Fincentrum a.s.
Hypoindex.cz Hypoindex.cz ČeskéReformy.cz ČeskéReformy.cz Bankaroku.cz Bankaroku.cz Investiceroku.czInvesticeroku.cz Investujeme.sk Investujeme.sk InvesticiaRoka.sk InvestíciaRoka.sk Ověření poradců Ověření poradců

Děkujeme našim partnerům:

fincentrum-mensi-nove

logo-fctr-real-hypoindex

wustenrot-logo-no-claim-a5-prechod

fecif


Likvidace OP Prostějov aneb Likvidace bankovní důvěry

Autor: Luboš Smrčka | 21.10.2010 00:00 | Kategorie: Banky | 0 komentářů
Likvidace OP Prostějov aneb Likvidace bankovní důvěry

Konkruz Oděvního podniku Prostějov má hlubší kořeny. Nejde o spor České spořitelny s dalším věřitelem Pyrghos Lefkos. Jde především o krach důvěry na bankovním poli. Co stojí za spory kolem konkurzu OP Prostějov? A jak se může výsledek kauzy dotknout finančního trhu v České republice?

Spor kolem konkurzu Oděvního podniku Prostějov (IČ 25532774) již není pouze střetem mezi konkrétní bankou (Česká spořitelna) a podnikatelskou skupinou oficiálně představovanou firmou Pyrghos Lefkos. Jde zde o mnoho jiných velmi důležitých věcí – o budoucí výklad řady ustanovení insolvenčního zákona, o příští postavení správců a soudců, o jejich pověst a dobré (nebo naopak velmi špatné) jméno, o to, zda veškeré snahy zákonodárců při pilování Insolvenčního zákona nebyly naprosto na nic, ale také o příští podobu bankovního prostředí v České republice. A především zde jde o nemalý majetek a značný potenciální zisk mnoha lidí z toho, když se jim podaří ovládnout konkurzní mechanismy.

Není divu, že případ OP Prostějov je velmi složitý sám o sobě, do toho přicházejí právníci s naprosto protikladnými interpretacemi stejných ustanovení zákona, jsou vznášena podezření o téměř zločinných postupech České spořitelny a naopak se šíří takové věty, že „na Moravě je soudcovská mafie“ krytá Vrchním soudem v Olomouci a že soudce Kozák, který má OP Prostějov přidělen, je druhý soudce Berka. S takovými extrémními názory však nelze bez dalšího souhlasit.

Je třeba si celý případ rozdělit na jednotlivé fragmenty a ty vysvětlit, protože jinak se tento konkurz změní v nepřehlednou změť vzájemného napadání. Jenom je vhodné dodat, že již nyní jsou kvůli tomuto případu podány tři různé ústavní stížnosti, v nichž jde v principu o to, aby Ústavní soud vydal judikáty, kterými by se konečně řídily jednotlivé soudy v některých ustanoveních insolvenčního práva.

Vůbec bych se nedivil, kdyby po následující schůzi věřitelů svolané na 25. 10. 2010 přibyla čtvrtá stížnost, vyvolaná účelovými kroky vedoucími k odvolání dvou členů věřitelského výboru potvrzených Vrchním soudem. Věřitelský výbor je totiž velmi důležitý, neboť právě on je oprávněn insolvenčnímu správci udělovat závazné pokyny mimo jiné třeba k podání žalob, které by mohly mít např. za cíl diskreditovat a eliminovat nepohodlné věřitele. O tom však lze v tuto chvíli jen spekulovat, stejně jako o roli narychlo dělaného forenzního auditu.

Pohled od bankovního lesa

Z hlediska reálného života je zde ještě druhý aspekt celé záležitosti, který přitom nesouvisí ani tak s konkurzem samotným – totiž jaký dopad budou mít „Prostějovské události“ na chování bank a na celé úvěrové postupy v zemi. Zatímco o právních aspektech případu se již mnoho napsalo (v ekonomických listech, v právních časopisech pak zvláště, a dokonce i v mainstreamových novinách, kde se mnohdy projevilo dobré PR odpůrců bank než žurnalistický nadhled), o vlivu celého sporu na bankovní život v zemi se povětšinou mlčí. Proto započněme z tohoto konce – jaksi „od lesa“.

