Z každé koruny, která je v ekonomice během daného čtvrtletí utracena, připadá zhruba 50 haléřů na výdaje českých domácností. V porovnání s prvním čtvrtletí minulého roku je to stále níže (-0,5 %), oproti předchozímu období to však znamená znatelné zlepšení (z –3,5 %). V porovnání s posledními třemi měsíci loňského roku vydaly domácnosti za zboží a služby dokonce o 1,6 % více (stálé ceny, sezóně očištěno). Hlavní důvod pro takto chudokrevný výkon české ekonomiky tedy v našich peněženkách nenajdeme.
Slabá poptávka byla přirozeně tím hlavním, co opět táhlo českou ekonomiku ke dnu. Jestliže problémem nebyl domácí spotřebitel, je zřejmé, že důvod musíme hledat v zahraničí. Firmy na konci minulého roku očekávaly určitou úroveň poptávky a náležitě se na to připravily (zásoby vzrostly o více než 7 mld. Kč). Nyní ale optimismus vyprchal a stav zásob zásadním způsobem poklesl (-16 mld. Kč). To je v kontextu nízké rozpracovanosti zakázek a slabého využití výrobních kapacit jasný signál, že firmy brzké zlepšení nečekají. Předstihové indikátory ale nejsou v poslední době tak špatné, a proto se zde otvírá prostor pro příští pozitivní dopad.
O dopravní prostředky není zájem, a to především v zahraničí. Dubnová data sice naznačila pozitivní směr, nicméně zatím se jedná jen o lehký závan příznivého větru. Nízká poptávka po automobilech se samozřejmě projevila v prvním čtvrtletí jak na výkonu zahraničního obchodu, tak zpracovatelského průmyslu. Ten si pohoršil v meziročním srovnání o 2,4 %, v porovnání s předešlými třemi měsíci si ale polepšil (+1,7 %), čímž se hrubá přidaná hodnota vytvořena v tomto odvětví dostala po sezónním očištění na nejvyšší hodnotu za poslední rok. Zpracovatelský průmysl byl i vzhledem ke své důležitosti pro ekonomiku hlavním záchranným kruhem, který zabránil vyššímu mezičtvrtletnímu poklesu ekonomiky.
Aktuální výsledky české ekonomiky jsou silným zklamáním a představy o tom, že dnešní revize by mohla být spíše kladná, se rozplynuly jako pára nad hrncem. Tento týden nás ještě čekají data, která budou klíčová pro určení, zdali česká ekonomika narazila v prvním čtvrtletí letošního roku na pevné dno. Březnové údaje o nových zakázkách v průmyslu, relativně slušná květnová spotřebitelská důvěra i některé údaje ze zahraniční napověděly, že by tomu tak být mohlo. Teď nezbývá než věřit, že se tyto náznaky potvrdí.
Česká měna reagovala na dnešní výsledky negativně. I díky tomu bude červnové rozhodování České národní banky o případných devizových intervencích zase o chloupek těžší. Uvidíme také, jak se zachová v tomto týdnu Evropská centrální banka. Pokud by opět přikročila ke snížení úrokových sazeb, je šance na umělé oslabení koruny naopak o něco nižší.
REKLAMA
Ing. Filip Fyrbach, makroekonomický analytik GE Money Bank
