Fincentrum a.s.
Hypoindex.cz Hypoindex.cz ČeskéReformy.cz ČeskéReformy.cz Bankaroku.cz Bankaroku.cz Investiceroku.czInvesticeroku.cz Investujeme.sk Investujeme.sk InvesticiaRoka.sk InvestíciaRoka.sk Ověření poradců Ověření poradců

Děkujeme našim partnerům:

fincentrum-mensi-nove

logo-fctr-real-hypoindex

logo

fecif


Euro – zajímavý nápad, špatná realizace

Euro – zajímavý nápad, špatná realizace

Společná evropská měna měla stmelit Evropu, omezit kurzové riziko a podněcovat zrychlování obchodu, zvýšit konkurenceschopnost celého regionu, uvolnit pohyb kapitálu a pracovní síly a v neposlední řadě pomoci omezit cykly v ekonomice. I když to všechno vypadalo na papíře zajímavě, skutečnost je nakonec úplně opačná a euro je dnes spíše na obtíž.

Prakticky všichni řečníci na včerejším 136. Žofínském fóru s tématem „Dekáda eura – úspěch nebo zklamání?“ se shodli v tom, že šlo spíše o dekádu zklamání, než o úspěch, i když každý to možná vidí trochu jinak.

Největším tahákem fóra byl určitě Otmar Issing, jeden z otců myšlenky o společné evropské měně, který byl také hlavním ekonomem ECB. On sám stále věří v sílu a opodstatnění evropské měny, a za tímto názorem si pevně stojí, což podle něj dokazují první úspěšné roky projektu. Podle Issinga je však největším problémem dnešního eura skutečnost, že se tento projekt ubírá jaksi jiným směrem, než byl jeho původní cíl a krize se dotkla mnoha oblastí najednou. Samotný Issing nesouhlasí s přijímáním a realizací různých pomocných opatření a „záchranných balíčků“, které jednak neřeší příčiny problému, ale pouze jeho důsledky, což je samozřejmě špatně, a rovněž porušují Maastrichtskou smlouvu. Ze stejných důvodů pak odmítá také vznik eurobondů, které jsou podle něj nespravedlivé vůči zemím jako je Německo, a jejím občanům, a pro euro jsou cestou do pekla.

Na druhou stranu přiznává, že již od začátku byly problémy eurozóny, zejména týkající se rozdílnosti ekonomik, jasně patrné, ale autoři projektu se tím nezabývali. Problém také vidí v tom, že euro nemělo politický základ, což v minulosti nikdy nefungovalo, ale snaha o vytvoření politické unie by už dnes urychlení řešení nepomohla. Spíše by pomohl návrat dodržování pravidel a disciplinovanosti jednotlivých zemí. Je dobré upozornit rovněž na to, že samotný Issing se, na rozdíl od současných politických a ekonomických špiček eurozóny, nebrání tomu, aby eurozónu opustila některá z problematických zemí.

I podle guvernéra ČNB Miroslava Singera je nedodržování pravidel jednou z příčin současných problémů eurozóny. Kromě toho jde také o strukturální nesourodost a nevyhovující institucionální uspořádání eurozóny. V prvních letech existence eurozóny přitom tyto problémy nebyly viditelné, protože díky příznivým ekonomickým podmínkám se euru díky omezení kursového rizika dařilo podporovat obchod, vyrovnávat úrokové sazby a zemím v jižní části EU rychle růst.

Možná právě to ale bylo nakonec pro euro nebezpečné, protože neduhy stále existovaly, jen byly méně patrné. Ekonomická nerovnováha jednotlivých zemí se podceňovala, a i když docházelo k jednoduššímu přesunu kapitálu, přinášelo to akorát větší riziko, které bylo následně bagatelizováno – na riziko v méně vyspělých ekonomikách se nekladl důraz díky členství v eurozóně. Díky přílivu kapitálu pak docházelo k přehřívání některých ekonomik, které ale nevedlo ke konsolidaci veřejných financí, ale naopak, k ještě větším výdajům. Problémem byl rovněž fakt, že pravidla ohledně fiskální politiky existovala, ale byla pravidelně a beztrestně porušována. Země tak musely být disciplinované před vstupem do EMU, ale po vstupu již na nich nebyl vyvíjen tak velký tlak.

