužením délky pobytu (čímž dochází ke zvýšení využitelnosti kapacit), u zahraniční návštěvnosti bohužel prodloužení doby pobytu nepozorujeme (což může být výzva pro následující období).

Českou republiku, i díky posilujícímu leteckému spojení, navštěvuje vyšší podíl turistů z asijských zemí. Zaměření na udržitelnost této výkonnosti, na posílení kvality, na věrnostní turistiku a šíření pozitivního renomé představuje velký úkol do budoucna. Při jeho splněný má český turismus šanci naplnit svůj stále ne zcela využitý potenciál a zajistit rozvoj regionů, které procházejí strukturálními změnami s malou šancí rozvoje jiných odvětví.

Petr Zahradník, poradce prezidenta Hospodářské komory České republiky a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV)

^REKLAMA