Pondělí 27. března. Svátek má Dita.

Vyvlastnění probíhá… tempem 100 mld. EUR ročně

Banky Petr Fejtek 03.06.2013 | 11:51 4 komentáře

Vyvlastnění úspor nemusí probíhat „natvrdo“, jako na Kypru, má totiž i daleko jemnější formu, doslova s „lidskou tváří“, a jak se postupně vžívá z německého tisku – utajenou. K pláči je tak i většině Čechů, kteří tradičně milují a ke spoření užívají bankovní vklady.

U nás před 60 lety KSČ spustila měnovou reformu, která „zkasírovala“ lidem úspory a „vyřešila“ hrozící státní bankrot. Doba se změnila, ale je opravdu situace tak úplně jiná?

Sám pojem finanční represe není nijak starý, ale ekonomové dobře vědí, jak umořovaly válečné dluhy Spojené státy i Velká Británie. Z hlediska státu jde o minci s paradoxně oběma lícovými stranami: jednak jsou úspory v dané zemi směrovány k financování rozpočtových deficitů, zároveň ale i celý veřejný dluh je (re)financován za velmi nízké sazby.

100 mld. eur ročně

Rozruch spustil frankfurtský list, který s odvoláním na další studie spočítal, že střadatelé přicházejí každoročně o více než 100 miliard eur právě kvůli nízkým úrokovým sazbám centrálních bank, které jsou nižší než inflace. Podle listu se „utajené vyvlastňování úspor“ týká s odvoláním na Světovou banku 23 zemí.

V Německu tak například každým rokem přicházejí střadatelé o 14,3 miliardy eur (370 miliard Kč), ale Německo jako stát podle jiné studie naopak díky nízkým úrokům v letech 2009 až 2012 ušetřilo mnohem víc – kolem 62 miliard eur (1,6 bilionu korun). Ze situace tedy neprofitují jen nejzadluženější jižní státy.

Bludný kruh krize

Maně vzpomínám na geniálně jednoduchý dedukční řetěz jednoho ekonoma MMF, který kdysi odvodil kauzalitu: „země je chudá,…, protože je chudá“. Za co všechno skutečně může současná krize?

Domácnosti neutrácejí, firmy neinvestují, poptávka neroste (v lepším případě), ceny aktiv se třesou (v lepším případě, spíš hrůzou nebo padají). Centrální banky pumpují peníze do běžných bank, ale od nich si je půjčit nikdo nechce… a tak dokola.

Jen střadatelé zoufale hledají, kam své úspory umístit, ještě ke všemu „bezpečně“. Hledají marně, takže se musí spokojit maximálně s vypelichaným vrabečkem v hrsti. Kupodivu před ECB nedemonstrují střádalové, ale levicoví aktivisté. I náš prezident už se nechal slyšet ve smyslu, že se máme k růstu proinvestovat.

Spořicí vklady

Že z těch 1,7 bilionu korun našich domácností na bankovních vkladech velká většina úspor reálně prodělává, je evidentní. Před několika lety se objevily alespoň tzv. spořicí vklady, které si postupně získávaly oblibu veřejnosti. Nové menší banky si potřebovaly vytvořit či vylepšit kapitálovou přiměřenost a to se jim podařilo. Něco je to stálo, ale teď už mají dost, navíc se jim nepodařilo v doufání crossellingu „přetáhnout“ ty klienty úplně.

Tak či onak, i úročení spořáků prudce klesá. Přesto graf vlastně ukazuje a měří zoufalství našich střádalů, které zřejmě letos bude kulminovat. Problémy kampeliček tomu jen přidají na intenzitě.

Graf: Změna vkladů domácností v bankách

bankovni-vklady

Jen první kolo

Represe však ještě neukázala své zuby, zatím šlo vlastně jen o vstřícný poťouchlý úsměv. Hlavní smyčku totiž utáhla na dluhopisových trzích. Ta zatím příliš neškrtí, ale nezbytně se začne utahovat – jde jen o to, kdy.

Situace paradoxně otvírá nejen zadní vrátka, ale přímo hlavní vchod levici. Rozjíždět hospodářství na dluh je lákavé a „lid to chce“, ale v rámci tohoto růstu dojde i k růstu sazeb. Ostatně podle Pavla Kohouta již i J. M. Keynes použil termín „eutanazie rentiéra“, když doporučoval pomocí sazeb pod inflací socializaci investic. A že je co socializovat.

Napřesrok dluh Česka překročí 50 % HDP a již teď v březnu stoupl na více než 1,7 bilionu korun. Nenapadá vás zajímavá shoda se sumou vkladů?

20 total views, 5 zobrazení dnes

Jste spokojeni s úrokovými sazbami spořicích účtů?

Nahrávání ... Nahrávání ...

4 komentáře: “Vyvlastnění probíhá… tempem 100 mld. EUR ročně”

  1. mirahas napsal:

    Článek dobrý, jenom by to chtělo pokračování. Co tedy s těmi vklady na účtech? Kam je investovat? Nebo je nechat být, ať si s nimi stát umoří dluh?
    Ale ten graf je „nějakej divnej“. Poslední sloupec naznačuje, že celkové vklady jsou menší než vklady na spořících účtech, které jsou součástí celku.

    • Radek napsal:

      Ad graf – to může být, stačí, když se do běžných účtů nepřidává, ale odebírá se z nich.

      • mirahas napsal:

        No jo, ale podle legendy představuje modrý sloupec veškeré vklady, včetně spořících účtů.
        Ale to je jedno, na podstatě to nic nemění. Otázka je, kam a jak rozumně investovat aby člověk nepřišel o reálnou hodnotu toho, co si odloží.

      • Fejtek napsal:

        Přesně: na běžných účtech ubylo 15 a na termínovaných 11 miliard korun

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *