Brexit evropské firmy neděsí a ty se tak dívají na další vývoj vcelku optimisticky. Zvláště tedy ve službách, kde nyní silně roste poptávka, zatímco v průmyslu naopak zpomaluje, nicméně i PMI za průmysl zůstává stále relativně vysoko nad padesátkou a ukazuje, že boom průmyslu pokračuje, i když s menší intenzitou než doposud. A nyní jsou na řadě zmíněná ale. Tím prvním je pomalejší růst zaměstnanosti a slabé zakázky v průmyslu, které rozhodně optimismu pro další měsíce nepřidávají.
Průmysl ovšem hraje v ekonomikách eurozóny přece jen výrazně menší roli než v evropském kontextu v nejprůmyslovější (české) ekonomice. Druhé ale přinášejí inflační očekávání, která jsou zklamáním pro ECB. Jak už vyplývá z podrobných výsledků, firmy se do zvyšování cen své produkce rozhodně nehrnou, právě naopak. A to rozhodně není dobrá zpráva pro ECB, jejíž politika měnové expanze má do roka skončit. A nakonec třetím ale je fakt, že za celkovým evropským PMI se ve skutečnosti skrývají rozdílné tendence ve dvou největších ekonomikách eurozóny. Oproti Francii, kde výsledky PMI dopadly celkově lépe, zaznamenalo Německo mírný pokles všech hlavních indexů PMI. Nelze si ovšem nevšimnout, že šlo o téměř zanedbatelný pokles a navíc z poměrně vysokých úrovní, takže nějaký silný negativní závěr z aktuálních čísel nemá smysl dělat.
Německý PMI je však skoro zrcadlovým odrazem toho francouzského. Sice je PMI nižší než v předchozím měsíci, ale zakázky zejména v průmyslu rostou, stejně jako zaměstnanost, finální ceny výrobků a firmy stále více narážejí na vlastní kapacitní bariéry. A to je rozhodně dobrá zpráva o výkonu německé ekonomiky ve třetím čtvrtletí letošního roku. Pro Francii z nových čísel naproti tomu vyplývá, že sice ekonomika ve třetím čtvrtletí už nejspíše nestagnuje, avšak o nějakém silném růstu si zatím tato země může nechat i nadále zdát. Přes to všechno můžeme celkové výsledky PMI vnímat přece jen pozitivně. Minimálně z pohledu dalšího vývoje české ekonomiky, silně provázané s německým hospodářským.
Petr Dufek
Analytik ČSOB
