CZK/€ 25.320 +0,18%

CZK/$ 23.408 +0,56%

CZK/£ 29.523 +0,28%

CZK/CHF 25.813 +0,21%

Text: Petr Zámečník

05. 01. 2017

0 komentářů

Rok 2017: Zpomalení růstu a zahájení Brexitu

 


 

Rok 2016 se již celý zapsal do stránek historie a investoři obrací svůj zrak do nového roku 2017. Výhled přitom zůstává optimistický. Navzdory některým rizikům by světovou ekonomiku neměla postihnout žádná velká krize. Evropa má ale smůlu. Pořád se jí nepodařilo vymanit z problémů zadluženosti států ani potíží velkých systémových bank.

Poraženým zde bude Evropa, protože ta zatím skutečně nezažila silné ekonomické zotavení (s výjimkou Velké Británie). V eurozóně se v roce 2017 předpokládá růst kolem 1,3 %, oproti letošním 1,6 % (za předpokladu, že růst ve čtvrtém čtvrtletí bude stejný jako ve třetím), a 2% růstu v roce 2015,“ uvádí Christopher Dembik, vedoucí oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank v Paříži.

Problémy Evropy může prohloubit i krize italského bankovního sektoru. „Vysoký objem klasifikovaných úvěrů hrozí zaúčtováním rozsáhlých ztrát, které ztenčí již tak nepříliš robustní kapitálovou pozici. V černém scénáři však problémy krizí italských bank neskončí a přelijí se do zbytku evropského bankovního sektoru. Nervozita investorů se projeví úprkem do bezpečí,“ píší Jiří Polanský, Jan Šumbera a Roman Sedmera, analytici České spořitelny, v černých předpovědích pro rok 2017. Následný růst výnosů dluhopisů (a s ním spojený pokles ceny) povede k dalším potížím dalších bank.

Nedostatečný kapitál italských bank byl hlavním důvodem pro rozšíření kvantitativního uvolňování Evropské centrální banky (ECB) o 60 miliard eur měsíčně, a to až do konce roku 2017,” doplňuje Peter Brezinschek, hlavní ekonom Raiffeisen Bank International AG (RBI).

Česká ekonomika

Česká ekonomika s reálným růstem okolo 2,7 % nebude sice v roce 2017 patřit k nejrychleji rostoucím zemím Evropské unie, ale naše ekonomická úroveň se zvýší na 84 % průměru eurozóny z 82 % v roce 2015,“ uvádí Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank ČR, a dodává: „Pokračující růst české ekonomiky bude ještě bolestivěji narážet na omezenou kapacitu a flexibilitu českého trhu práce. Inflace podpořená mimo jiné i rostoucími příjmy domácností bude mířit ke 2 %.“

REKLAMA

Českou ekonomiku navíc ovlivňuje kurzový závazek České národní banky (ČNB), který drží kurz koruny vůči euru na hranici poblíž 27 Kč/EUR. „Česká národní banka ale bude chtít mít jistotu, že se inflace dlouhodobě udrží v blízkosti inflačního cíle a proto k ukončení závazku přistoupí až po podzimních parlamentních volbách, v listopadu 2017,“ předpokládá Helena Horská.

Exit z kurzového závazku se ČNB může nepodařit. Jak by vypadal takový scénář, nastínili analytici České spořitelny: „Po masivních spekulativních obchodech ČNB ztratí odvahu zasahovat na obranu kurzu koruny, jehož vývoj chtěla stabilizovat. Tato rezignace vyústí ve výrazné ustřelení kurzu s negativními dopady pro českou ekonomiku a budoucí politiku ČNB. Silné posílení kurzu povede k podstřelení inflačního cíle, výrazně negativnímu dopadu do objemu vývozu a na trh práce.“

Kam investovat?

Pro dlouhodobé investory s rozumným přístupem k riziku jsou vhodné akcie. Těm ale nebude svědčit období růstu úrokových sazeb. „Akcie, kvalitní tituly vyplácející dividendy, jež jsou hlavní hnací silou býčího trhu od roku 2009, přijdou pravděpodobně v prostředí úrokových sazeb vyšších než nula o nemálo ze své atraktivity,“ upozorňuje James Bateman, investiční ředitel pro oblast Multi Asset z Fidelity International. Doporučuje aktivní přístup k investicím. „Je vhodné alespoň do určité míry zajistit portfolio proti meznímu riziku (tail risk) – například prostřednictvím zlata a ropy – a zároveň vhodně nakupovat riziková aktiva v době oslabení (a prodávat při dosažení maximálních hodnot),“ uvádí.

Doplnění pozice o drahé kovy podporuje také Jakub Petruška, investiční analytik Zlaťáky.cz:Rizika, nejistoty, problémy světových ekonomik, zadlužování, potíže předních světových bank a celého bankovního systému pořád přetrvávají. Namísto řešení neustále kumulují a vytvářejí živnou půdu pro další růst cen drahých kovů.“

REKLAMA

Všeobecný výprodej akcií s kvalitními, dluhopisům podobnými vlastnostmi, k němuž došlo v nedávné době, může znamenat určité příležitosti. Pokles cen některých akcií, které máme v našem portfoliu, vede k tomu, že se na trhu obchodují se slevou, což představuje příležitost konsolidovat stávající pozice u opravdu atraktivních cenných papírů,“ dodává Dan Roberts, portfolio manažer Global Equity Income z Fidelity International.

Ze zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem budou těžit v USA zejména farmaceutický sektor a finančnictví. Hodnotu i nadále spatřujeme u technologických titulů – ty nejlepší podniky jsou schopny udržet atraktivní růst zisků prostřednictvím inovací v rámci obchodních modelů, provozu, logistiky nebo nabídky koncovým zákazníkům. I přesto je však nutný selektivní přístup,“ doplňuje Dominic Rossi, investiční ředitel pro oblast akcií Fidelity International.

Pokud by se nepovedl hladký Brexit, i tak by bylo možné vydělat. Pokles investic, zvýšená nedůvěra a ochlazení nemovitostního trhu by přimělo britskou centrální banku k měnové akci, reprezentované uvolněním finančních podmínek (snížení sazeb, rozšíření programu nákupu aktiv apod.). I v tomto případě by se tedy dalo spekulovat na oslabení měny (britské). Nabízí se i možnost nákupu britských státních dluhopisů. Obdobně jako po Brexitu by jejich cena pravděpodobně vzrostla,“ doporučují analytici České spořitelny.

Loading

Vstoupit do diskuze 0 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz


Související články

Mohou investoři najít ziskovost v akciích obranného průmyslu

Investoři často hledají výnosy v akciích obranných společností v období zvýšeného geopolitického napětí, jelikož jsou tyto společnosti připraveny těžit ze zvýšených vládních výdajů na obranu a bezpečnostní opatření. V roce 2024, kdy geopolitické napětí stále pokračuje, by akcie obranných společností mohly být pro investory atraktivní příležitostí. Zde […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

22. 03. 2024

Komentář: Šílenství měnové politiky

Současná měnověpolitická „sezóna“ začala v roce 2022, kdy centrální bankéři v západních vyspělých ekonomikách začali zvyšovat sazby, aby bojovali proti inflaci. Trvalo jim několik let, než se dostali tam, kde jsou dnes. Zda bylo jejich úsilí úspěšné, nám pravděpodobně napoví několik příštích měsíců a další období.

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

18. 03. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *