Finanční vzdělávání na ZŠ? Má výsledky!

"Co uděláte, když vám dojdou peníze na účtu? Zajdete si k bankomatu." I takto vypadaly odpovědi dětí z průzkumu finanční gramotnosti. Ale svítá na lepší časy. Děti, které prošly finančním vzděláváním, byly úspěšnější.

"Co se v mládí naučíš...," říká staré přísloví. Platí to ve všech oblastech lidského počínání. A všemi oblastmi se prolínají finance. Základy finanční gramotnosti děti získávají již od prvního kapesného. Skutečná finanční gramotnost ale v Česku stále ještě chybí. Mnozí lidé se neefektivně zadlužují, jiní nechávají ležet úspory na bankovním účtu.

Finanční vzdělávání se dostává do stále většího počtu základních škol. Nejrůznějšími projekty je řešena i otázka, kdo má finanční vzdělávání učit: jsou školeni učitelé, kteří budou vzdělávat další učitele i děti. Projekty jsou zpravidla významně financovány Evropským sociálním fondem, ovšem zapojují se do něj i soukromé společnosti, jako je např. GE Money Bank nebo OVB Allfinanz.

Rozumíme penězům,-?

Projekt "Rozumíme penězům,-" běží od roku 2006 a zapojilo se do něj již přibližně 60 škol. Do konce roku 2011 by mělo vzděláváním projít cca 2000 učitelů a 5000 dětí. GE Money Bank, garant projektu realizovaného občanským sdružením AISIS, uskutečnila průzkum mezi absolventy kurzu a mezi dětmi, které ještě finančním vzděláváním neprošly. Výsledky ukazují, že finanční vzdělávání má význam.

Děti zapojené v průzkumu (žáci 2. stupně, 6. - 9. třída) poměrně hojně (21 % z 1146 respondentů) používají vlastní platební kartu. Všechny děti zapojené do finančního vzdělávání již ví, že v případě ztráty ji musí v prvé řadě zablokovat. Takové povědomí u "neabsolventů" zdaleka není - jen 90 % dotázaných by kartu zablokovalo, 7 % by ztrátu nahlásilo policii (ta by je ale následně také navedla na blokaci karty v bance... snad?), 2 % respondentů by si pořídilo kartu novou (otázkou je, jak dlouho po ztrátě...) a 1 % by jednoduše začalo platit hotovostí.

Vztah mezi bankomatem a účtem děti příliš "neuznávají". Když dojdou peníze na účtu, lze podle mnohých zajít k bankomatu a vybrat si hotovost. To by fungovalo, ovšem pouze za předpokladu kontokorentu - a ten banky stejně jako jiné úvěrové produkty nabízejí až plnoletým.

Graf: Bankomat a prázdný účet

Zdroj: GE Money Bank

Běžný účet zároveň velká část dětí považuje za spořicí nástroj. U absolventů projektu by ho ke spoření využilo 29 % respondentů a další 3 % dokonce k investicím. U neabsolventů je situace ještě horší - 34 % dotázaných vidí běžný účet jako nástroj ke spoření a 7 % dokonce k investování.

V úvěrové oblasti je pozitivní, že za rozumné zadlužení vnímají žáci především úvěr na bydlení (92 %). Horší je, že by si 13 % z nich ani nepřečetlo úvěrovou smlouvu a třetina by si nesrovnala, zda bude mít na splácení dostatek prostředků. Smutné v tomto ohledu je, že není zásadní rozdíl mezi absolventy a neabsolventy vzdělávání...

Absolventi měli reálnější představu o skutečných výdajích domácnosti na jednotlivé výdajové složky rozpočtu. Je to pochopitelné, neboť v rámci výuky sestavovali rodinné rozpočty fiktivních domácností, pro které museli získat reálné ceny.

Reálnější představu měli absolventi i o své budoucí finanční situaci. Představu, že budou milionářem, mají pouze ve 4 % (a nelze vyloučit, že významná část z těchto dětí již milionáři jsou). Mezi neabsolventy má ambice k "milionářství" 27 % dotázaných. Na druhou stranu nutno poznamenat, že k vysokým výdělkům pomáhá i pozitivní myšlení.

V souvislosti s představou "býti milionářem" je zajímavá odpověď na otázku, zda je lepší být chudý, mít peněz tak akorát, nebo být bohatý. Mezi absolventy si 36 % dětí myslí, že je lepší být bohatý, mezi neabsolventy si totéž myslí jen 23 % dotázaných, tedy dokonce méně, než kolik z nich se cítí být v budoucnosti milionářem.

Jen mezi neabsolventy kurzu se najde 1 % dětí, které považují za lepší být chudý. Zřejmě až absolvování finančního vzdělávání v dětech ukotví skutečnost, že zchudnout lze mnohem snáze než zbohatnout. Přestane-li se někomu líbit být bohatý, může zchudnout mnohem snáze, než se podaří chudému zbohatnout, omrzí-li ho jeho status.

Projekty finančního vzdělávání

Projektů finančního vzdělávání je celá řada. Vedle Rozumíme penězům,-, který je aktivní v pěti krajích, představila OVB Allfinanz projekt finančního vzdělávání v libereckých základních školách, pro všechny věkové kategorie jsou určeny stránky Finančnívzdělávání.cz a jsou i projekty specializující se na finanční vzdělávání v dětských domovech.