Největší pohledávka vůči OP Prostějov je obvykle žurnalisty, a dokonce i těmi, kteří by věci měli alespoň rámcově rozumět, připisována České spořitelně. Což není ani zdaleka a tak přesné, neboť onu asi miliardu korun půjčilo konsorcium bank, kde Česká spořitelna je sice leadrem (tzv. agentem), ale není to tak úplně jenom její potíž. Dá se zhruba říci, že Česká spořitelna půjčila polovinu z těchto peněz, o něco více než čtvrtinu pak Raiffeisenbank, o něco méně než čtvrtinu Citibank. Spořitelna jako hlavní účastník konsorcia jedná za všechny tři banky, svoje kroky by ale měla nechat schvalovat řídícím výborem konsorcia, kde jsou zástupci všech tří finančních domů.

Avšak Raiffeisenbank svoji pohledávku za OP Prostějov prodala právě společnosti Pyrghos Lefkos a to v době, kdy bylo jasné, že tato firma chce banky odstavit od rozhodování v konkurzu. To je něco, co se v bankovním světě založeném (alespoň do jisté míry) na důvěře a na tom, že „banka jinou banku nepodrazí“ prostě nedělá. Každopádně tedy Raiffeisenbank nevlastní původní podíl na této pohledávce celého konsorcia – z  informací v insolvenčním  rejstříku je patrné, že situace  v syndikátu je nepřehledná a pravděpodobně se zbylé banky logicky brání vstupu Pyrghos Lefkos.

Syndikátní potíže

V podmínkách České republiky existuje sotva několik desítek podobných syndikovaných úvěrů, všechny jsou založeny na v podstatě jedné a té stejné základní smlouvě z pera kanceláře White&Chase. Tato smlouva ale nepočítá s tím, že některý z členů konsorcia svoji pohledávku prodá, aniž by o tom ostatní členy alespoň v dostatečném předstihu informoval nebo ještě spíše s nimi prodej koordinoval. Je to v daném prostředí tak výjimečné jednání, že se s ním nepočítá.

Proto panuje jisté zděšení zvláště mezi leadry těchto konsorcií, poněvadž když již jednou Raiffeisenbank nechala další ústavy na holičkách, může se tak za prvé zachovat znovu, za druhé mohou takové postupy převzít i jiné banky. Raiffeisenbank tedy zasadila velmi tvrdou ránu důvěře uvnitř českého finančního prostředí. Pikantní je, že většinu podobných konsorcií vede v tuzemském prostředí Citibank, alias třetí účastník konsorcia v případu OP Prostějov. Citibank má takto Raiffeisenbank jako partnera v obchodech za několik miliard korun.

Pochopitelně se vnucuje otázka, proč Raiffeisenbank společnosti Pyrghos Lefkos vlastně svoji pohledávku prodala. Oficiální verze vlastně neexistuje, můžeme se jenom dohadovat. Vynechejme takové varianty jako korupční jednání nebo jiný osobní prospěch manažerů, to je vysoce nepravděpodobné. Avšak podle nijak neověřených zpráv z trhu právě Raiffeisenbank své špatné pohledávky neřeší a prodává je velmi systematicky, což údajně souvisí s potřebou ústavu uvolnit si v České republice ruce a primárně řešit vlastní likviditu a kapitálovou přiměřenost. V takovém případě je prodej pohledávky odpovídající krok – finanční dům sice přizná ztrátu a zanese ji v plném dopadu do účetnictví, na straně druhé pomůže rozpustit rezervy a oprávky, které k úvěrovému případu vytvořila v minulosti.

Vzhledem k situaci OP Prostějov generovala Raiffeisenbank opravné položky velmi pravděpodobně již v roce 2009 a to znamená, že ztráta byla pokryta. Takže jakýkoliv výnos z prodeje pohledávky je z pohledu roku 2010 faktický zisk. Navíc pokles objemu špatných úvěrů minimálně opticky zlepšuje pohled na banku.

