Fincentrum a.s.
Hypoindex.cz Hypoindex.cz ČeskéReformy.cz ČeskéReformy.cz Bankaroku.cz Bankaroku.cz Investiceroku.czInvesticeroku.cz Investujeme.sk Investujeme.sk InvesticiaRoka.sk InvestíciaRoka.sk Ověření poradců Ověření poradců

Děkujeme našim partnerům:

fincentrum-mensi-nove

logo-fctr-real-hypoindex

wustenrot-logo-no-claim-a5-prechod

fecif


Družstevní záložny: zajímavé výnosy, nebo morální hazard?

Autor: Daniel Kuchta | 29.05.2013 00:00 | Kategorie: Banky | 7 komentářů
Tagy: spořitelní družstva družstevní záložny
Družstevní záložny: zajímavé výnosy, nebo morální hazard?

Největší družstevní záložna má zavřené pobočky a nepřijímá ani nevyplácí vklady, přičemž další velká společnost nepřijímá vklady ani neposkytuje úroky a další společnost kontroluje ČNB. Členové spořitelních družstev tak opět procházejí zkouškou trpělivosti. Blíží se konec družstevních záložen v Čechách?

Metropolitní spořitelní družstvo, jedna z největších záložen na českém trhu, minulý týden přestalo vyplácet vklady klientů, protože má zablokované účty. Vrchní státní zastupitelství v Praze tak učinilo na podnět Finančního analytického útvaru Ministerstva financí kvůli údajným neoprávněným transakcím s penězi členů. MSD patří co do počtu klientů k největším záložnám, v minulém roku dosáhlo nejvyššího zisku ze všech záložen, má nejvyšší bilanční sumu, a také navýšilo základní kapitál. Další dvě společnosti, WPB Capital, a Moravský peněžní ústav jsou rovněž pod zvýšeným dohledem ČNB, přičemž první jmenovaná společnost přestala přijímat vklady a vyplácet hypotéky. Shodou okolností obě jmenované společnosti v minulém roce vyjádřily úmysl získat bankovní licenci.

Celkově se však celému segmentu v posledních letech daří, podle údajů ČNB se bilanční suma za poslední tři roky zdvojnásobila, Asociace družstevních záložen zase tvrdí, že počet klientů v minulém roce vzrostl o 27 % a celková kapitálová přiměřenost dosáhla úrovně 13,1 %, což je nad limitem ČNB.

V čem je tedy problém?

Trnem v oku mnohým ekonomům je skutečnost, že prostředky v kampeličkách jsou, podobně jako v bankách, pojištěny do výše 100 000 eur v plné výši, což vede ke zbytečnému morálnímu hazardu. Je zajímavé, že o morálním hazardu se v souvislosti se záložnami začne mluvit až v době, kdy se jedna z největších dostane do problémů. Je ale pravdou, že podmínky, za nichž družstevní záložny poskytují úvěry a úročí vklady od klientů, jsou na první pohled více rizikové, než je tomu u bank.

Hlavním problémem, na nějž upozorňuje také samotná ČNB (otázka, proč v případě problémů nekonala rychleji je určitě na místě), je například vyšší poměr úvěrů v selhání, protože záložny poskytují úvěry také rizikovějším klientům. Již ve Zprávě ČNB o finanční stabilitě 2011/2012 regulátor upozorňoval na to, že záložny vykazují dvojnásobný podíl úvěrů v selhání (dnes je to podle ČNB 14 % u záložen a 6,2 % u bank).

cnb-zalozny-banky-2010-2011

Toto riziko roste společně s faktem, že úvěry záložen jsou financovány ze spořicích účtů a termínovaných vkladů (přičemž tento kapitál je pro kampeličky dražší, než u bank z důvodu mírně vyšších úroků), čímž roste likvidní riziko. Některé společnosti, jako například již zmiňovaná WPB Capital však již v posledním roce deklarovaly, že růst v oblasti vkladů i úvěrů raději kvůli udržitelnosti zpomalují.

Objevují se také názory, že za problémy a jejich medializací může stát lobby ze strany bank, ale vzhledem k velikosti celého sektoru, který představuje zanedbatelné procento klientů bank, je to málo pravděpodobné.

Stále horší  image než banky

V každém případě, relativně malý počet klientů ukazuje, že mezi lidmi je stále poměrně málo těch, kteří se ne a ne poučit z minulosti a stále slyší pouze na vysoké úroky, k čemuž se ještě přidalo relativní bezpečí, když stát garantuje návratnost alespoň 2,6 milionu korun v případě krachu instituce. Družstevní záložny sice nabízejí u spořicích účtů i termínovaných vkladů mírně vyšší úroky, ale jejich obraz v očích veřejnosti je oproti bankám pořád horší. Není tedy překvapením, že některé záložny mají v plánu se v budoucnu změnit na banku.

Jediná skutečně česká banka, Fio, začínala také jako družstevní záložna (kromě toho ale také působila jako obchodník s cennými papíry, z něhož také prakticky banka vznikla) a vyjádření Jána Franeka, tiskového mluvčí Fio banky jen dokazuje, že dobré jméno bylo jedním z hlavních motivů proto, aby se společnost přetransformovala na banku. „Hlavním motivem pro vznik Fio banky bylo usnadnění některých procesů pro nás i klienty zastřešením poskytovaných služeb pod jednu instituci – změna byla tedy spíše formální. Silným argumentem hovořícím pro přeměnu byl však také pohled české veřejnosti na záložny – a právě změna pohledu na Fio spolu s propagací nově vzniklé banky způsobila obrovský nárůst klientské základny po získání bankovní licence a následné integraci bankovních služeb. V květnu 2010, tedy v momentě získání bankovní licence, měla záložna cca 26 tisíc členů. Nyní má Fio banka přes 270 tisíc klientů. Navíc si od začátku existence udržuje kladný hospodářský výsledek,“ říká Franek. Problémem pro záložny může být fakt, že mnohé z nich jsou zaměřeny pouze na vybraný region a získání bankovní licence je spojeno s nemalými náklady.

Nabízí se tedy otázka, jestli kampeličky ano, nebo ne. ČNB v tomto směru zaujímá poněkud zvláštní postoj, protože na jednu stranu upozorňuje na rizika, která kampeličky představují, ale na druhé straně tento problém poněkud bagatelizuje, protože sama tvrdí, že záložny tvoří jen nepatrný segment finančního trhu a „případné negativní události týkající se některé z družstevních záložen by neměly ohrožovat stabilitu finančního sektoru jako celku.“ Tuto bezstarostnost může vyvolávat i fakt, že například Fond pojištění vkladů by vzhledem k velikosti sektoru zvládl uhradit prostředky klientům i v případě krachu všech záložen (a u bank se jaksi s krachem nepočítá).

Pokud ale tyto společnosti leží ČNB v žaludku, neměl by se regulátor chovat jako alibista a v případě problémů jednat razantně a zejména brzo. K omezení, resp. redukci počtu klientů by například pomohlo zpřísnit podmínky pro poskytování úvěrů i přijímání nových klientů, důraznější upozorňování na rizika apod. A pokud je chce ČNB zlikvidovat úplně, stačí například opět zavést spoluúčast klientů na pojištění vkladů ve výši 10 %, jako tomu bylo v minulosti. Kdo by ale zaplatil škody, je otázkou.

Družstevní záložny: zajímavé výnosy, nebo morální hazard? >> sdílejte na sociálních sítích

 
Reklama

 

 

Poslední přidané komentáře (celkem 7 komentářů)

Barca | 30.05.2013 18:37
Re: Lobby gfd | 30.05.2013 11:08
Re: hazard Tomáš | 30.05.2013 03:07
Radka | 29.05.2013 13:54
hazard Fejtek | 29.05.2013 13:32

Přidejte komentář

* Pokud je obrázek nečitelný, nový načtete kliknutím na obrázek.
Pro přihlášené se kontrolní obrázek nezobrazuje. Přihlašte se či se zaregistrujte pokud ještě nemáte účet.
Opište text z obrázku: *

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.


Komerční sdelení

banner-invr2016-investujeme-2

Články z Banky

Petr Zámečník | 16.02.2017 00:00 Bankovní daň… zaplatí klient!

