Který důchodový systém je nejlepší?

Většina vyspělých zemí z důvodu stárnutí populace mění své důchodové systémy. Nejlépe nastavený je nizozemský systém. Naopak německý systém, který je nejvíce podobný systému v Česku, má problémy. Jaké jsou světové trendy v důchodovém systému?

Všechny vyspělé země čelí velkému ekonomickému problému – stárnutí populace. Ve vyspělých zemích se neustále prodlužuje střední délka života a porodnost klesá. Důsledkem je stárnutí obyvatelstva. Již nyní je méně než každý šestý Evropan starší 65 let. Vůbec nejstarší obyvatelstvo má Japonsko, kde na každého občana staršího 65 let připadá pouze 2,6 osoby v produktivním věku. Důchodové systémy musí reagovat na tyto změny.

Ve vyspělých zemích světa jsou různé důchodové systémy, protože jednotlivé důchodové systémy vznikaly za jiných ekonomických, sociálních, kulturních, politických a historických okolností. Nicméně v zemích, které si chtějí udržet „zdravý“ důchodový systém, dochází k těmto změnám:

• zvyšování důchodového věku tak, aby odrážel zvyšující se průměrnou délku života (jak nyní, tak v budoucnu),
• znevýhodňování předčasného důchodu tak, aby byli občané motivováni pracovat až do důchodového věku,
• zvýhodňování pozdějšího odchodu do penze tak, aby občané, kterým to jejich zdravotní stav umožňuje, pracovali déle, než je důchodový věk,
• zvyšování potřebného počtu let pojištění a parametrů důchodu postupně tak, aby státní penze postupně klesala,
• zvyšování úlohy dobrovolného spoření, kdy občané ve vyspělých zemích jsou podporováni k vlastnímu spoření na penzi (např. slevou na dani…)

Jak má vypadat úspěšný důchodový systém?

Fungující důchodové systémy na světě se spoléhají na tři základní pilíře. Dochází však k rozšíření tohoto tří-pilířového pohledu. Protože splnění získání nároků na státní penzi je čím dál těžší, zajišťují státy pro penzisty nesplňující zákonné podmínky záchrannou sociální síť. Dále působí na občany, aby do penze odcházeli bez dluhů, kdy vlastnictví domu a jiných aktiv může hrát v penzi důležitou roli při finančním zabezpečení v penzi. 

1. Z prvního pilíře dostává občan penzi od státu. Část sociálního pojištění (nebo daně) z hrubé mzdy dosahované v produktivním věku jde na účet státu. Je tedy částečně zachován průběžný způsob financování penzí (pay-as-you-go), kdy všichni pracující občané se podílejí na výplatě penze současným důchodcům.
2. Z druhého pilíře dostává občan penzi od vybraného penzijního fondu, který se podílí na povinném důchodovém systému. Z hrubé mzdy dosahované v produktivním věku  jde určitá procentní část sociálního pojištění na účet vybrané společnosti, která jej spravuje a vybrané finanční prostředky zhodnocuje.
3. Třetím finančním zdrojem je příjem od různých finančních společností, kde si občan dobrovolně spořil (např. investováním do akcií či formou penzijního připojištění…). Právě dobrovolné spoření na penzi je v různé míře podporováno v mnoha zemích. V Česku je finančně podporováno penzijní připojištění (ať už státním příspěvkem nebo možností snížení daňového základu o zaplacené částky penzijního připojištění).

Jednoznačně však platí, že důchodové systémy se musí měnit pružně v čase, aby byla zachována jejich udržitelnost.

Nejlepší důchodový systém je v Nizozemí

Porovnat důchodové systémy ve světě se pokusila ve své studii společnost Mercer. Výsledkem je sestavení indexu hodnotícího přiměřenost, udržitelnost a integritu penzijního systému. Čím vyšší hodnotu Melbourne Mercer Global Penzion Index má, tím je důchodový systém dané země lepší (možnosti od 0 do 100).

Nizozemský systém dosáhl nejvyšší hodnoty. Za ním těsně následuje Austrálie, Švédsko a Kanada. Tyto čtyři systémy vychází ze srovnání podstatně lépe než důchodové systémy v ve Velké Británii, USA, Chile a Singapuru. Austrálie má dobře fungující tří-pilířový systém. Stejně tak Kanada má dobře integrovaný důchodový systém, ve kterém je zapojen veřejný i soukromý sektor. Švédsko je na dobré cestě přechodu od pay-as-you-go systému k plně příspěvkově definovanému systému.

Proč právě nizozemský penzijní systém?

• V systému jsou velmi dobře zapojeni zaměstnavatelé,
• občané přistupují k zabezpečení na penzi velmi svědomitě, díky čemuž je životní úroveň penzistů v Nizozemí jedna z nejvyšší na světě,
• více než 90 % zaměstnanců soukromých penzijních plánů (stejně tak ve Švédsku), větší podíl krytí mezi zaměstnanci zvyšuje pravděpodobnost, že celkové je systém dlouhodobě udržitelný, snižuje se totiž závislost na státní penzi,
• majetek v soukromých důchodovým systémech dosahuje v Nizozemí více než 150 % HDP, čím vyšší majetek soukromých fondů, tím větší jistota ekonomiky plnit tyto platby v budoucnosti,
• státní penze je nižší a nezatěžuje tolik státní rozpočet,
• občané jsou daňovými úlevami motivování k vlastnímu zabezpečení,
• vysoké úspory domácností v ekonomice, životní úroveň penzistů tak není tolik závislá na výši státní penze.

Více příjmů v penzi je nutností

Ve všech vyspělých zemích světa je pro občany více příjmů v důchodovém věku nutností. Státní penze je tak pouze jedním z těchto příjmů. Význam vlastního spoření se ještě zvýší.

Čím dřív začneme spořit, tím lépe. Občan, který začne pravidelně měsíčně odkládat 500 Kč již ve 25 letech, na tom bude vlivem složeného úrokování v 65 letech nesrovnatelně lépe (při 4% úrokové sazbě bude mít 584 tis. Kč) než občan, který začne odkládat ve 45 letech 1 000 Kč (při 4% úrokové sazbě bude mít 366 tis. Kč). Nominálně přitom odloží oba stejně – 240 tis. Kč). 

Který důchodový systém je nejlepší?

Zdroj: Melbourne Mercer Pension Global Index