Jistou potíží ve vztahu mezi českými bankami můžeme nazvat i další nejistotu: od koho si společnost Pyrghos Lefkos půjčila peníze na nákup pohledávky Raiffeisenbank? Teoreticky mohla tato společnost potřebnou sumu reálně a legálně vlastnit, avšak není to příliš pravděpodobné. Daleko uvěřitelnější je možná varianta, podle které to byla právě Raiffeisenbank, která financovala odkup pohledávky. To by bylo dle mého mínění jednání na hraně bankovní etiky a především obezřetnosti, nicméně etika není zákon, takže je vlastně všechno v pořádku.

Při této variantě by však byla situace pro Raiffeisenbank zvláště nepříjemná, protože pokud finanční dům opravdu peníze půjčil, pak pravděpodobně pouze na relativně velmi krátkou dobu v řádu měsíců, možná roku – pokračující zákopová válka o konkurz ale věc protahuje a znemožňuje generovat majiteli pohledávek z konkurzu prostředky. To ale znamená, že by aktéry takové transakce začínal tlačit čas a museli by tedy něco „vymyslet“. 

V příští části se budeme věnovat další okolnosti provázející případ OP Prostějov – systému moravských soudů a minulým případům, které mají podobné znaky jako konkurz OP Prostějov.

Anketa

Skončila již krize?

Ano. (57)
 
Ne. (200)
 
Možná. (16)
 
Žádná krize nebyla. (60)
 Celkem hlasovalo 333 čtenářů

Likvidace OP Prostějov aneb Likvidace bankovní důvěry >> sdílejte na sociálních sítích

 
Reklama

 

 

Komentáře


K tomuto článku ještě nebyl přidán žádný komentář. Buďte první a okomentujte tento článek.

Přidejte komentář

* Pokud je obrázek nečitelný, nový načtete kliknutím na obrázek.
Pro přihlášené se kontrolní obrázek nezobrazuje. Přihlašte se či se zaregistrujte pokud ještě nemáte účet.
Opište text z obrázku: *

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.


Komerční sdelení

banner-invr2016-investujeme-1

Články z Banky

David Krůta | 23.01.2017 00:00 České bankovnictví: Je bezpečné

Luxusní stavby na prestižních místech. Ty nejhezčí domy na náměstích. Chrom, sklo, kamenná schodiště a elegantně oblečení zaměstnanci. To vše se nám vybaví při slově „banka“. Banka ale není jen onen honosný dům.  Celá zpráva »

Komentářů: 2 / 2 Poslední komentář: 23.01.2017 13:17

Radovan Novotný | 19.01.2017 00:00 Finanční žraloci: Banky, poplatkové a úrokové kejkle

Říká se, že moudré je myslet skepticky a přitom počínat si optimisticky. S přehršlí skeptických pohledů na možné hříchy vznikající ve finanční branži se se svými čtenáři rád dělí německý publicista Günter Ogger (*1941). Finanční branže je podle něho povedeným spolkem, pro který jsou malé ryby také ryby. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Jana Zámečníková | 11.01.2017 00:00 Inflace dosáhla cíle. Blíží se konec intervencí?

Inflace dosáhla v prosinci dvouprocentního cíle vytyčeného Českou národní bankou (ČNB). Kolečka ČNB se dala do pohybu rychleji, než sama centrální banka předpokládala. Dosažení cíle však ještě nemusí znamenat okamžité opuštění kurzového závazku. Kdy skončí intervence a kam zamíří kurz koruny? Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Petr Zámečník | 03.01.2017 00:00 Spořicí účty: Zamíchá Banka CREDITAS kartami?

