CZK/€ 25.305 -0,06%

CZK/$ 23.413 +0,02%

CZK/£ 29.594 +0,24%

CZK/CHF 25.911 +0,38%

Text: Daniel Kuchta

24. 01. 2008

16 komentářů

Příští rok od českých akcií mnoho nečekejte

 


 

Jak se odborníci dívají na letošní vývoj na pražské burze (BCPP), která je srdcím domácích investorů určitě nejdřív, co očekávají od příštího roku, jak hodnotí nové produkty obchodované na burze a co říkají na situaci kolem primárních emisí, které jsou stále jednou ze slabin BCPP?

Na naše dotazy odpověděli Petr Kalina, vedoucí obchodování s akciemi ve společnosti RSJ Invest, Milan Vaníček, hlavní analytik společnosti Atlantik FT, Pavel Hadroušek, makléř společnosti Fio, Roman Koděra, vedoucí makléř společnosti Patria, a Jan Procházka, hlavní analytik společnosti Cyrrus.

První dotaz se týkal zhodnocení vývoje na pražské burze v minulém roce a očekávání dalšího vývoje v roce nadcházejícím.


Pan Hadroušek má v odpovědi jasno: "Pražská burza navázala podobně jako většina zahraničních trhů na růstové trendy z předchozích let. Přes rozsáhlé korekce během léta a podzimu je index zatím od začátku roku výše o 16 %. Jeden velký rozdíl oproti předchozím rokům je však patrný. Na jednu stranu existují vítězové s růstem kolem +40 % jako ČEZ, Unipetrol a CME. Na druhou stranu se objevily výrazné propadáky v podobě akcií Zentivy a Philip Morris. Nevedlo se ani akciím Erste a developerům."

Také podle pana Kaliny byl "růst akciového indexu PX byl způsoben ve velké míře růstem ceny akcií společnosti ČEZ, podporovaný odkupem jeho akcií emitentem. Letošní růst akcií ČEZ výrazně překonal výnos akcií srovnatelných společností jako jsou RWE nebo E.ON."

Pan Procházka pak doplňuje, že "akcie byly podpořeny výrazně se zlepšujícím hospodařením a celkovým vývojem energetického sektoru, díky čemu vydělaly investorům téměř 50 % a lze je označit za tahouna burzy a její letošní největší hvězdu. Naopak zaostaly akcie Erste Bank, se stejnou vahou v indexu jakou má ČEZ. Zde byl vývoj (- 18 %) ovlivněn tržními turbulencemi dopadajícími především na finanční tituly. Obě "nejtěžší váhy" charakterizují obecnější vývoj na trzích, z něhož dokázaly těžit především firmy nějak spojené s energetikou či komoditami. Mezi poražené se letos zařadily banky."

Dalšími tituly, které měly lví podíl na výkonnosti pražské burzy, jsou podle pana Koděry Komerční banka (+39 %) a Telefonica (+18 %). "Menší podíl, ale pro jejich akcionáře neméně důležité zhodnocení, měly akcie CETV (+39 %) a Unipetrolu (+41 %). Největší brzdou byly akcie Erste Bank (- 20 %). Nejhorší výsledek pak zaznamenaly akcie Philip Morris a Zentivy, když jejich akcionáři přišli skoro o 1/3 investovaných prostředků."

REKLAMA

V příštím roce lze podle pana Kaliny očekávat "další snížení výnosů dosahovaných investory na českém akciového trhu. Bude ukončena podpora akciím ČEZ a většina dalších titulů se obchoduje relativně dráže ve srovnání s oceněním titulů rychleji rostoucích východních ekonomik."

Jan Procházka očekává v příštím roce "pokračování nervózní nálady na akciových trzích, kterou budou ovlivňovat především tituly finančních institucí. Ty mohou mít vliv na vývoj především na počátku roku, neméně bude ovšem záviset také na postoji centrálních bank, které jsou schopny svými opatřeními tržní náladu výrazně změnit. Zvláště ve druhé půli roku se může situace již postupně uklidňovat a celý trh tak může pokračovat v dalším růstu, kdy řada firem, které letos ztrácely, bude dohánět vývoj."

"Příští rok bude pražská burza opět kopírovat vývoj zahraničních indexů," myslí si pan Hadroušek a pokračuje: "Na globálních trzích přitom dáváme větší pravděpodobnost posílení akciových trhů, hlavně v první části roku. Na českém trhu však zatím atraktivní investiční příležitost nevidíme, základem portfolia by měly být akcie Telefónica 02."

Podobně vidí domácí akcie i Roman Koděra: "Rok 2008 bude pravděpodobně nejtěžším rokem za posledních 5 let, když se ke konci roku 2007 celosvětově začaly snižovat korporátní zisky a volatilita vzrostla na svou historicky nejvyšší hodnotu. Přesto by z dlouhodobého pohledu měly benefitovat nadále akcie ČEZu, Telefonica O2 a Unipetrolu."

Dále nás zajímalo, jak pánové hodnotí zavedení a obchodování nových produktů, jako jsou certifikáty, warranty, nebo futures a jejich přijetí investory.

