Fincentrum a.s.
Hypoindex.cz Hypoindex.cz ČeskéReformy.cz ČeskéReformy.cz Bankaroku.cz Bankaroku.cz Investiceroku.czInvesticeroku.cz Investujeme.sk Investujeme.sk InvesticiaRoka.sk InvestíciaRoka.sk Ověření poradců Ověření poradců

Děkujeme našim partnerům:

fincentrum-mensi-nove

logo-fctr-real-hypoindex

wustenrot-logo-no-claim-a5-prechod

fecif


Euro – zajímavý nápad, špatná realizace

Euro – zajímavý nápad, špatná realizace

Společná evropská měna měla stmelit Evropu, omezit kurzové riziko a podněcovat zrychlování obchodu, zvýšit konkurenceschopnost celého regionu, uvolnit pohyb kapitálu a pracovní síly a v neposlední řadě pomoci omezit cykly v ekonomice. I když to všechno vypadalo na papíře zajímavě, skutečnost je nakonec úplně opačná a euro je dnes spíše na obtíž.

Prakticky všichni řečníci na včerejším 136. Žofínském fóru s tématem „Dekáda eura – úspěch nebo zklamání?“ se shodli v tom, že šlo spíše o dekádu zklamání, než o úspěch, i když každý to možná vidí trochu jinak.

Největším tahákem fóra byl určitě Otmar Issing, jeden z otců myšlenky o společné evropské měně, který byl také hlavním ekonomem ECB. On sám stále věří v sílu a opodstatnění evropské měny, a za tímto názorem si pevně stojí, což podle něj dokazují první úspěšné roky projektu. Podle Issinga je však největším problémem dnešního eura skutečnost, že se tento projekt ubírá jaksi jiným směrem, než byl jeho původní cíl a krize se dotkla mnoha oblastí najednou. Samotný Issing nesouhlasí s přijímáním a realizací různých pomocných opatření a „záchranných balíčků“, které jednak neřeší příčiny problému, ale pouze jeho důsledky, což je samozřejmě špatně, a rovněž porušují Maastrichtskou smlouvu. Ze stejných důvodů pak odmítá také vznik eurobondů, které jsou podle něj nespravedlivé vůči zemím jako je Německo, a jejím občanům, a pro euro jsou cestou do pekla.

Na druhou stranu přiznává, že již od začátku byly problémy eurozóny, zejména týkající se rozdílnosti ekonomik, jasně patrné, ale autoři projektu se tím nezabývali. Problém také vidí v tom, že euro nemělo politický základ, což v minulosti nikdy nefungovalo, ale snaha o vytvoření politické unie by už dnes urychlení řešení nepomohla. Spíše by pomohl návrat dodržování pravidel a disciplinovanosti jednotlivých zemí. Je dobré upozornit rovněž na to, že samotný Issing se, na rozdíl od současných politických a ekonomických špiček eurozóny, nebrání tomu, aby eurozónu opustila některá z problematických zemí.

I podle guvernéra ČNB Miroslava Singera je nedodržování pravidel jednou z příčin současných problémů eurozóny. Kromě toho jde také o strukturální nesourodost a nevyhovující institucionální uspořádání eurozóny. V prvních letech existence eurozóny přitom tyto problémy nebyly viditelné, protože díky příznivým ekonomickým podmínkám se euru díky omezení kursového rizika dařilo podporovat obchod, vyrovnávat úrokové sazby a zemím v jižní části EU rychle růst.

Možná právě to ale bylo nakonec pro euro nebezpečné, protože neduhy stále existovaly, jen byly méně patrné. Ekonomická nerovnováha jednotlivých zemí se podceňovala, a i když docházelo k jednoduššímu přesunu kapitálu, přinášelo to akorát větší riziko, které bylo následně bagatelizováno – na riziko v méně vyspělých ekonomikách se nekladl důraz díky členství v eurozóně. Díky přílivu kapitálu pak docházelo k přehřívání některých ekonomik, které ale nevedlo ke konsolidaci veřejných financí, ale naopak, k ještě větším výdajům. Problémem byl rovněž fakt, že pravidla ohledně fiskální politiky existovala, ale byla pravidelně a beztrestně porušována. Země tak musely být disciplinované před vstupem do EMU, ale po vstupu již na nich nebyl vyvíjen tak velký tlak.

