Meziměsíční růst spotřebitelských cen způsobily hlavně dovolené a plyn. Z dalších položek rostly např. ceny benzinu a nafty, alkoholu, chleba, drůbeže a vepřového masa nebo např. jogurty. Za zvýšenými cenami dovolených může být větší zájem spotřebitelů, takže letos v srpnu zkrátka zájezdy zdražily o něco víc než v přechozích letech.
Na druhou stranu dolů byly ceny tlačeny zejména u oblečení a obuvi, ovoce, brambor, nealkoholických nápojů a dalších potravinových položek. Je tedy vidět, že i přes zvýšení cen u některého vybraného zboží potraviny spíše zlevňují, což může pokračovat i v příštích měsících.
Jiný je ale pohled na meziroční inflaci. Tady potraviny (i přes meziměsíční zlevnění) na ceně přidaly a potáhly tak inflaci vzhůru. K tomu se přidalo oblečení, obuv a pohonné hmoty, kterých se v porovnání s červencem 2013 dotkla měnová intervence ČNB.
Naopak dolů táhly v červenci inflaci ceny elektřiny a mobilních operátorů, i když efekt loňské tarifové revoluce už se pomalu vyčerpává.
Celkové hodnocení čísel vychází příjemně, dalo by se říct, že se „konečně objevila nějaká inflace“. To je důležité hlavně kvůli růstovému efektu inflace. Pokud nám totiž rostou ceny, tak rostou v drtivé většině případů i tržby obchodníkům. Ti zase mohou zaplatit více svým dodavatelům a zaměstnancům a spotřebitelé si tak mohou dovolit více utrácet. Z makroekonomického hlediska má nízká a kontrolovaná inflace blahodárný efekt.
REKLAMA
PhDr. Petr Gapko, hlavní ekonom GE Money Bank