Sociální demokracie (ČSSD) postupně rozkrývá svůj volební daňový program. Jedním z již zveřejněných bodů je bankovní daň. A kdo ji zaplatí? Pochopitelně klient. Celá zpráva »

Komentářů: 3 / 3 Poslední komentář: 16.02.2017 16:48

Radovan Novotný | 31.01.2017 00:00 Finanční žraloci: Daňové úniky a offshore bankovnictví

Daňový ráj se může stát i noční můrou. Pokud chcete před daněmi a mocí daňových úředníků utéct do daňového ráje, pak si to raději rozmyslete. I když třeba na daních něco ušetříte, pravděpodobně narazíte na finanční žraloky, kteří se o peníze odkloněné do zahraničí rádi postarají. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Jana Zámečníková | 30.01.2017 00:00 Petr Žabža: S pravidelným investováním neotálejte

Investice do fondů nabízených v České republice nepřestávají růst. Stále populárnější jsou také pravidelné investice. „Pravidelné investice by měly tvořit základ portfolia každého investora a s jejich začátkem není třeba otálet,“ říká ředitel investiční produktů ING Bank Petr Žabža, který v lednu 2017 přešel do ING Bank ze společnosti Patria Finance. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

David Krůta | 23.01.2017 00:00 České bankovnictví: Je bezpečné

Luxusní stavby na prestižních místech. Ty nejhezčí domy na náměstích. Chrom, sklo, kamenná schodiště a elegantně oblečení zaměstnanci. To vše se nám vybaví při slově „banka“. Banka ale není jen onen honosný dům.  Celá zpráva »

Komentářů: 7 / 7 Poslední komentář: 24.01.2017 09:06

Radovan Novotný | 19.01.2017 00:00 Finanční žraloci: Banky, poplatkové a úrokové kejkle

Říká se, že moudré je myslet skepticky a přitom počínat si optimisticky. S přehršlí skeptických pohledů na možné hříchy vznikající ve finanční branži se se svými čtenáři rád dělí německý publicista Günter Ogger (*1941). Finanční branže je podle něho povedeným spolkem, pro který jsou malé ryby také ryby. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0Další články »

Krátké zprávy z Banky

17.02.2017 14:46 Papír již netáhne. Banky se přiklánějí k elektronizaci

Přechod z tištěných smluv na ty elektronické začíná využívat větší a větší procento bank. Pro klienta je yvužití elektronického podpisu a biometrického ověřování jednodušší. Pro banku zase levnější. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

16.02.2017 15:38 Home Credit chystá expanzi mikropůjček do zahraničí

Českému Home Creditu se na poli mikropůjček daří. Začal proto plánovat zahraniční expanzi nových produktů. Do zahraničí chce zamířit s novým produktem, kterým je původní mikropůjčka Click Credit, která se posléze přejmenovala na Japonskou půjčku a v únoru na Kamali. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

16.02.2017 11:54 Úspory Slovákov sú v (ne)bezpečí!!!

Píšeme na Investujeme.sk: Slováci sa začínajú odvracať od termínovaných vkladov. Paradoxne tak však nerobia v čase najnižšieho reálneho výnosu, ale v čase opticky najnižšieho percentuálneho úroku. Slabá investičná gramotnosť a averzia k riziku je však najmä záležitosťou doterajších generácií. S novými investičnými možnosťami a otvorenou hlavou sa nová generácia budúcich investorov pravdepodobne podstatne zmení. Vzrastie tak aj jej odolnosť voči riziku. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

15.02.2017 15:37 MONETA Money Bank má nového ředitele marketingové komunikace

Stal se jím od února letošního roku Jan Müller, který v oboru marketingové komunikace není žádným nováčkem. Nový ředitel má s marketingovou komunikací dvacetileté zkušenosti ve vedení různých týmů i projektů. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

15.02.2017 10:22 Útoky podvodných SMS se brzy zaměří i na ostatní banky

Škodlivé programy které se prozatím zaměřují jen na ČSOB banking se podle odborníků brzy zaměří i na ostatní banky. Doposud se cílem kyberútoků staly zatím jen finanční domy v Německu. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0Další krátké zprávy »

Anketa

Jaký očekáváte rok 2017?

Lepší než 2016. (132)
 
Stejný jako 2016. (15)
 
Horší než 2016. (1206)
 Celkem hlasovalo 1353 čtenářů

banner-300-300

Nejčtenější články z Banky za posledních 14 dní

Petr Zámečník | 16.02.2017 00:00 Bankovní daň… zaplatí klient!

Sociální demokracie (ČSSD) postupně rozkrývá svůj volební daňový program. Jedním z již zveřejněných bodů je bankovní daň. A kdo ji zaplatí? Pochopitelně klient. Celá zpráva »

Komentářů: 3 / 3 Poslední komentář: 01.01.1970 01:00Další články »