CZK/€ 25.305 -0,06%

CZK/$ 23.413 +0,02%

CZK/£ 29.594 +0,24%

CZK/CHF 25.911 +0,38%

Text: Redakce

21. 10. 2009

10 komentářů

Slovenským finančním poradcům hrozí vyhynutí

 


 

Zmizí finanční poradci z trhu úplně?

Zákon striktně rozděluje trh na finančních poradců a zprostředkovatelů. Za poradce se mohou označovat pouze instituce a jednotlivci, kteří jsou placeni výhradně klienty a neberou provize od finančních institucí. Všichni ostatní budou zprostředkovatelé. Tedy i společnosti, které nejen prodávají, ale poskytují plný servis včetně poradenství. Výkonný ředitel slovenského AWD Radek Mann v této souvislosti dodává: "V Británii máme titul ‚poradce‘ a tady ne. A to je Británie vyspělejší trh." Podobně nespokojených je na trhu více.

Poradci ve smyslu nového zákona zřejmě téměř úplně zmizí z trhu. Je totiž těžké uvěřit, že by Slováci poznačení 40letým obdobím, kdy měli všechno zadarmo, platili za poradenství z vlastní kapsy. Zejména pokud takový model není příliš populární ani ve vyspělé Evropě.

"Nejvyspělejší trh v oblasti finančního poradenství je ve Velké Británii, působí tam asi 7% poradců placených klienty, srovnatelných s definicí podle nového zákona," říká šéf Asociace finančních zprostředkovatelů a finančních poradců Rastislav Podhorec. "Druhý nejvyspělejší trh je Nizozemsko s 5 % a Německo, Belgie a Španělsko mají 3%. Myslíme si, že na Slovensku se dosáhne stav srovnatelný s Českou republikou, kde je podobných subjektů méně než 3 %."

Současní poradci si přitom budou muset vybrat. Pod jednou hlavičkou nebudou moci dělat zároveň poradenství i zprostředkování. V neprospěch poradenství hovoří i to, že klient za tuto službu zaplatí vlastně dvakrát: "Jako odměnu poradci, a pak ještě v ceně produktu, která není snížena o provizi," vysvětluje viceprezident Salve Finance Július Rusňák.

Poradci tedy téměř nebudou existovat, nebudou mít totiž pro koho pracovat. Zato mnohem více práce budou mít reklamní textaři. Finanční poradenství, které zákon přikázal smazat z reklamních tabulí, bude třeba nahradit jiným atraktivním termínem. Například Tatra banka, která rozhodně nesmí dělat poradenství, již nyní nabízí finanční diagnostiku.

REKLAMA

Klient se dozví provizi

Podle nového zákona musí zprostředkovatel informovat klienta o tom, že za prodej produktu dostane provizi. Její výši však musí upřesnit až ve chvíli, kdy o to požádá klient. Společnosti však nemají jasno v tom, jakou částku je třeba uvést: zda celou provizi, kterou vyplatí například pojišťovna zprostředkovatelské společnosti, nebo tu část provize, kterou získá zprostředkovatel v první linii.

Bývalý šéf slovenského OVB Benedikt Fronc ještě začátkem léta uvedl, že budou lidi instruovat, aby uváděli svou provizi. Takový výklad zákona je pochopitelný, neboť zprostředkovatelské společnosti nemají zájem, aby se jejich agenti dozvěděli, kolik vydělají pro firmu. Generální sekretářka Asociace finančních zprostředkovatelů a finančních poradců Darina Vlková přidává proti zveřejňování provize další argument: "Toto je údaj o příjmech a nemá se co zveřejňovat." Konec konců, běžný klient se nedozví, kolik na něm vydělá autodealer nebo prodavačka v potravinách.

Poradce jen s desetiletou praxí…

Rozdíl mezi zprostředkovateli a poradci je podle zákona i v požadavcích na vzdělání a praxi – legislativa stanoví čtyři stupně odborné způsobilosti. Při nejnižším, který je povinný pro základní prodejní struktury, se vyžaduje alespoň středoškolské vzdělání bez maturity a zvláštní školení. Paradoxně větší znalosti budou muset mít šéfové zprostředkovatelské společnosti, kteří v terénu nepůsobí.

Finanční poradci musí splňovat nejvyšší – čtvrtý odborný stupeň, při kterém se vyžaduje maturita s desetiletou praxí nebo vysokoškolské vzdělání s pětiletou praxí a provedení odborné zkoušky. Otázkou však zůstává, kde příští poradci 10letou praxi získají.

REKLAMA

Jedna země, dva ombudsmani…

Schválený zákon o zprostředkování řeší pouze část finančního trhu a pojišťoven či bank se téměř vůbec netýká. Tyto instituce si však nevydechly nadlouho, regulovat jejich činnost bude připravovaný zákon na ochranu spotřebitele na finančním trhu.

Pokud zákon projde v navržené podobě, klient například bude muset dostat čas na rozmyšlenou, tedy smlouvu nebude moci podepsat ve stejný den, kdy dostane nabídku. Ladislav Unčovský, výkonný ředitel České bankovní asociace, která má k zákonu několik výtek, tvrdí, že pokud bude povinností příliš mnoho, banky se je budou snažit obejít: "Může se stát, že klient bude potřebovat produkt ihned a banka mu ho odmítne prodat, protože bude mít stanovenou lhůtu v zákoně, kolik má dát klientovi čas na rozmyšlenou. Případně se to bude řešit tak, že banka mu dá podepsat, že produkt prodáván na klientovu odpovědnost." A podobných reversů se zřejmě bude podepisovat více.

Zákon počítá také se zřízením institutu finančního ombudsmana. V pořadí již druhého, neboť z vlastní iniciativy má už dva roky svého i bankovní asociace. Finanční ombudsman bude mít širší působnost na celý finanční trh a na rozdíl od bankovního získá i kontrolní pravomoc. Odpůrci tohoto návrhu argumentují především náklady, které se v konečném důsledku přenesou na spotřebitele.

Je zákon nutný?

Důvodů pro přísnou finanční legislativu je několik, běžní spotřebitelé se totiž ve finančních produktech nevyznají a prodejci ne vždy hledají produkt vhodný pro klienta. Od vypuknutí krize se objevilo množství nespokojených lidí, kteří věřili, že podílové fondy nemohou být ztrátové.

REKLAMA

Otázkou zůstává, zda je současný zákon správnou cestou, jak pomoci spotřebitelům. Zprostředkovatelé se téměř jednotně shodují, že ne. Zajímavé přitom je, že proti současné podobě zákona mají výhrady především šéfové společností, na jejichž bedra padne nejvíce povinností.

Zprostředkovatelé v první linii, s nimiž jsem hovořil, by zákon také přivítali. Věří (trošku naivně), že se podaří očistit trh. Sami se totiž nejednou setkali s negativními reakcemi běžných klientů, kteří na základě nepříjemné zkušenosti považují všechny finanční poradce za podvodníky. A v prostředí, kde se označení "finanční poradce" stalo nadávkou, je těžké denodenně přesvědčovat o vlastní poctivosti.

Stát měl tedy v rukou mimořádně silné argumenty, proč provětrat trh finančního poradenství a v konečném důsledku mohl pomoci poctivým poradcům. Jenže výsledek je velmi sporný, což potvrzuje i fakt, že zákon se ještě dříve, než vstoupí v účinnost, bude novelizovat. Ani drobné legislativní úpravy však nezmění, že celý poradenský trh se bez ohledu na kvalitu práce degradoval o stupínek níže: na prodejce – zprostředkovatele.

Autor je šéfredaktor odborného portálu Investujeme.sk

Článek vyšel též v časopise Finanční poradce

Loading

Vstoupit do diskuze 10 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • AWD

    26 října, 2009

    „AWD je v Británii poradce“ V Rakousku má zase hromadné žaloby. To si Radku nevybereš!

    Odpovědět

  • Anonym

    26 října, 2009

    … já dodám, že v Německu ještě zprostředkovatelské firmy mohou využívat pro svůj marketing termínu „poradci“, ale nad claimem „nezávislý poradce“ už AWD muselo udělat křížek.
    Konstatovalo se, že AWD je závislé na provizích.
    Každý je závislý na něčem. Zprostředkovatel na provizích, poradce na honoráři od klienta. Slováci to správně pochipili, jen kvůli nedostatku dobrých příkladů z praxe neměli na koho nový zákon ušít.
    Což jim nelze mít za zlé. Zákon předstihl trh. Bylo by zajímavé podívat se, KDO se nyní finančním poradcem NAZÝVÁ (a popřípadě jaké má konexe na MF SR)

    Odpovědět

  • Anonym

    26 října, 2009

    Slovenský zákon považuji skutečně za příliš radikální v tom smyslu, že osoba poradce nesmí zároveň vykonávat činnost zprostředkovatelskou.
    Stačilo by přitom málo a bylo by to stravitelné: zákonná lhůta mezi poskytnutím nezávislého poradenství (placeného – pokud chceme klientovi učinit laskavost tak třebas symbolicky – ale především smluvně ukotveného, přičemž podmínky takové smlouvy by zákon reguloval).
    Poradenství a zprostředkování by pak klidně mohla vykonávat tatáž osoba. Ovšem v rámci dvou jasně oddělených živností a časového rozestupu.
    Že se podobný spotřebitelsky orientovaný zákon, který odfiltrovává podvodné „poradce“ podařilo prosadit proti „pojišťováckým“ (nic proti pojištění, zde používám termín běžný dnes pro spotřebitele) lobby, je úžasné.
    Zákon jde dobrým směrem, ale jak to tak u prvotiny bývá, příliš radikálně a nedomyšleně.
    Snad to české MF ČR „uvaří“ inteligentněji. Nebo se podaří kotrmelec, kdy se to navenek bude tvářit, že se něco udělalo a ve skutečnosti se nic nezmění?