Nikdo navíc nepočítal se scénářem krize, a když se i objevil nějaký problém, řešil se především přesouváním do budoucna, než konkrétními opatřeními. Poslední roky poznamenané krizí pak odhalily nedostatky fungování různých ekonomik s jedinou měnou. Zejména další prohlubování rozdílů mezi jižní a severní částí eurozóny, protože státy ohrožené krizí se nemohou vypořádat s krizí na vlastní pěst. Dluhy se přesouvají ze soukromého sektoru na mezinárodní instituce a mezi jednotlivými zeměmi funguje pochybná solidarita, která pramení z potřeby udržet eurozónu za každou cenu. Stále více tak klesá politická podpora projektu. Stále chybí návrh nějakého komplexního řešení, které by pomohlo omezit rizika, která na EMU stále číhají, takže euru hrozí kolaps, který by měl negativní vliv na globální ekonomiku.

Pavel Kysilka, generální ředitel České spořitelny, pak poukázal na několik konkrétních příkladů prohlubování nerovností. I když mají lidé ve státech eurozóny pocit, že v zahraničí si mohou najít lepší práci, mobilita práce v EU je poměrně nízká. Mezi zeměmi eurozóny pak nadále zůstávají velké rozdíly v zaměstnanosti, které se po vypuknutí krize ještě prohloubily. I přes velkou nezaměstnanost v zemích jako jsou Španělsko, nebo Řecko, jsou mzdové náklady v těchto zemích velmi vysoké, což výrazně snižuje jejich konkurenceschopnost. Stejně se prohloubily rozdíly v ukazateli HDP, což je vidět právě kumulativním ukazateli za poslední tři roky. Zatímco země periférie svůj propad v posledních letech ještě více prohloubily, země v centrální části a na severu se vrátily k růstu.

Kysilka rovněž poukázal na to, že zdání bezpečnosti, k němuž vedlo pouze to, že země je součástí eurozóny, bylo chybou, která byla zdrojem chyb na finančních trzích. Investoři nesprávně předpokládali, že země, které je v EMU, musí být bezpečná a podle toho vypadaly také výnosy státních dluhopisů, které neodpovídaly rizikovosti jednotlivých zemí. Jak to nakonec dopadlo, všichni víme a „náprava“ ve vnímání jednotlivých zemí v očích investorů je patrná také na grafu.

kisilka-divergence

Souvisejícím problémem jsou pak také zdroje, jimiž jednotlivé země disponují při řešení svých problémů. Nedostatek vlastních zdrojů ve spojení se zvyšujícími se úroky dluhopisů nutí země spoléhat se na pomoc zvenčí, což pak opět vede k zvětšování divergencí mezi zdravými a „nemocnými“ ekonomikami.

Anketa

Euro – zajímavý nápad, špatná realizace >> sdílejte na sociálních sítích

 
Reklama

 

 

Komentáře


K tomuto článku ještě nebyl přidán žádný komentář. Buďte první a okomentujte tento článek.

Přidejte komentář

* Pokud je obrázek nečitelný, nový načtete kliknutím na obrázek.
Pro přihlášené se kontrolní obrázek nezobrazuje. Přihlašte se či se zaregistrujte pokud ještě nemáte účet.
Opište text z obrázku: *

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.


Reklama

banner-investujeme-ceskych100

Články z Makro

Luboš Smrčka | 30.05.2016 00:00 Poslední dny Miroslava Singera

Guvernérovi České národní banky Miroslavu Singerovi se rychle krátí jeho čas. V červenci tohoto roku odejde z bankovní rady ČNB a samozřejmě i z funkce nejvyššího strážce měny v zemi.  Jaká tedy byla „Singerova éra“? Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Radovan Novotný | 22.03.2016 00:00 Keynes: Snižte úroky!