Nikdo navíc nepočítal se scénářem krize, a když se i objevil nějaký problém, řešil se především přesouváním do budoucna, než konkrétními opatřeními. Poslední roky poznamenané krizí pak odhalily nedostatky fungování různých ekonomik s jedinou měnou. Zejména další prohlubování rozdílů mezi jižní a severní částí eurozóny, protože státy ohrožené krizí se nemohou vypořádat s krizí na vlastní pěst. Dluhy se přesouvají ze soukromého sektoru na mezinárodní instituce a mezi jednotlivými zeměmi funguje pochybná solidarita, která pramení z potřeby udržet eurozónu za každou cenu. Stále více tak klesá politická podpora projektu. Stále chybí návrh nějakého komplexního řešení, které by pomohlo omezit rizika, která na EMU stále číhají, takže euru hrozí kolaps, který by měl negativní vliv na globální ekonomiku.

Pavel Kysilka, generální ředitel České spořitelny, pak poukázal na několik konkrétních příkladů prohlubování nerovností. I když mají lidé ve státech eurozóny pocit, že v zahraničí si mohou najít lepší práci, mobilita práce v EU je poměrně nízká. Mezi zeměmi eurozóny pak nadále zůstávají velké rozdíly v zaměstnanosti, které se po vypuknutí krize ještě prohloubily. I přes velkou nezaměstnanost v zemích jako jsou Španělsko, nebo Řecko, jsou mzdové náklady v těchto zemích velmi vysoké, což výrazně snižuje jejich konkurenceschopnost. Stejně se prohloubily rozdíly v ukazateli HDP, což je vidět právě kumulativním ukazateli za poslední tři roky. Zatímco země periférie svůj propad v posledních letech ještě více prohloubily, země v centrální části a na severu se vrátily k růstu.

Kysilka rovněž poukázal na to, že zdání bezpečnosti, k němuž vedlo pouze to, že země je součástí eurozóny, bylo chybou, která byla zdrojem chyb na finančních trzích. Investoři nesprávně předpokládali, že země, které je v EMU, musí být bezpečná a podle toho vypadaly také výnosy státních dluhopisů, které neodpovídaly rizikovosti jednotlivých zemí. Jak to nakonec dopadlo, všichni víme a „náprava“ ve vnímání jednotlivých zemí v očích investorů je patrná také na grafu.

kisilka-divergence

Souvisejícím problémem jsou pak také zdroje, jimiž jednotlivé země disponují při řešení svých problémů. Nedostatek vlastních zdrojů ve spojení se zvyšujícími se úroky dluhopisů nutí země spoléhat se na pomoc zvenčí, což pak opět vede k zvětšování divergencí mezi zdravými a „nemocnými“ ekonomikami.

Anketa

Euro – zajímavý nápad, špatná realizace >> sdílejte na sociálních sítích

 
Reklama

 

 

Komentáře


K tomuto článku ještě nebyl přidán žádný komentář. Buďte první a okomentujte tento článek.

Přidejte komentář

* Pokud je obrázek nečitelný, nový načtete kliknutím na obrázek.
Pro přihlášené se kontrolní obrázek nezobrazuje. Přihlašte se či se zaregistrujte pokud ještě nemáte účet.
Opište text z obrázku: *

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.


Komerční sdelení

banner-invr2016-investujeme-2

Články z Makro

Patrik Nacher | 14.02.2017 00:00 Stereotyp o deflaci

Dnešní doba je vskutku zábavná. Na jedné straně se mají stereotypy bořit. Jakkoliv je otázkou, co je a co není stereotyp, kdo to určí a definuje, každopádně se s oním bořením roztrhl doslova pytel.  Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Aneta Peštová | 17.01.2017 00:00 Změny v daních v roce 2017

Dne 13. ledna 2017 schválila poslanecká sněmovna vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní. Novela potěší zejména rodiny s dvěma a více dětmi, které si budou moci uplatnit zvýšené daňové zvýhodnění. Které změny jsou nejdůležitější? Celá zpráva »

Komentářů: 2 / 2 Poslední komentář: 20.01.2017 11:15

Petr Zámečník | 12.01.2017 00:00 Přebytek rozpočtu rozdat na důchody? Ne!