    Odpovědět

  • Anonym

    26 října, 2009

    Ještě dodám, že souhlasím s autorem článku v tom, že další slabinou slovenského zákona je to, že nesjednotil legislativu pro distribuci finančních produktů pod jednu střechu.
    Snad to „braťja“ na ministerstvu a v parlamentu ustojí a novelizují zákon tak, aby tyto mouchy „vychytali“. Nebo se budou dělat ústupky a kroky zpět? To mi ke Slovenské nátuře moc nesedí 🙂

    Odpovědět

  • Anonym

    26 října, 2009

    Autor trefně poznamenal, že na Slovensku skoro nikdo nebude platit za finanční poradentství, neboť to není příliš populární ani ve vyspělé Evropě. No možná o to jde, že skupina klientů, která by potřebovala poradit kam s penězi není tak velká ani tam. Mluvíme o skutečném finančním kvalitním poradentsví, o milionech euro, o daňových optimalizacích, o daňových rájích, skutečně kvalitních doporučeních (třeba i) na základě insider informací.
    A těžko takovému klientu poradí někdo, kdo doteďka sekal stavebka a životka. Což samozřejmě platí i pro celé finančně poradenské firmy – jestli své zaměstnance (či spíš dealery na živnosťňák) školí v režimu MLM na počet utržených provizí, a nebo v oblasti mezinárodního práva, nebo jestli požaduje, aby mohli dělat oboje

    Odpovědět

  • Anonym

    26 října, 2009

    Souhlas.
    Dnešním dealerům se tak dlouho hučelo do hlavy, že jsou poradci, až této lži sami uvěřili.
    Někteří natolik, že se skutečnými poradci stali. Pak si ale všimli, že to po finanční stránce nějak přestává fungovat.
    Poradce, který začne skutečně dělat to, co říká že dělá – tedy nezávisle radit – si s provizním modelem nevydělá na chleba – tedy pokud není ve svém „nezávislém poradenství“ natolik omezený, že nezná nic jiného než produkty s provizí.

    Odpovědět

  • viglib

    26 října, 2009

    Ano, souhlasim.
    Nestastne mi prijde, ze clanek se snazi komentovat (ne)korektnost daneho zakona pouze na zaklade dopadu na poradenske/zprostredkovatelske firmy. Dle meho nazoru (jakozto konzumenta vysledku jejich cinnosti) je potreba se take zhodnotit dopad na spotrebitele. A o to predpokladam politikum pri schvalovani zakona slo.
    Mne je totiz uprimne jedno, jestli ma nejaka firma/poradce problem s tim zacit konecne o sobe tvrdit, ze je zprostredkovatelem a nikoliv poradcem. A uprimne, kolik lidi by si rozdilu na vizitce vsimlo? Takze o cem se tady vubec bavime? 😉
    Pokud se ale poradcem bude zkutecne moci oznacit jen male procento firem, pak alespon budu mit rozumnou sanci, ze takova firma mi da kvalitni radu. Situace je dnes takova, ze pokud dostanu od nejake firmy doporuceni na nakup pojisteni, tak nemam velkou sanci poznat, zda je za tim provize anebo jde o doporuceni pro me optimalni. Tedy vidim snahu o zpruhledneni trhu jako veskrze pozitivni 🙂

    Odpovědět

  • jarda

    26 října, 2009

    Kvalita je o vědomostech – takže o vysokém odborném vzdělání, dále o empatii – v prospěch klientů, a následně i o inteligenci a o schopnosti vzdělávat se, a to v podstatě trvale.
    Na Slovensku to popsuly právě ty rychlokvašky z MLM systémů, a korunu tomu nasadili v průběhu důchodové reformy. Tím vlastně zdehonestovali odbornost finančních poradců, a bude dlouho trvat, než se tato odbornost rehabilituje.
    Nutnou a nevyhnutnou podmínkou je „odměna“ zainteresovaných podvodně konajících – podle Aloise Jiráska „Proti všem“, takže tyto zlatokopy je třeba postavit ze zákona před všechny tři mocenské složky a umožnit tak čestným a vzdělaným finančním poradcům možnosti k jejich realizaci. Takže podle vzdělání a vloh.
    Slovenské zkušenosti se dají využít v prospěch důchodové reformy v ČR – bez podvodníků, kteří okradli a stále okrádají vlastní spolupracovníky. Informační kanály fungují v prospěch jich a v prospěch ČR. Na potřebné místa.

    Odpovědět

  • Anonym

    26 října, 2009

    Jardo, evidentně jste dobře informován a máte ve věcech jasno. Takoví lidé jsou zváni do KoFiP a tedy i Vy.

    Odpovědět

  • jarda

    26 října, 2009

    Doopravdy o tom na základě studia této www uvažuji, přeci jen… jde mi o kvalitu.

    Odpovědět