Zatímco marxistické řešení krize spočívalo v revoluci, keynesovské řešení bylo mírnější. Snížení úrokové míry mělo podnítit zájem o investice, veřejné výdaje a investice zvýšit zaměstnanost. Marxistickým ekonomům se takové řešení nelíbilo, podle nich „pod pláštíkem boje za plnou zaměstnanost“ mělo ospravedlnit pokusy a „cestu ke zvyšování zisku, k inflační konjunktuře“.    Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Petr Gola | 21.01.2016 00:00 Kdo platí solidární daň?

Lidé s vyššími příjmy musí počítat s placením solidární daně. Které příjmy podléhají platbě solidární daně při vyplňování daňového přiznání za rok 2015? Jak se mění situace pro rok 2016? Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Petr Zámečník | 31.12.2015 00:00 Silvestrovské ohlédnutí aneb Co bylo, bylo

Rok se chýlí ke svému závěru a nastává čas k ohlédnutí. Co rok 2015 přinesl? Politici se ukázali ve své kráse a jdou opět lidem příkladem a populační krizi dohání vyhnaní Syřané. Česká ekonomika jede na jedničku, jen do ciziny vyjíždíme stále pod taktovkou ČNB dráž. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Jan Lukeš | 18.12.2015 00:00 Jste připraveni na celosvětový ekonomický kolaps? Být prepperem je trendy

V posledních několika letech už není fenomén konce světa přesně daný. Poslední konec světa roku 2012 se nekonal a po sériích předchozích neúspěšných konců již nepřinášel strach kýžené finanční výnosy. Po nejasných ekonomických pádech, větší a větší civilizační závislosti na moderních výdobytcích a čím dál bližší hrozbě terorismu, se lidé začínají připravovat spíše na kolaps civilizace. Celá zpráva »

Komentářů: 1 / 1 Poslední komentář: 18.12.2015 10:42Další články »

Krátké zprávy z Makro

24.06.2016 14:39 Důvěra v českou ekonomiku mírně klesá

Mírný pokles celkové důvěry v českou ekonomiku o 0,7 bodu na 95,3 bodu byl v červnu tažen především poklesem důvěry v průmyslu. Důvěra ale klesla i u spotřebitelů. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

16.06.2016 17:21 Česko dohání Západ

Český hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele je patnáctý nejvyšší v Evropské unii (EU). V roce 2015 vzrostl výkon české ekonomiky na 85 procent průměru EU. Ze států bývalého socialistického bloku Česku šlape na paty Slovinsko s 83 procenty. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

16.06.2016 15:18 Eurozóna zůstává v deflaci

Eurozóna je již druhý měsíc po sobě v deflaci. V květnu deflace v eurozóně zpomalila z dubnových 0,2 procenta na 0,1 procenta. Stejně se vyvíjely i spotřebitelské ceny v celé Evropské unii (EU). Do záporného pásma se dostalo 16 zemí EU. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

16.06.2016 11:54 Ďalší premrhaný rok v slovenských verejných financiách

Píšeme na Investujeme.sk: lovensku sa vo verejných financiách vlani nedarilo. Deficit sa oproti predchádzajúcemu roku zvýšil, k čom došlo okrem Slovenska vlani len v Grécku a Fínsku. Analytik kritizuje vládu za to, že príjmy z lepšieho výberu daní minula a nepoužila na zníženie dlhu. O verejných financiách sa rozprávame s Jurajom Valachym, senior analytikom Tatra banky. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

08.06.2016 11:58 Prípadný Brexit sa po megainvestícii Jaguaru bytostne dotkne i Slovenska

Píšeme na Investujeme.sk: Význam priamych hospodárskych vzťahov s Veľkou Britániou neradno podceňovať ani v strednej Európe. V roku 2020 by sa Veľká Británia mohla stať pre Slovensko dôležitejším obchodným partnerom než Česko, ktoré je v súčasnosti druhým najväčší exportný trhom, hneď po Nemecku. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0Další krátké zprávy »

Anketa

Jakou správu portfolia upřednostňujete?

Pasivní. (153)
 
Aktivní. (151)
 
Žádnou. (741)
 Celkem hlasovalo 1045 čtenářů