Největší družstevní záložna se stala Bankou CREDITAS. Její hlavní zbraní v boji o klienty budou spořicí účty. Má šanci rozvířit zamrzající vody úrokových sazeb? Celá zpráva »

Komentářů: 1 / 1 Poslední komentář: 04.01.2017 11:39

Martin Zíka | 27.12.2016 00:00 Útoky na platební karty aneb Jak nepřijít o peníze

Útoky na naše finanční prostředky jsou považovány za jednu z největších hrozeb digitální doby. Na rozdíl od odcizení přístupových údajů do sociálních sítí nebo do emailové schránky, při napadení našeho bankovního účtu se jedná o přímé napadení našeho majetku. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0Další články »

Krátké zprávy z Banky

23.01.2017 13:14 Ověřování elektronických plateb v EU zpřísní

Evropská komise (EK) stanoví od příštího roku přísnější pravidla pro elektronické platby. Způsob ověřování totožnosti určí směrnice EK. Mohlo by se jednat o otiskem prstu, selfie či DNA. Členové EU budou muset přijmout novou legislativu. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

19.01.2017 14:31 Evropská centrální banka dnes nepřekvapila

Na dnešním zasedání ponechala Evropská centrální banka svůj program kvantitativního uvolňování beze změny. Stále platí, že od dubna poklesne objem nakupovaných dluhopisů o 20 miliard EUR na 60 miliard EUR, přičemž nákupy aktiv budou probíhat do konce letošního roku. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

19.01.2017 13:18 Spekulanti mají zabránit posílení české měny

Do konce roku by měla česká měna posílit v průměru o 2,2 procenta na 26,40 koruny za euro. Vyplývá to z odhadů 42 světových bank a brokerů. Odhady ekonomů se pohybují od 25 do 27,40 koruny za euro a pouze dva sázejí na oslabení měny. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

19.01.2017 10:23 Co dnes čekat od ECB?

Mario Draghi dnes bude před novináři obhajovat, proč se na posledním zasedání ECB rozhodla natáhnout “tisk peněz” (politiku QE) až do konce roku 2017. Čísla, která od té doby přišla, překvapovala vesměs výhradně pozitivně. Podle dat z průmyslu a maloobchodu ekonomika eurozóny ke konci roku 2016 zrychlila a podnikatelské nálady současně vystoupaly na nejvyšší úrovně za posledních pět let. Nezaměstnanost přitom spadla do blízkosti sedmiletých minim, úvěry zrychlují, euro výrazně oslabilo a především inflace se definitivně odpoutala od nuly a míří vzhůru (1,1 % – tříletá maxima). Až by člověka napadlo, k čemu vlastně eurozóna v tuto chvíli potřebuje QE? Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

18.01.2017 17:14 Americká banka Citigroup zvýšila svůj zisk

Čistý zisk americké banky Citigroup ve čtvrtém čtvrtletí meziročně vzrostl o sedm procent na 3,57 miliardy dolarů (90 miliard korun). Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0Další krátké zprávy »

Anketa

Jaký očekáváte rok 2017?

Lepší než 2016. (79)
 
Stejný jako 2016. (7)
 
Horší než 2016. (638)
 Celkem hlasovalo 724 čtenářů

Nejčtenější články z Banky za posledních 14 dní

Radovan Novotný | 19.01.2017 00:00 Finanční žraloci: Banky, poplatkové a úrokové kejkle

Říká se, že moudré je myslet skepticky a přitom počínat si optimisticky. S přehršlí skeptických pohledů na možné hříchy vznikající ve finanční branži se se svými čtenáři rád dělí německý publicista Günter Ogger (*1941). Finanční branže je podle něho povedeným spolkem, pro který jsou malé ryby také ryby. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Jana Zámečníková | 11.01.2017 00:00 Inflace dosáhla cíle. Blíží se konec intervencí?

Inflace dosáhla v prosinci dvouprocentního cíle vytyčeného Českou národní bankou (ČNB). Kolečka ČNB se dala do pohybu rychleji, než sama centrální banka předpokládala. Dosažení cíle však ještě nemusí znamenat okamžité opuštění kurzového závazku. Kdy skončí intervence a kam zamíří kurz koruny? Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0Další články »