Praha – Koaliční vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL v pondělí nepodpořila komunistický návrh na zavedení majetkových přiznání. Ta by museli automaticky podávat všichni lidé s majetkem nad 10 milionů korun, u firem nad 30 milionů korun.
Vláda ve svém stanovisku k návrhu uvedla, že si je vědoma potřeby řešit problém daňových úniků a přijmout opatření k jejich zamezení, ale nedomnívá se, že by daný cíl dokázal splnit předložený návrh.
Ministerstvo financí chce zhruba do září předložit vlastní návrh zákona o prokazování původu majetku. K jeho vypracování se vláda zavázala už v prosincové koaliční smlouvě. Počítá s prokazováním původu majetku jen na vyzvání finančního úřadu u lidí podezřelých z jeho nelegálního nabytí.
Milionová pokuta a stoprocentní daň
Komunistický návrh vychází z předchozích návrhů této opoziční strany, s nimiž ve Sněmovně opakovaně neuspěla. Počítá s až milionovou pokutou pro lidi, kteří by majetkové přiznání nepodali. Povinnost by platila od začátku roku 2015.
REKLAMA
Příjem z „majetkového přírůstku“, u něhož by vlastník neprokázal, že si jej pořídil ze zdaněných peněz (nebo z příjmů osvobozených od daně), by byl podle návrhu KSČM zdaněn 100 procenty – tedy prakticky cenou tohoto majetku.
„Není obtížné si představit způsoby, jimiž se budou povinné osoby vyhýbat stanoveným povinnostem s cílem zákon obejít. Návrh navíc trpí mnoha koncepčními, systémovými, právními i legislativně technickými nedostatky, které by v praxi mohly způsobit řadu výkladových problémů,“ uvádí vláda ve svém stanovisku.
Koalice také namítá, že návrh KSČM nepočítá s využitím stávajících systémů, z nichž je možné již dnes získat potřebné informace – typicky jde o katastr nemovitostí nebo registr silničních vozidel. Majetkové přiznání by tak přineslo duplicitní povinnost a zvýšilo administrativní i finanční zátěž povinných osob.
Vláda se pozastavila také nad navrhovanou 100% daní. „Ve skutečnosti by šlo o zvláštní formu trestu propadnutí majetku, která by mohla být nakonec i přísnější než samotný trest propadnutí majetku, jak jej zná trestní právo. Povinné osobě by totiž nebyl majetek zabaven, nýbrž by musela uhradit částku, která může být i vyšší než částka obdržená z jeho zpeněžení,“ zdůrazňuje vláda ve svém stanovisku.
REKLAMA
Jen pro vybrané případy
Nezávisle na stanovisku vlády nyní o komunistickém návrhu rozhodnou poslanci, mezi nimiž má ovšem vládní koalice většinu.
Ministerstvo financí by mělo do září předložit vlastní návrh zákona o prokazování původu majetku. O jeho podobě jednají od jara experti.
Zavedení plošných majetkových přiznání, která by museli lidé (nad určitý limit) podávat automaticky, prosazovali před volbami i sociální demokraté. V poslední verzi svého návrhu plánovali, že je budou muset podat všichni, kdo si v jednom roce pořídí movité věci za více než dva miliony korun (například automobily, cenné papíry, podíly v obchodních společnostech). U nemovitostí by hranice činila deset milionů korun. Do prosincové koaliční smlouvy však ČSSD tento návrh neprosadila.
Koaliční smlouva, na níž odkazuje i letošní programové prohlášení vlády, počítá s prokazováním původu majetku jen v „odůvodněných a zákonem přesně stanovených případech“. Mělo by jít zejména o lidi obviněné z korupce, porušení daňových zákonů a podobně.
REKLAMA
Finanční úřad by mohl požadovat, aby fyzická osoba prokázala, že její majetek odpovídá příjmům vykázaným v minulosti ke zdanění. Koalice hovoří o přenesení důkazního břemene oproti současnému stavu, kdy nelegálnost nabytí majetku musí prokazovat finanční úřad.
Přiznejte i osvobozené příjmy
Do Poslanecké sněmovny už míří další z návrhů ministerstva financí. Vláda odsouhlasila plán, podle něhož lidé budou muset od roku 2015 oznamovat finančnímu úřadu i příjmy, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.
Podle ministerstva financí půjde o další z nástrojů proti daňovým únikům a praní špinavých peněz, podobně jako například chystaný centrální registr účtů nebo možnost prověřit nabytí podezřelého majetku.
Drobných příjmů a běžných rodinných transakcí by se oznamovací povinnost netýkala – podle návrhu se má totiž vztahovat až na částky přesahující pět milionů korun.
