Úterý 28. března. Svátek má Soňa.

Základy finančního poradenství: Akcie, dluhopisy a životní cyklus

Investování je o rozdělení nashromážděného bohatství do různého majetku – aktiv. V které fázi života je vhodné investovat nejvíce do akcií a kdy jsou vhodné spíše dluhopisy?

Investiční životní cyklus je koncepce, která uvažuje o vhodných způsobech investování, které by měl volit člověk v závislosti na životní etapě, které dosáhl. Životní cyklus bývá z investičního pohledu členěn do čtyř etap – fáze akumulace, konsolidace, etapy de-akumulace a etapy odkazování. Ideální je, když se člověku v průběhu těchto etap podaří vybudovat nějaké jmění, třeba v podobě zázemí pro život a v podobě investičního portfolia, když se toto bohatství podaří ochránit, využít ve fázi odpočinku a také něco přenechat dalším generacím. Z tohoto pohledu je cyklus zobrazen na následujícím obrázku.

Obrázek 1: Model typického průběhu budování bohatství v průběhu životního cyklu

zivotni-cyklus-01

Z pohledu čtyř etap životního cyklu, souhrnně popsaných v obrázku 2, je možné pro každou etapu diskutovat související charakteristické rysy.

V etapě akumulace je důležité finanční plánování s ohledem na stanovené cíle, úspory a jejich alokace v investičním portfoliu nebo třeba ošetření rizik. Ve fázi konsolidace je pak významným rysem optimalizace portfolia s ohledem na budoucí cíle a finanční plán, včetně úvahy o snížení expozice riziku. Zvládnutí těchto etap vytváří podmínky pro spokojené stáří a rozšiřuje možnosti čerpat nashromážděné prostředky v souladu s uznávanými hodnotami a dosáhnout alespoň nějakých jistot v nejistém světě.

Obrázek 2: Čtyři fáze životního cyklu z investičního pohledu

zivotni-cyklus-02

Kdo žije od výplaty k výplatě, kdo spadne do dluhové pasti, tomu na investování a budování vlastního jmění asi těžko budou zbývat peníze. Je pravděpodobné, že tento člověk některé etapy popisovaného cyklu přeskočí.

Ten, kdo naopak začne nějaké přebytky dosahovat, bude zvažovat jak svůj majetek rozložit – diverzifikovat. Majetek lze rozdělit a diverzifikovat do různých typů aktiv – do nemovitostí, akcií, dluhopisů, bankovních vkladů nebo třeba komodit. Dále se podívejme na finanční část portfolia, na význam akcií a dluhopisů.

Investice do akcií a dluhopisů

Pro investování se nabízí různé třídy aktiv, mezi něž patří bankovní vklady a cenné papíry v podobě akcií a dluhopisů. Kupujeme-li dluhopis, neboli obligaci, pak naše peníze financují dluh nějakého dlužníka. Vydavatel dluhopisu nám jako držiteli dluhopisu platí úroky a k datu splatnosti vyplatí původní investovanou částku. Dluhopis také můžeme za aktuální tržní cenu prodat a získat peníze ještě před splatností. Pokud dlužník zkrachuje, je možné a pravděpodobné, že dluh nebude nikdy splacen a my už své peníze neuvidíme.

Koupě akcie znamená získání podílu na nějaké firmě, podíl na jejím majetku a výsledcích hospodaření. Pokud firma zkrachuje nebo bude prodělávat, proděláme pravděpodobně také – kurz akcie bude padat, dividendy představující podíl na zisku se sníží nebo se přestanou vyplácet. Zatímco dluhopisy mohou být časově omezené splatností, akcie nemá žádnou splatnost.

Drobný investor nemusí na kapitálový trh vstupovat přímým nákupem cenných papírů. Pro jeho potřeby lze využít podílové fondy. Investičním instrumentem pak jsou podílové listy, například fondu dluhopisového nebo akciového. Podílové fondy jsou kolektivním způsobem investování, shromážděné peníze podílníků jsou investovány do cenných papírů v souladu s požadavky na diverzifikaci a naplnění deklarované investiční strategie.

Uvážené rozložení investic pomáhá rozložení rizika. Riziko investice stoupá s vyšším potenciálním výnosem a délkou časového horizontu, po který mají být prostředky vázány. Pokud bychom porovnali tři hlavní kategorie investičních nástrojů, mohly by být seřazeny od nejnižší úrovně rizika k té nejvyšší tak, že nejmenší riziko nabízí peněžní trh, tedy například termínovaný vklad, v pořadí rizikovosti následují dluhopisy a nejvíce rizikové jsou akcie.

Zastoupení akcií a dluhopisů v portfoliu

Investování je o rozdělení nashromážděného bohatství do různého majetku – aktiv. Vytvořené portfolio zahrnuje různé třídy aktiv, jako jsou nástroje peněžního trhu, akcie, dluhopisy nebo třeba nemovitosti. Pořizovaný majetek se může vztahovat k různým regionům a může být denominován v různých měnách.

Čím delší investiční horizont, tím větší zastoupení by v portfoliu měly a mohly mít akcie. Benjamin Graham (1894 – 1976) doporučoval ve vztahu k části portfolia věnovaného cenným papírům zásadu rozdělení poloviny do akcií a poloviny do dluhopisů. Jinými slovy rozdělení půl napůl (50/50). Pro mladší bohatství akumulující investory pak Graham doporučoval poměr 80/20, pro seniory pak poměr 50/50.

Existují i jiné poučky, jako je třeba zásada stanovení podílů dluhopisových investic poučkou „vezměte váš věk a odečtěte 10“. Je-li vám 37, pak 27 % části portfolia alokovaného v cenných papírech by mělo být v dluhopisech (37 – 10 = 27).

V souvislosti se zastoupením akcií se uvádí pravidlo „100 minus váš věk“. Pravidlo říká, že rozdíl mezi 100 a vaším věkem udává procento finanční části vašeho portfolia, které by měly být investováno do akcií. Tedy například člověk, který dosáhl věku 99 let, by měl mít 1 % svých cenných papírů v podobě akcií, zatímco člověk, kterému je 50 let, by měl v akciích držet 50 %. Investor ve věku 37 let by podle tohoto pravidla měl do akcií směrovat 63 % svého portfolia.

Taková pravidla by neměla být považována za dogma, měla by se vždy přizpůsobit jedinečné situaci klienta.

Portfolio akcií a dluhopisů z pohledu životního cyklu

Nyní se na diskutovanou problematiku podívejme optikou životního cyklu, spíše než pohledem absolutního věku. Dva lidé stejného věku totiž mohou být v rozdílných fázích, a měli by investovat v závislosti na svých finančních cílech. Jinak na tom bude člověk ve věku 53 let, který má dvě dospělé děti, a jinak stejně starý člověk, který má dva teenagery, kteří se připravují ke studiu na vysoké škole. Kde se v rámci životního cyklu nacházíme, je důležitější, než kolik je nám let.

Čím jsme starší, tím méně času máme na zotavení se ze ztrát vznikajících prodejem při pokleslém tržním ocenění. Tradiční pohled na investování zohledňujícím životní cyklus uznává, že v prvních etapách by měla být spíše sledována strategie vysoké návratnosti, se kterou souvisí poměrně vysoké riziko kolísání. V etapách navazujících by pak mělo dojít k přeskupení portfolia s ohledem na snížení rizika, a tedy i smíření se s nižšími výnosy. Jinými slovy s tím, jak jsme starší, máme tendenci být více konzervativní.

Jsou americké akcie dnes drahé?

Nahrávání ... Nahrávání ...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *