IŽP: Levnější pojištění než rizikovka

O porovnání investičního životního pojištění s kombinací rizikového pojištění a podílových fondů bylo již napsáno mnoho stran. Pojďme se ale na tuto problematiku podívat blíže prostřednictvím čísel, která ji názorněji přiblíží. V první části seriálu se zaměříme na dopad pojistného na pojištění rizika smrti.

O výhodnosti IŽP oproti kombinaci nerozhodují v konečném důsledku vysoké poplatky, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale klíčový je v tomto směru rozdíl mezi rizikovým pojistným u IŽP a RP. Z této zdánlivě bezvýznamné věty plyne první poznatek a to: Pokud se tento produkt nebude sjednávat v situacích, pro které je primárně určen, tedy především k zajištění pozůstalých v případě smrti klienta (rizikové pojistné a pojistná částka bude snížena na minimum), nebude schopen z hlediska nákladovosti a výnosů nikdy konkurovat OPF.

Zatímco u klasického rizikového pojištění je pojistné kalkulováno na bázi tzv. konstantního pojistného, které umožňuje klientovi platit každý rok stejné pojistné, u investičního pojištění je používáno tzv. přirozené pojistné, které se každý rok mění. Takto vypočtené pojistné už u IŽP obvykle nebývá navýšeno o nákladovou přirážku, protože ta je zohledněna v investiční složce a jedná se tedy o čisté nettopojistné. Důležité je, že pokud nákladová přirážka není použita, nebo je relativně nízká ,potom je pojistná část IŽP podstatně levnější než bruttopojistné (pojistné zohledňující všechny další poplatky) placené v rámci samostatného rizikového pojištění.

Pro potřeby dalšího textu se podívejme podrobněji na celkový dopad přirozeného pojistného na hodnotu investice. Je potřeba si uvědomit, že pojistné má stejný charakter jako ostatní poplatky. To znamená, že jejich placením se připravujeme o potenciální výnos v podobě zhodnocení podílového účtu. Při výpočtu tedy postupujeme tak, že stanovíme pro každý rok pojistné a pomocí úročení tyto částky převedeme na budoucí hodnotu ke konci investice. Suma těchto úročených plateb potom představuje částku, o kterou je hodnota investice na konci trvání smlouvy nižší.

Předpoklady: Muž, zvažovaná úroková míra 4,516%, pojistná částka 1 000 000 Kč, úmrtnostní tabulky ČSÚ 2005. Výpočet platí v situacích, kdy je pojištění uzavřeno do 60 let věku klienta..

Představme si tedy, že 30letý muž si bude spořit (respektive bude platit pojistné na IŽP) 12 000 Kč ročně po dobu 30 let. Při zhodnocení 4,516% p.a. by dosáhl částky 767 223 Kč. (daně ani jiné poplatky neuvažujeme). Pokud by chtěl být po celou tuto dobu pojištěn pro případ smrti na 1 mil. Kč, potom by každý rok musel zaplatit částky uvedené v druhém sloupci této tabulky. To tedy znamená, že už si nebude spořit 12 000 Kč ročně, ale méně. Úrok ze třetího sloupce snadno spočítáme následovně:

K_n = K₀ * (1 + i)ⁿ
K_n = 973 Kč * (1 + 4,516 %)⁴⁰ = 5 696 Kč

Kn – budoucí hodnoto za počet let n
Ko – současná hodnota
i – zvažovaná úroková míra
n – počet let

Na konci tak bude mít vlivem placení přirozeného pojistného pouze 767 223 Kč - 257 172 Kč = 510 051 Kč.

Pojďme se ještě podívat na jednu zajímavou skutečnost, která vyplývá z rozdílného způsobu kalkulace přirozeného a konstantního pojistného. Srovnání dopadu na hodnotu investice provedeme ve stejném duchu jako výše zmíněné výpočty.

Z grafu je patrné, že i netto konstantní rizikové pojistné, které je v praxi nemyslitelné, vychází z tohoto pohledu „hůře“. Jinými slovy můžeme konstatovat, že pojistné v rámci samostatného rizikového pojištění, které je uzavřeno mezi 20. a 40. rokem života (do 60 let) bude s největší pravděpodobností vždy dražší než rizikové pojistné kalkulované u IŽP.

Poznámka:   Za zvažovanou úrokovou míru, která se v úročiteli dosazuje za „i“ je používána míra zhodnocení podílového účtu. Pokud tedy bude zhodnocení fondu, přes který pojišťovna investuje 6 %, a manažerský poplatek na úrovni pojišťovny 1,4 %, poté za „i“ dosadíme (1+6%) * (1-1,4%) = 1,04516 tedy 4,516 %. Stejným způsobem se chová i TER fondů.