Co je dobré vědět o důchodovém systému

Úloha vlastního zajištění na důchod v budoucnu poroste. Hlavním důvodem jsou demografické a ekonomické změny. Stát nebude moci zajistit důchody na stejné úrovni jako je tomu nyní. Vždyť již v posledních letech dosahuje důchodový deficit obrovských rozměrů. Na důchodovém pojištění se nevybere tolik, kolik stát potřebuje vyplatit na důchodech.

Za poslední tři roky činí souhrnný důchodový deficit cca 143 miliard Kč. Stát tak musí dotovat výplatu důchodů z jiných daňových příjmů. V Tabulce 1 je pro názornost uveden rozdíl mezi příjmy na důchodovém pojištění a výdaji na důchodovém pojištění od roku 2010. Deficit důchodového účtu není s ohledem na budoucí vývoj důchodové legislativy rozhodně příznivý.

Tabulka 1: Rozdíl mezi příjmy a výdaji na důchodovém pojištění

Pramen: statistické údaje ČSSZ

Lze zvyšovat sociální pojištění?

Pro vyrovnání důchodového účtu je zapotřebí, aby stoupaly příjmy z důchodového pojištění. Když se daří národní ekonomice, tak příjmy stoupají, neboť rostou mzdy a důchodové pojištění z důvodu nižší nezaměstnanosti platí více lidí. Přestože však česká ekonomika v posledních letech byla na tom lépe než mnohé jiné ekonomiky členských zemí EU, tak skončil důchodový účet deficitem.

Prostor pro zvyšování sociálního (důchodového) pojištění není v Česku příliš velký, již nyní je souhrnná platba zaměstnanců nebo OSVČ na sociálním pojištění jedna z nejvyšších z členských zemí Evropské unie. V budoucnu tedy bude muset docházet k legislativním změnám postupně snižující úroveň státního důchodu v porovnání s průměrnou mzdou.  

Kolik stát vyplácí celkem důchodů?

Ke konci roku 2014 bylo v Česku celkem 2 863 210 důchodců (starobních, invalidních a sólo pozůstalostních dohromady), což je nejvíce od roku 1993. Např. v roce 2013 bylo v Česku celkem 2 857 856 důchodců. Přestože bylo v Česku ke konci loňského roku 2 863 210 penzistů, tak stát vyplácel dokonce 3 485 257 důchodů.

Jak je to možné, že stát vyplácí ještě o tolik více důchodů? Statisíce penzistů má nárok na dva důchody. V praxi nejběžnější situací je, že starobní důchodkyně ještě pobírá vdovský důchod po svém manželovi.

Tlak na finanční zajištění výplaty všech důchodů rok od roku stoupá a státní výdaje na důchody se zvyšují každoročně o miliardy korun.

Invalidní důchody pobírá méně lidí

Ke konci roku 2014 bylo v Česku přibližně o 15 tisíc více starobních důchodů než ke konci roku 2013, přitom se však zvýšil počet vyplácených důchodů pouze o 3 tisíce. Jedním z důvodů je nižší počet vyplácených invalidních důchodů.

Ke konci roku 2014 pobíralo invalidní důchod prvního stupně, druhého stupně nebo třetího stupně 428 298 lidí, zatímco ke konci roku 2013 to bylo 433 414 lidí. Podmínky pro přiznání invalidního důchodu s ohledem na posouzení zdravotního stavu se během let zpřísňují.

Všichni zodpovědní občané by měli pamatovat na to, že ne všechny zdravotní problémy jsou dostačující k přiznání invalidního důchodu. Vlastní komerční zajištění pro případ dlouhodobých zdravotních problémů je velmi důležité. Častěji než v minulosti pobírají občané invalidní důchod prvního stupně, který je finančně významně nižší než invalidní důchod druhého stupně nebo invalidní důchod třetího stupně.

Pozůstalostní důchody pobírá méně občanů

V roce 2014 stát vyplácel pozůstalostních důchodů (vdovských a sirotčích důchodů) 701 815, zatímco v roce 2013 to bylo 708 502. Postupně se výrazně projevuje legislativní omezení od roku 2012 u vdovských důchodů. Standardně se totiž vdovský důchod pobírá pouze jeden rok, po uplynutí jednoho roku pouze při splnění některé ze zákonných podmínek (např. péče o děti, péče o závislé rodiče, dosažení požadovaného věku). Když není některá ze zákonných podmínek splněna, tak po roce nárok na vdovský důchod zaniká. Jestliže je však splněna v zákonné obnovovací lhůtě, tak se nárok na vdovský důchod na základě vlastní písemné žádosti obnoví.

Pro nároky na vdovský důchod vzniklé v roce 2011 a dříve platila přitom pětiletá obnovovací lhůta. Pro nároky na vdovský důchod vzniklé v roce 2012 a později platí již pouze dvouletá obnovovací lhůta. Postupem času tedy z důvodu snížení obnovovací lhůty stoupá počet případů, kdy je vdovský důchod pobírán pouze jeden rok.