Británie by mohla z prvotního šoku v nejbližších měsících trochu vystřízlivět. Je jasné, že nejistota tamním podnikům nepřeje a investiční aktivita půjde dolů. Na druhou stranu, již na srpnovém zasedání bude pravděpodobně na negativní šok reagovat Bank of England, která má při porovnání s ECB k dispozici o poznání větší palebnou sílu. I proto slábne libra, což může řadě britských podniků v těžké situaci ulevit.
Na druhou stranu v eurozóně nakonec všechno nemusí vypadat tak růžově jako dnes. Brexit dodal podporu anti-evropským stranám i v jiných členských zemích EU. Další volby a referenda proto budou sledovaná s větším napětím a mohou podniky v eurozóně brzdit v rozletu (nejblíže říjnové ústavní referendum v Itálii). Navíc brexit nahlodal důvěru ve schopnost Unie a eurozóny řešit další potenciální krize – proto narostlo a pravděpodobně dál může růst napětí ve slabších bankovních systémech eurozóny (především v Itálii a v Portugalsku). Tento týden EBA (Evropská bankovní autorita) zveřejní výsledky zátěžových testů bank v EU. Testy tentokrát vypadají oproti minulým letům vcelku přísně – počítají s dvouletou recesí a velice pomalým oživením v třetím roce. Na rozdíl od minulých cvičení ale z testů automaticky nevyplynou požadavky na doplnění kapitálu. Bude tedy hodně záležet, jak s nimi naloží Evropská centrální banka a co konkrétně bude po italských bankách požadovat.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Poštovní spořitelny
