Úterý 28. března. Svátek má Soňa.

Ing. Ivan Beneš: Posílení imunity společnosti dokáže odvrátit hrozby

Makro 06.02.2014 | 17:39 0 Komentářů

Skutečnost, že stojíme opravdu na pokraji možné krize, zaznívá zejména v poslední době stále častěji. Globálními riziky se zabývalo už Světové ekonomické fórum, konané v lednu letošního roku v Davosu. Nyní se k aktuálním hrozbám a rizikům vyjádřil i Ing. Ivan Beneš, nezávislý odborník České podnikatelské rady. Ten mimo jiné na konferenci Smart Life promluvil o konečnosti zdrojů, rizicích, která vzbuzují největší starosti i o metodách, jak jim předcházet (zpráva České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj).  

V dnešní, zřejmě nesložitější, době čelíme klimatickým problémům i potížím s konečností zdrojů. Největší rizika tak podle Ing. Ivana Beneše představuje oblast ekonomická, environmentální, technická, sociální a globální.  „V současném stavu se prolínají ekonomická a environmentální rizika, bojujeme také s nezaměstnaností, která představuje největší problém pro mladou generaci, dále s kybernetikou a zneužívání dat i selháním globální kooperace,“ sdělil na konferenci.

Existuje však 10 hlavních rizik, která nám dělají největší starosti a na která bychom se měli aktuálně zaměřit a zahájit jejich takzvané uzdravující procesy.

10 základních rizik

Jedním z rizik, kterých je třeba se obávat, je fiskální krize klíčových ekonomik, která by mohla snadno přinést globální dopady. Dalším rizikem je vysoká nezaměstnanost, jež představuje problém především pro mladé lidi. „Největší dopad má nezaměstnanost na mladou generaci, u níž může vyústit ve zvýšení kriminality, zneužití mladých lidí extrémistickými hnutími, a tím může dojít i k sociálním nepokojům,“ vysvětlil Ing. Beneš. Mezi dalšími hlavními riziky uvedl vodní zdroje a soupeření o ně, což je důsledek špatného hospodaření a dále také nepoměr příjmů. „Finanční krize má vždy ve vyspělých ekonomikách největší dopad právě na střední třídu,“ sdělil.

Velké riziko se skrývá také v selhání globálního vládnutí, protože konkurenční zájmy jednotlivých zemí brání hledání společných globálních řešení krizí. Neopomenutelným rizikem je i nedostatečná adaptace na změny klimatu. Snažíme se totiž ovlivňovat zemské klima, což je podle Ivana Beneše nedostatek pokory, místo toho, abychom se pokoušeli adaptovat na jeho změny. Riziko představuje i zvýšený výskyt nepříznivých meteorologických jevů, který má vliv na zemědělství, kdy se musíme podřídit například extrémním suchům. Ovlivňuje tak potravinovou bezpečnost, s čímž přímo souvisí i další riziko, kterým je potravinová krize. Rizika se však nevyhýbají ani ekonomickým a finančním mechanismům, kdy se potýkáme s nedůvěrou v kvalitu aktiv řady bank. Hrozba se skrývá i v politické a sociální nestabilitě. „Důsledky dění na Ukrajině nebo Středním Východě mohou snadno vést ke globálnímu kolapsu i konfliktům,“ vysvětlil Ing. Ivan Beneš.

Dále se ve svém sdělení dále věnoval i nestabilitě multipolárního světa. „Stát upřednostňuje krátkodobé cíle před dlouhodobými, což je dáno i krátkým volebním obdobím vlády. To ale celkově vede k nestabilitě a dopadá na důležitá odvětví, jako je například zdravotní péče nebo urbanistika, u nichž je nutný dlouhodobý rozvoj,“ popsal situaci. Pozornost je třeba věnovat také otázce takzvaného digitální rozpadu. Lze tak totiž snadno dezinformovat a ovlivňovat. „Odhalení sledování elektronické komunikace, kybernetická špionáž a útoky narušují naši důvěru ve spolupráci a tím znemožňují odvrácení těchto hrozeb,“ řekl Ivan Beneš.

Na co je však třeba myslet v první řadě jsou komodity a problém s nimi. „Prudký nárůst cen v komoditách od roku 2000 vymazal všechny poklesy cen z 20. století. Největší aktuální hrozba je ztráta komodit, jako je voda, energie a potraviny, protože je není možné nahradit,“ varoval Ing. Beneš.

Jak hrozby a rizika odvrátit

Aktuální hrozby a rizika jsou skutečně více než závažné, proto je nutné se zaměřit na jejich odvrácení. Základem je posílení takzvaných sebe uzdravujících procesů a imunity, a to napříč jednotlivými sférami. „Je třeba posílit imunitu organizmu i společnosti, tak, aby vedla k místní soběstačnosti a aby například dopravní vzdálenosti ve městech byly nízké,“ řekl Ivan Beneš.

Zároveň by si také společnost měla vzít příklad z přírody a její kruhové ekonomiky. „Vše, co v přírodě zemře, se stává zdrojem, a tento cyklus je nutné dostat i do technického světa,“ uvedl. Podle nezávislého odborníka Beneše totiž technický svět pracuje na principu produkty dále neopravovat a posílat na skládky, čímž je narušena rovnováha a zdroje tak budou postupně docházet.

Tagy hrozby rizika

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *