Jak vydělávat i v dobách poklesu akciových trhů

Klient již pravidelně investuje do akciových fondů. Díky zvýšení platu chce investovanou částku také navýšit. Nechce již ale využít akciových fondů, které podléhají značným cyklickým vlivům. Jak postupovat v takovém případě a jaké fondy klientovi doporučit?

Vstupní údaje

Lukáš pracuje jako IT specialista. Před několika lety začal pravidelně  investovat do podílových fondů za účelem vytvoření finanční rezervy. Rozhodl se, že bude takto zhodnocovat peníze minimálně po dobu 10 let. Na základě konzultace s finančním poradcem rozložil částku 3 000 Kč měsíčně do 5 různých fondů, aby tak snížil riziko. Spoléhal na to, že kdyby přece jen potřeboval nějaké peníze z investice vybrat, bude mezi fondy vždy nějaký, který bude vydělávat.

V současné době je ale situace taková, že všechny fondy, do kterých Lukáš investuje, jsou v záporných číslech. Protože Lukášovi nedávno zvedli plat, zvažuje kam investovat další 2 000 Kč měsíčně.

Požadavky a cíle

Lukáš je zklamaný, že ani rozložení investice do několika různých fondů mu nepřineslo zisk. Chtěl by dále pravidelně investovat, uvědomuje si, že období poklesu je pro nákup dobré. Zároveň by však chtěl mít investice směrovány tak, aby i v období propadu mu nějaké investice vydělávaly. Jaké fondy má do portfolia zařadit? Kam má investovat?

Úvodní zamyšlení

Dnešní globalizovaný svět je natolik propojený, že výše zmíněná diverzifikace nemusí být vůbec účinná. Provázanost světové ekonomiky má za následek podobné vývoje akciových trhů téměř všude na světě. Pokud tedy akciové trhy padají, tak padají všude na světě. Když rostou, tak se jim daří také téměř všude. Konkrétní fondy se pak liší už jen v tom, že některé mají propad větší a některé menší. Proto diverzifikace investic mezi různé investiční společnosti, různé fondy a různé regiony přestává zabírat.

Pokud chceme dosahovat kladného zhodnocení financí i v dobách poklesů akciových trhů, je třeba hledat jiné instrumenty než akcie. A to takové, které takzvaně s akciemi nekorelují. To znamená, že není jejich výkonnost není nijak podmíněná výkonností akcií a není na nich závislá.

Takovými instrumenty mohou být například komodity, nebo dluhopisy rozvíjejících se trhů. Komoditami, do kterých lze investovat, může být ropa, potraviny, zlato nebo jiné drahé kovy. Nevýhodou investic do jednotlivých komodit je jejich náchylnost k "bublinám". To znamená, že v určitém období silně rostou, v dalším období pak může následovat dlouhá doba poklesu. Například cena zlata v posledních několika letech silně vzrostla. Ale v období od roku 1987 do roku 2000 zase cena zlata klesala.

Nevyplácí se sázet na jednu konkrétní komoditu a do té investovat. Nejlépe je vybrat si komoditní fond, který má v portfoliu různé typy kmodit a jejich váhu mění podle situace na trhu. Jedna konkrétní komodita  na dlouhém horizontu nemá potenciál stejného zhodnocení jako akcie. Celý komoditní trh ale tento potenciál má.

Dluhopisy rozvíjejících se trhů nedosahují tak vysoké výkonnosti jako akcie, ale jejich výkonnosti se blíží. Dlouhodobá výkonnost akcií je v průměru kolem 10 % p.a. U dluhopisů rozvíjejících se trhů můžeme očekávat cca 7 - 8 % p.a.Velkou výhodou dluhopisů oproti akcím je jejich nižší kolísavost. Můžeme mít výnos jen o málo nižší než akcie s podstoupením relativně nižšího rizika. Kladem této investice je i kratší investiční horizont pro dosažení předpokládaného výnosu. Doporučují se cca 3 roky.

Řešení

Z hlediska aktuální situace na trhu, kdy ceny akcií klesly na velmi nízké hodnoty, by se vyplatilo využít tuto příležitost a investice do akcií posílit. Lukáš však i v těchto dobách do akcií investuje a jde mu o obohacení portfolia o instrumenty, které mají v budoucnu potenciál růstu i v dobách, kdy opět dojde k poklesu na akciovém trhu. Proto rozdělme měsíční částku 2 000 Kč mezi výše zmíněné instrumenty - dluhopisy a komodity.

Z důvodu diverzifikace rizika můžeme částku rozdělit mezi 3 fondy. 1 000 Kč měsíčně budeme  investovat do fondu zaměřeného na dluhopisy zemí východní Evropy. Jsou to země, kde ještě nedošlo k plné konvergenci na tržní ekonomiku, je zde vyšší inflace a i větší růstu ceny dluhopisů. Dalších 500 Kč měsíčně investujme do fondu, jehož portfolio tvoří dluhopisy rozvíjejících se trhů z celého světa. Jedná se o rozvíjející se ekonomiky, jako jsou například země Latinské Ameriky nebo třeba Jižní Afrika. Oba fondy jsou zajištěné do české koruny. Zbylých 500 Kč budeme investovat do komoditního fondu, jehož portfolio je tvořeno různými komoditami, jako jsou např. energie, potraviny, zemědělské plodiny, průmyslové kovy a drahé kovy. 

Lukášovo portfolio pravidelných investic je nyní více vyváženo. 3 000 Kč měsíčně i nadále investuje do akciových fondů, které mají na dlouhém horizontu potenciál zajímavého výnosu. Další 2 000 Kč investuje do fondů zaměřené na instrumenty, které jsou z větší části méně rizikové, méně kolísají a i v dobách poklesu akciových trhů mohou růst.