Fincentrum a.s.
Hypoindex.cz Hypoindex.cz ČeskéReformy.cz ČeskéReformy.cz Bankaroku.cz Bankaroku.cz Investiceroku.czInvesticeroku.cz Investujeme.sk Investujeme.sk InvesticiaRoka.sk InvestíciaRoka.sk Ověření poradců Ověření poradců

Děkujeme našim partnerům:

fincentrum-mensi-nove

logo

kb-ps-rgb-claim

cp-financni-poradenstvi


Družstevní záložny: Ani vysoké úroky nelákají

Autor: Aleš Vocílka | 24.10.2006 01:59 | Kategorie: Banky | 6 komentářů
Družstevní záložny: Ani vysoké úroky nelákají

Mnohé družstevní záložny nabízejí vyšší úrokové sazby na vkladové produkty než komerční banky při stejném rozsahu zákonného pojištění vkladů, upozorňuje ALEŠ VOCÍLKA

Když se řekne družstevní záložna, mnoha z nás se vybaví neslavné konce řady "kampeliček" na přelomu 20. a 21. století.

Zatímco v minulosti docházelo k hromadným krachům družstevních záložen vlivem neodborného vedení nebo nepoctivého jednání, nedávný vývoj v oblasti drobného spořitelnictví spíše připomínal vynucenou redukci kapitálově slabých kampeliček pod harmonizační taktovkou EU nařizující povinné navýšení základního kapitálu z 0,5 na 35 mil. Kč.

Počet fungujících záložen tak postupně klesal ze 127 v roce 1999 až na současných 20. Pozitivní stránkou tohoto vývoje nicméně byla konsolidace zbylých záložen a celková stabilizace sektoru během posledních dvou let.

KAMPELIČKA NENÍ BANKA
Myšlenka družstevního záložnictví u nás navazuje na historické tradice z konce 19. a první poloviny 20. století.

Připomeňme si známou větu F. C. Kampelíka "Co jednomu nemožno, všem dohromady snadno".

Soudobé pojetí tohoto sektoru je však výsledkem pohnutého desetiletého vývoje a od původních představ, natož historických kořenů, se značně vzdaluje.

Na začátku úsilí o oživení družstevního záložnictví v ČR po 40 letech socialismu stálo přijetí zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrových družstvech (ZoSÚD), který vstoupil v účinnost 1. 1. 1996 a po několika významných novelizacích dodnes představuje základní právní normu pro sektor družstevních záložen u nás.

Jeho současná podoba definuje družstevní záložnu jako nebankovní instituci, která je oprávněna poskytovat většinou běžné finanční služby v oblasti platebního styku, vkladových a úvěrových produktů.

Postavení člena družstevní záložny je odlišné od statusu klienta banky. Člen záložny musí kromě běžného minimálního vkladu složit ještě tzv. členský vklad na krytí základního jmění.

Ten mu přináší stanovený podíl na zisku a možnost ovlivňovat poměry v záložně na členské schůzi (v závislosti na výši vkladu). Členem záložny může být fyzická i právnická osoba.

VŠEOBJÍMAJÍCÍ DOHLED
Dohled nad celým sektorem záložen vykonával od ledna 1997 až do března 2006 Úřad pro dohled nad družstevními záložnami (ÚDDZ).

Nutno konstatovat, že jeho počáteční působení bylo spíše rozpačité a dohled jím prováděný se často v praxi ukázal jako neúčinný. Důvodem byly kromě nedostatečného personálního zázemí chybějící zákonné kompetence k preventivnímu usměrňování hospodaření záložen.

Neexistence přísnějších pravidel likvidity a kritérií pro kapitálovou přiměřenost a úvěrovou angažovanost přispěla spolu s řadou vnitřních faktorů k velkým potížím řady záložen mezi roky 1999 a 2002.

To nakonec vedlo k uvalení mnoha nucených správ ze strany ÚDDZ i k pozdějšímu vstupu dotyčných záložen do likvidace. Tento stav se začal zlepšovat až od roku 2003, kdy začalo docházet k celkové konsolidaci sektoru.

Z výše uvedených důvodů se v posledních letech u nás projevila tendence přiblížit požadavky kladené na hospodaření družstevních záložen pravidlům obdobným pro komerční banky.

Tato snaha vyvrcholila až zánikem ÚDDZ k 1. 4. 2006 a převedením veškerých kontrolních pravomocí nad sektorem záložen pod křídla Česká národní banky (ČNB). Tím došlo k integraci dohledu nad družstevními záložnami, bankami, pojišťovnami, podílovými a penzijními fondy pod křídla jedné instituce.

Profesionální zázemí ČNB může být pro kontrolu kampeliček přínosem vzhledem k legislativnímu přizpůsobení podmínek jejich fungování bankám.

UNIE UKÁZALA SVOU SÍLU
Sektor družstevních záložen výrazně poznamenal i proces integrace ČR do EU. Od 1. 2. 2005 začala být účinná tzv. euronovela ZoSÚD, jejímž hlavním smyslem bylo sladit požadavky kladené na fungování družstevních záložen s pravidly platnými pro obdobné instituce na společném trhu EU.

Nejcitelnější změnou, kterou tato zákonná úprava přinesla, byla nepochybně povinnost navýšit základní kapitál záložny z 0,5 na 35 mil. Kč. Tento požadavek zastihl mnohé menší záložny nepřipraveny a vynutil si jejich rychlý odchod z trhu, případně sloučení s kapitálově silnějšími záložnami.

Celkový počet u nás působících záložen tak vlivem euronovely poklesl z 33 na 20. Mezi pozitivní změny, které euronovela záložnám přinesla, naopak patřilo zavedení majetkových podílů členů na základním kapitálu v poměru vkladů (s maximálním omezením podílu do 33 %), možnost členství právnických osob a povolení působit českým záložnám v členských zemích EU.

Došlo také ke zvýšení zákonného pojištění vkladů až do výše 25 000 EUR na jednoho vkladatele a do 90 % hodnoty vkladu, čímž se jeho úroveň prakticky vyrovnala pojištění bankovních vkladů.

Povinnost záložen odvádět poplatky do fondu pojištění vkladů (tzv. Zajišťovací fond družstevních záložen) se však snížila na max. 0,5 % objemu vkladů členů a v roce 2005 fakticky činila jen 0,15 %.

KAMPELIČKOVÁ PSYCHOLOGIE
Největší výhodou družstevních záložen jsou vyšší úroky z vkladů, které tyto instituce nabízejí. Zatímco úrokový výnos z termínovaného korunového vkladu u banky na 1 rok se v současnosti pohybuje v rozmezí 1 až 2 %, v kampeličce můžete od takového vkladu čekat výnos pohybující se nejčastěji v intervalu 2 až 4 % (tabulku zvětšíte kliknutím).


Podobný rozdíl existuje i u nekorunových vkladů. Rozsah zákonného pojištění vkladů je přitom v obou typech institucí stejný. Nabízí se proto otázka, jak může mít produkt se srovnatelným rizikem znatelně vyšší výnos.

Vcelku uspokojivou odpovědí může být často opomíjený význam psychologických motivů v jednání vkladatelů. Sektor družstevních záložen u nás trpí neblahou minulostí v podobě ohrožení úspor vkladatelů ve vlně hromadných krachů mezi roky 1999 až 2002.

Ačkoliv se poměry záložen již podstatně stabilizovaly a pojištění vkladů dosáhlo "bankovní úrovně", řada popotenciálních klientů si tyto pozitivní změny neuvědomuje a vzpomene si spíše na neslavné mediální renomé řady záložen, které špatně skončily.

To je vede k rozhodnutí preferovat banky jako záruku stability a kampeličky potom svou horší pověst musí kompenzovat vyššími úrokovými sazbami z vkladů. Tento psychologický motiv může mít dokonce reálnou podstatu, neboť při skutečném ohrožení vkladů prosazují své politické zájmy lépe klienti bank než členové kampeliček.

Stačí si vzpomenout na pád IPB před šesti lety, kdy se ČNB v zájmu zmírnění "runu" na banku zaručila za 100 % všech vkladů a úroveň zákonného pojištění tak fakticky posunula na maximum. Kdyby se dnes něco podobného stalo nějaké zapadlé záložně o tisíci členech, asi by krytí vkladů automaticky stoprocentní nebylo.

POUZE REGIONÁLNÍ SÍŤ
Existují i další důvody, proč jsou kampeličky nuceny nabízet vyšší úrokové sazby. Jedním z nich je i regionální omezenost záložen. Řada klientů, kteří mají účet v malé záložně, bude jen obtížně hledat její pobočku na druhém konci republiky. O zahraničí ani nemluvě.

Z tohoto důvodu se dá předpokládat, že lidé, kteří jsou častěji na pracovních nebo soukromých cestách (a to jsou nejspíš ti movitější), nebudou o přízeň záložen stát. Globalizace finančních služeb je dnes nepřehlédnutelným trendem, v němž kampeličky ztrácejí na atraktivitě.

Proto také během posledních několika let dochází ke snižování poměru celkového objemu vkladů v záložnách oproti vkladům v bankách - ještě v roce 1999 spravovaly družstevní záložny 1,49 % vkladů domácností, zatímco v roce 2005 to už bylo pouhých 0,31 %.

NEMODERNÍ SLUŽBY
Nejsou to zrovna kampeličky, u nichž bychom se setkali s nejmodernějšími službami jako internet-banking, phone-banking nebo GSM banking.

Výjimkou může být snad Fio družstevní záložna, která za výhodných podmínek nabízí internet-banking a své aktivity rozšířila i na Slovensko, do Polska a Maďarska.

I když v posledních letech usiluje o získání bankovní licence, má stále nálepku záložny, což náročnější klientelu zvyklou na nástroje přímého bankovnictví poněkud znejišťuje.

Navíc služby bank bývají bohatší, neboť družstevní záložny se musí kvůli užší klientele orientovat spíše na specializované produkty než na široký záběr.

Banky naopak pro správu elektronického bankovnictví potřebují nákladné informační systémy a kvalifikovaný personál.

To samozřejmě něco stojí a banky promítají uvedené náklady do nižších úrokových sazeb na své vklady nebo do vyšších poplatků za platební služby.

KOMU KAMPELIČKY PŮJČUJÍ
S výší úrokových sazeb z vkladů souvisí i otázka úrokové marže a výše úrokových sazeb z poskytovaných úvěrů.

Aby si kampeličky mohly na svou existenci vydělat a zajišťovat svým členům výhodnější úročení vkladů než banky, musí se to promítnout i do vyšších úrokových sazeb z poskytovaných úvěrů.

V této souvislosti je běžným pravidlem, že do kampeliček často chodí žadatelé o úvěr, kteří byli v bankách uplatňujících náročná kritéria rizikovosti úvěru a solventnosti klienta odmítnuti.

Za takové situace však musí počítat s vyššími sazbami z poskytnutých úvěrů nebo méně výhodnými podmínkami půjčování.

KOMU KAMPELIČKY PROSPĚJÍ
Všeobecná nedůvěra vůči kampeličkám, založená na špatných zkušenostech s fungováním tohoto sektoru v minulosti, má velkou setrvačnost. Dnešní situace je ovšem poněkud jiná.

Celý sektor záložen prošel v posledních letech stabilizací a má růstovou perspektivu. Vyšší úrokové sazby na vkladové produkty ve srovnání s bankami jsou při stejné úrovni zákonného pojištění silným argumentem, proč jít s penězi do záložny a ne do banky (pomineme-li takové atraktivní produkty jako stavební spoření).

Dobře situovaní a mobilní klienti však budou u záložen postrádat služby elektronického bankovnictví a celostátní síť poboček. Proto si kampeličky mohou své věrné členy získat zejména mezi konzervativními střadateli.

Zdali se to záložnám skutečně podaří, je mj. otázkou úrovně mediální prezentace jejich finančních služeb. Právě v oblasti marketingu dnešní záložny oproti bankám asi nejvíce zaostávají.

Masové reklamy a lákání nových členů za každou cenu v duchu pyramidového principu již dávno vyšlo z módy. V této souvislosti můžeme podotknout, že z 20 činných záložen v ČR má pouze 11 internetové stránky, z toho 6 na nich uvádí aktuální nabídku úrokových sazeb na vkladové produkty.

Existence některých z dosud činných záložen navíc může být pochybná v tom smyslu, že slouží ke krytí jiných obchodních aktivit a ve skutečnosti nemají zájem o nové členy.

Pokud nějaká záložna nemá kromě dostupných nástrojů elektronické komunikace alespoň základní síť poboček s patřičnými kontakty na odpovědné pracovníky, není to zrovna známka důvěry.

Článek vyšel v týdeníku FOND SHOP č. 21/2006

Družstevní záložny: Ani vysoké úroky nelákají >> sdílejte na sociálních sítích

 
Reklama

 

 

Poslední přidané komentáře (celkem 6 komentářů)

jbniVKoaTavO pjfrvcopi | 25.01.2011 20:02
staph infection connecticut school exciniZew | 14.08.2009 08:46
[smazáno] [smazáno] | 09.03.2009 08:35
CpgxOqgsGeFAEkZv gwmmxklzsxb | 04.11.2008 02:15

Přidejte komentář

* Pokud je obrázek nečitelný, nový načtete kliknutím na obrázek.
Pro přihlášené se kontrolní obrázek nezobrazuje. Přihlašte se či se zaregistrujte pokud ještě nemáte účet.
Opište text z obrázku: *

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.


Reklama

  banner-300-300

Články z Banky

Petr Zámečník | 19.09.2014 00:00 Adam Leščišin: Opencard je prý předražená… ale vůči čemu?

Praha tvrdí, že se s eMoney Services nedá jednat. EMS naopak vidí v jednáních určitý posun. „Jednání rozhodně nejsou jednoduchá, a to z mého pohledu zejména proto, že jsou zatížena minulostí projektu a politizací problémů spojených s Opencard. Za poslední 3 měsíce se nicméně podařilo z mého pohledu dosáhnout určitého pokroku,“ říká Adam Leščišin, generální ředitel EMONEY GROUP pro region Střední a Východní Evropa. Celá zpráva »

Komentářů: 1 / 1 Poslední komentář: 24.09.2014 09:03

Petr Zámečník | 05.09.2014 00:00 Studentský účet? Není třeba…

České banky nabízejí „zvýhodněné“ bankovní účty pro studenty. Nejsou ale třeba – student si může bankovní účet zřídit zcela zdarma. Které banky cílí na studenty a které naopak nabízí levné bankovní služby všem? Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Monika Hrušová | 19.08.2014 00:00 ČNB varuje. Nenaleťte na nekalé praktiky směnáren

Podle České národní banky některé směnárny používají nezákonné praktiky a poskytují klamavé informace. ČNB se snaží nekalé praktiky postihovat. Nejvyšší pokuty byly uloženy hlavně zá nedostatky v oblasti informování klientů o směnných kurzech a výši poplatku. Poradíme vám, na co byste si při výměně peněz měli dát největší pozor. Celá zpráva »

Komentářů: 4 / 4 Poslední komentář: 21.08.2014 15:34

Mikuláš Splítek | 12.08.2014 00:00 Stínové financování: Riziko nejen pro ty, kdo si půjčují

Podíl na trhu s bankovními službami získávají nebankovní instituce (investiční a hedgeové fondy, obchodníci s cennými papíry, leasingové společnosti a další). „Stínové“ financování znamená nejen riziko pro přímé účastníky, ale zprostředkovaně – skrze klasické banky – i pro daňové poplatníky. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

Monika Hrušová | 25.07.2014 00:00 Obrácený PIN přivolá policii. Nesmysl, který se objevuje na Facebooku

Na Facebooku se znovu objevila nesmyslná poplašná zpráva, neboli hoax, o zadávání obráceného PINu do bankomatu. Předmětem této zvěsti je, že pokud po vás nějaký „drban“ bude chtít, abyste vybrali peníze z bankomatu a pak mu je dali, máte zadat do bankomatu PIN obráceně. Tímto způsobem prý předáte tajnou zprávu policii, že je něco v nepořádku. Bankomat vám prý peníze vydá, ale po zuby ozbrojení policisté budou za chvíli na místě připraveni čelit neřádovi, který vás přepadl.  Jedná se samozřejmě o naprostou hloupost. Celá zpráva »

Komentářů: 2 / 2 Poslední komentář: 27.07.2014 12:23Další články »

Krátké zprávy z Banky

30.10.2014 14:31 Zisk České spořitelny klesl na 11,23 miliard korun

Čistý konsolidovaný zisk České spořitelny za prvních devět měsíců tohoto roku meziročně poklesl o 2,2 procenta, tedy z 11,48 miliardy korun na 11,23 miliardy korun. Erste Group Bank naopak vykázala v tomto období ztrátu 554 milionů eur, přitom ještě před rokem vykázala skupina zisk 128 milionů eur. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

30.10.2014 12:00 Pozor na lákavé inzeráty sľubujúce províziu za prevod peňazí

Píšeme na Investujeme.sk: Banková ombudsmanka Eva Černá upozorňuje na množiace prípady, kedy boli Slováci vtiahnutí do finančných podvodov. Za istú províziu mali vybrať peniaze z neznámych účtov a vložiť ich na iný účet. Ukázalo, sa ale že peniaze boli predtým odcudzené a vlastník sa domáhal ich vrátenia. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

29.10.2014 15:45 Bank of China se chystá na český trh

Jedna z největších státních bank v Číně Bank of China se chystá vstoupit na český trh. Svoji pobočku by měla banka otevřít nejpozději v příštím roce. Prohlásil to prezident Miloš Zeman na podnikatelském fóru. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

29.10.2014 14:28 Daně bude možné zaplatit i kartou, stát se zatím dohodl s MasterCard

Od příštího roku chce zavést finanční správa možnost platby daní platební kartou. Stát se zatím dohodl na výhodnějších podmínkách plateb se společností MasterCard. Mezibankovní poplatek nebude obvyklé jedno procento z transakce, ale pouze fixní poplatek v řádu jednotek korun za transakci. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0

27.10.2014 16:42 Tomáš Salomon nahradí Jiřího Škorvaga v představenstvu České spořitelny

Pokud Česká národní banka (ČNB) schválí nominaci Tomáše Salomona na člena představenstva České spořitelny, nahradil by od 1. ledna 2015 Jiřího Škorvaga na pozici šéfa retailu ČS. Celá zpráva »

Komentářů: 0 / 0Další krátké zprávy »

Anketa

Daňové zvýhodnění investičního životního pojištění by měl stát...

... zvýšit. (27)
 
... upravit. (5)
 
... snížit. (2)
 
... zrušit. (241)
 
... ponechat v současném stavu. (15)
 Celkem hlasovalo 290 čtenářů