Hvězdou Jackson Hole nikoliv Yellenová z Fedu, ale Draghi z ECB

Zatímco šéfka Fedu Janet Yellenová posluchačům představila paletu více či méně relevantních argumentů o tom, zdali americký trh práce je či může být dostatečně zahřátý, pak šéf ECB přezdívaný “Super Mario” ve svém projevu zabrousil i trochu jiným směrem. Draghi si vzal na mušku klesající dlouhodobá tržní inflační očekávání v eurozóně. Ta v průběhu srpna zjevně pod dojmem velmi nízké inflace dále klesla, což prezidenta ECB vybudilo k varování, že ECB použije všech dostupných prostředků k tomu, aby tento trend zvrátila. Pod tím si lze přitom představit také plošné nákupy vládních dluhopisů zemí eurozóny financované eury z bilance ECB. Zdali k tomu v následujících měsících dojde rozhodnou nejspíše inflační čísla, přičemž stále sázíme na to, že ECB k této nukleární hrozbě nepřistoupí. 

Akademičtější otázkou pak je, zdali by nákupy vládních dluhopisů ze strany ECB skutečně inflaci v eurozóně dostatečně zvedly. V Japonsku se v poslední době něco skutečně povedlo, avšak akce Bank of Japan byla skutečně rozsáhlá a vedla mimo jiné i k razantnímu oslabení yenu. ECB vzhledem ke svému institucionálnímu zakotvení postavenému na historickém fungování německé Bundesbanky nikdy tak agresivní nebude, navíc v Japonsku byla měnová expanze koordinována s fiskálními stimuly. O takovéto koordinaci hospodářských politik (ve jménu vyšší inflace) si eurozóna může zatím nechat jen zdát. I proto nelze na nějaký inflační boom v Evropě sázet. A to tím spíše, že velké země jako Španělsko, Francie či Itálie mají i strukturální problémy, které tlačí mzdovou inflaci směrem dolů.

Jan Čermák
Analytik ČSOB