Úterý 28. března. Svátek má Soňa.

Fyzické zlato se těší velkému zájmu

Investice 05.09.2013 | 03:39 0 Komentářů

Zlato se pomalu začínat vracet na výsluní, alespoň podle globální poptávky po fyzickém zlatě. Zájem o fyzické zlato rapidně narostl ve druhém kvartále, kdy se o něj téměř poprali kupci z rozvojových ekonomik. Důvodem pro takový zájem byl rapidní pokles ceny ze začátku kvartálu, kdy se tržní nálada dala přirovnat k téměř panickému výprodeji (komentář Bossa).

Spotřebitelé koupili ve druhém čtvrtletí o 53 procent více zlatých cihliček, než ve stejném období v minulém roce a celkový prodej včetně klenotů a mincí dosáhl 1 083,2 tun. Největší podíl na tom nesla Indie, která si pořídila 310 tun, což znamenalo navýšení zájmu o zlato o 71 procent v porovnání s předchozím rokem. Druhým největším konzumentem byla tradičně Čína, jež si koupila 275,7 tun, tedy navýšila objem o 87 procent. Právě Čína ve své poptávce o fyzické zlato atakuje historické rekordy a analytici se tomuto jevu nestačí divit, protože druhé čtvrtletí je tradičně považováno za to nejpomalejší ve srovnání s prvním, kdy se slaví čínský nový rok.

Situace je také zajímavá v tom, že historicky kupovali Číňané zlato v dobách, kdy se trh držel v býčí náladě. Proto lze současné nákupy považovat za silný indikátor rostoucí spotřebitelské důvěry ve zlato. Světový primát v zájmu o zlaté cihličky tak s největší pravděpodobností nezůstane nadlouho v Indii, ale přesune se do nejlidnatější země světa.

Fyzické zlato se sice těšilo zájmu, avšak celková poptávka tedy včetně nákupů ETF klesla meziročně o 12 procent ve druhém kvartále 2013 na 856,3 tun. To bylo zapříčeno masivním výprodejem v ETF fondech, když došlo k prodeji 402,2 tun od dubna do června. K ukončení velkého množství pozic přiměly investory obavy z nízké inflace v USA, snížení likvidity a růst výnosů na amerických dluhopisech. Příkladem byl miliardář John Paulson, který snížil více než o polovinu svoji pozici v největším zlatém fondu ETF SPDR Gold Trust.

Nakupování zásob centrálních bank také zásadně zpomalilo. Banky si ve druhém kvartále pořídily pouze 71,1 tun a zaostaly tak za 109,7 tunami z prvního čtvrtletí. Nejvíce zásob si pořídila ruská centrální banka, když koupila 15 tun. Nezájem centrálních bank ovlivnila vysoká volatilita, oslabení tuzemských měn v rozvojových ekonomikách a zprávy o snižování zlatých zásob v jiných centrálních bankách. Přes pokles zájmu se očekává v letošním roce nákup v rozmezí 300 až 350 tun zlata, což by udrželo krok s průměrem za poslední tři roky.

Michal Kraus, analytik Bossa

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *