Standardní argumentace těch, kteří problém spatřují v setrvávání České republiky mimo eurozónu, se většinou opírá o předpoklad, že členství v eurozóně přineslo Slovensku větší přímé zahraniční investice. Ty pak způsobily rychlejší růst slovenské ekonomiky a přibližování se životní úrovni v České republice. Jenže právě předpoklad, že Slovensko díky vstupu do eurozóny získává více přímých zahraničních investic, je v rozporu s fakty. A to nemluvím o tom, že rychlejší růst slovenské ekonomiky je jevem dlouhodobým, což má více příčin. V tomto příspěvku se nejprve pokusím stručně přiblížit historii sbližování české a slovenské ekonomiky a popsat některé příčiny tohoto procesu. Poté přiblížím vývoj přímých zahraničních investic v obou zemích s ohledem na okamžik vstupu Slovenska do eurozóny.
Nejprve tedy k historii sbližování. Tu velmi dobře dokládá graf srovnání vývoje HDP na obyvatele vyjádřený v paritě kupní síly, tedy po zohlednění cen zboží a služeb v dané zemi. Z něj vyplývá, že ekonomické sbližování obou zemí započalo okamžitě po rozdělení Československa a následném prudkém oslabení slovenské koruny a že k němu docházelo téměř po celých 21 let. Pouze ve čtyřech letech nerostla slovenská ekonomika rychleji než česká: v letech 1999–2000 (kdy si Slovensko prošlo měnovou krizí na konci éry Vladimíra Mečiara), v roce 2005 (kdy Slovensko vzrostlo „pouze“ o 6,7 %, zatímco česká ekonomika o 6,8 %) a v roce 2009, kdy propuknutí finanční krize bylo pro Slovensko zkomplikováno tím, že vstoupilo do eurozóny s nadhodnocenou paritou.
Graf – HDP na 1 obyvatele v paritě kupní síly: EU-28 = 100
Pramen: Eurostat
REKLAMA
Slovenská ekonomika rostla rychleji než česká ze dvou důvodů:
Slovensko začínalo po rozpadu Československa s takřka poloviční životní úrovní. Při strukturální, ale i kulturní podobnosti obou zemí učinila zvláště v prvním desetiletí od rozpadu společného státu prostá konvergence své.
Vlivem mnohem razantnějších ekonomických reforem provedených na Slovensku v posledním desetiletí je slovenská ekonomika pružnější než česká a je méně zatížená přerozdělovacími procesy. Například míra zdanění vyjádřená poměrem daňových příjmů k HDP klesla na Slovensku po roce 2005 pod úroveň 30 %, zatímco v ČR v posledním desetiletí setrvale kolísá kolem 35 %. To se nemohlo neodrazit v rychlejším růstu slovenské ekonomiky.
Pokud jde o přímé zahraniční investice, jejich výši přepočítanou na jednoho obyvatele před vstupem Slovenska do eurozóny a po něm zachycuje další graf. Z něj je především zřejmé, že vývoj přímých zahraničních investic velmi kolísal. Za pozornost stojí zejména značný příliv investic na Slovensko před vstupem do eurozóny následovaný nulovým přílivem (to není chyba v grafu!) v roce 2009, kdy Slovensko přijalo euro. Jsou sice roky, kdy Slovensko získalo více zahraničních investic na obyvatele než my (naposledy v roce 2011), nelze však hovořit o tom, že by se vstupem Slovenska do eurozóny cokoliv změnilo na schopnosti české ekonomiky získávat více zahraničních investic než Slovensko. Dokonce se zdá, vezmeme-li v úvahu i údaje z let 2012 a 2013, jež mohou po revizích ještě doznat změny, že se tato schopnost ještě dále zvětšila.
REKLAMA
Graf – PZI v EUR na obyvatele
Pramen: ČNB, NBS
Shrnu-li: kromě čtyř let rostlo Slovensko v uplynulých 21 letech rychleji než Česká republika. K důvodům patřily nižší startovní úroveň slovenské ekonomiky a v posledním desetiletí i menší míra rozpočtového přerozdělování. Pokud se někdo domnívá, že v procesu dohánění české ekonomiky hrála nějakou roli větší schopnost Slovenska získávat díky vstupu do eurozóny přímé zahraniční investice, výše uvedené údaje ho usvědčují z omylu. Tímto čtenářům slibuji, že se v některém budoucím blogu zastavím u toho, co považuji za jeden z hlavních důvodů rychlejšího růstu slovenské ekonomiky v posledních letech.
Miroslav Singer, Česká národní banka