Státní rozpočet České republiky skončil rekordním přebytkem. A volební rok nahrává porcování medvěda. Jak naložit s přebytkem rozpočtu? Rozhodně ho nerozdat např. v důchodech! Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Petr Zámečník | 11.10.2016 00:00 Kolik má stát česká koruna?

Česká národní banka intervenuje proti české koruně a drží ji v kurzu poblíž hranice 27 Kč/EUR. Aby tohoto kurzu docílila, nakupuje eura ve velkém a uměle korunu oslabuje. Jaká je férová cena české koruny? A kolik může stát euro a dolar po ukončení kurzového závazku ČNB? Celá zpráva »

Komentářů: 2 / 2 Poslední komentář: 11.10.2016 20:56

Radovan Novotný | 24.08.2016 00:00 Měna: Zlato, stříbro, nebo raději papír?

Zlatý standard vytlačil standard stříbrných měn, aby byl nakonec vytlačen standardem měny nekryté (fiat). Peníze nemusí mít žádnou vnitřní hodnotu a potvrzuje to i kupní síla virtuálních bitcoinů. Celá zpráva »

Komentářů: 3 / 3 Poslední komentář: 03.09.2016 21:30Další články »

Krátké zprávy z Makro

21.02.2017 17:04 Novou předvolební zbraní ČSSD je snižování daní

ČSSD se vytasila v předvolebním boji s další zbraní. Lidem s průměrnými a podprůměrnými příjmy chce snížit daně. Přilepšit chce ČSSD i menším firmám. Daňové příjmy by měla doplnit daňová progrese.  Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

21.02.2017 10:23 Daň zaplatí jen majitelé dluhopisů svých vlastních firem

Ministr financí Andrej Babiš doladil návrh na zdanění dluhopisů. Daň zaplatí pouze majitelé, kteří nakoupili korunové dluhopisy od svých firem do konce roku 2012. Danit se však budou teprve výnosy od roku 2018. Danění dluhopisů přijde Andreje Babiše na 13,5 milionu korun. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

16.02.2017 13:21 Dostane se Fed do sporu s Trumpem?

Americká čísla včera jenom podtrhla to, co již v úterý naznačila šéfka Fedu Janet Yellenová – dalšího růstu sazeb v USA se můžeme dočkat již v březnu. Pravděpodobnost březnového růstu sazeb vzrostla v posledních dnech zhruba na dvojnásobek (z 23 % na 44 %). To se líbilo logicky americkému dolaru, zatím ale zdá se na výraznější zisky nemá dost síly a otočil se na úrovni 1,05 EUR/USD. To se může změnit, pokud sázky na růst sazeb v USA ještě půjdou nahoru a na druhé straně Atlantiku současně vzroste napětí před volbami v Nizozemí a ve Francii. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

14.02.2017 17:23 Volebním tahem ČSSD bude sektorová daň pro banky

Návrh volebního programu ČSSD počítá se zavedením zvláštní bankovní daně. V závislosti na celkových aktivech bank by se odváděly čtyři různé sazby daně. Rozpočet by si měl díky dani přijít na 11 miliard korun ročně. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

14.02.2017 14:19 Slabý závěr roku v české ekonomice

Oproti očekávání se na konci loňského roku výkon české ekonomiky nevylepšil a její růst výrazně zaostal za očekáváním. Podle předběžného odhadu HDP vzrostl oproti třetímu čtvrtletí jen 0,2 %, což v meziročním srovnání znamenalo růst jen o 1,7 %. Za celý loňský rok ekonomický růst dosáhl 2,3 % a byl tak poloviční ve srovnání s rokem 2015.  Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0Další krátké zprávy »

Anketa

Jaký očekáváte rok 2017?

Lepší než 2016. (148)
 
Stejný jako 2016. (15)
 
Horší než 2016. (1314)
 Celkem hlasovalo 1477 čtenářů

banner-300-300

Nejčtenější články z Makro za posledních 14 dní

Patrik Nacher | 14.02.2017 00:00 Stereotyp o deflaci

Dnešní doba je vskutku zábavná. Na jedné straně se mají stereotypy bořit. Jakkoliv je otázkou, co je a co není stereotyp, kdo to určí a definuje, každopádně se s oním bořením roztrhl doslova pytel.  Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0Další články »