REKLAMA

Podle pana Procházky "Jsou to nepochybně produkty které mají před sebou skvělou budoucnost. V Německu zažívají exponenciální růst, jen v českých poměrech to stále jaksi není ono. Objemy obchodů jsou malé, spready široké a nabídka produktů zatím není dostatečně široká. Právě v tomto bodu shledáváme největší nevýhodu, protože derivátový trh ve světě těží výnosy z rozsahu, produktů na jedno podkladové aktivum je tolik, že samy nutí emitenty podbízet se investorům a nabízet nejlepší podmínky jednotlivých produktů. To je jediná věc, která nám zde zatím chybí."

Trochu jiný názor má pan Vaníček: "Domnívám se, že nové produkty byly přijaty dle očekávání. Zájem není nějak významný ohledně celkového objemu burzy (do jednoho 1% z celkového objemu burzy – 0,2% za listopad) nicméně očekává se jejich postupné prosazování. Podobný vývoj proběhl i na okolních burzách a to díky větší složitosti uvedených produktů oproti běžnému obchodování s akciemi."

Podobný názor má i pan Hadroušek, podle něhož "nové produkty na pražské burze a v blízké budoucnosti i na RMS potřebují čas, aby si na ně investoři zvykli. Speciálně certifikáty budou na trhu především obchodovány retailem. V sousedním Polsku jejich rozběh trval také několik let. I tak jsme ale očekávali vyšší objem obchodů."

V sílu retailu věří také pan Kalina: "Turbo certifikáty nalezly oblibu u části retailu, který již nevidí výnosnou příležitost v jednotlivých titulech SPAD. Trhy byly však v letošním roce natolik volatilní, že jen málo šťastlivců dokázalo z těchto produktů odejít včas. Obchodování s futures se nerozvinulo ve větší míře zejména proto, že v České republice je velmi málo specializovaných obchodníků dostatečně kvalitně personálně vybavených na obchodování s deriváty."

Pan Koděra si myslí, že "zmíněné produkty jsou důležitým rozšířením investičních příležitostí, ale z důvodu nižší likvidity (většinou jeden až tři tvůrci trhu) se zatím co se zobchodovaných objemů příliš neprosadily. To se však může v následujícím období změnit, když právě vysoká volatilita na světových trzích umožňuje spolupodílet se na rychlé změně sentimentu, který je právě u těchto spekulativních a zajišťovacích instrumentů hlavním rozhodovacím impulsem."

REKLAMA

Samostatnou a hodně diskutovanou kapitolou jsou primární úpisy akcií. I přes každoroční ujišťování, že se situace zlepší, nové tituly se na naši burzu nijak nehrnou. Poslední tituly navíc nezaznamenaly mezi investory velký ohlas. V čem je tedy příčina neúspěchu?

Pan Procházka přiznává, že "problém nízkého počtu IPO je dán na BCPP historicky, ale letos se nůžky mezi konkurenční českou a polskou burzou roztáhly na již téměř neúnosnou mez. Předpovědi, že se počet titulů na BCPP bude zvyšovat (pokud možno o 5 emisí) se v téměř nezměněné podobě opakují neustále dokola, bez ohledu na tržní situaci, kterou je potřeba zohlednit na prvním místě.

Vhodná doba pro IPO byla v tomto roce především v prvních měsících roku. Tuto dobu patrně některé z firem, chystající se na burzu trošku prováhaly. V druhé půli roku se již o vhodném načasování IPO dá mluvit stěží, čemuž také odpovídá celoroční výsledek jen dvou nových firem na burze, přičemž jedna z nich nebyla navíc ani zařazena do systému SPAD.

Především tržní nálada a načasování emisí, spolu s jejich velikostí stojí za doposud nedobrými výsledky letošních IPO. Nicméně je třeba připomenout, že výrazně ztrácely i tituly, které přišly na burzu na konci loňského roku a dostaly se pod hodnotu upisovacích cen. Všichni nováčci na trhu jsou relativně malé firmy, u nichž se averze k rizikům panující na trzích projevovala výrazněji než u větších firem."

Pan Vaníček vidí problém rovněž ve velikosti emisí: "Netroufám si označit, zda proběhnuvší emise byly úspěchem či neúspěchem, protože se jednalo o malé emise a tudíž zájem institucionálních investorů je limitován (omezená poptávka). Domnívám se, že bude třeba vyčkat několik let k hodnocení těchto emisí. Náš trh není příliš vhodný pro malé a střední emise. Navíc aktuální sentiment na trhu (zvýšená volatilita a averze k riziku) neprospěl nejen novým emisím, ale zasaženo bylo širší spektrum investic (například reality či bankovní sektor)."

Kromě velikosti vidí pan Hadroušek problém i v načasování: "Malý počet IPO na pražské burze v roce 2007 je samozřejmě zklamáním. Investorům tak kromě početné skupiny developerů chybí zajímavější sektory a tituly. AAA jsou firmou s menší kapitalizací a spektrem podnikání, které investory zatím příliš nepřitáhlo. VGP přišly na trh v době hypotéční krize, jejich načasování je tak mírně řečeno nešťastné."

Podle pana Kaliny je důvodem přemrštěná cena: "Většina titulů byla připravena na vstup v druhé polovině roku, kdy však trhy byly nejvíce volatilní. Firma, která opravdu potřebuje Equity financování i v takové situaci, obvykle nabídne své akcie levněji a IPO realizuje. Čeští uchazeči o IPO však nasazují ceny svých akcií vysoko, navíc byly poslední IPO tituly relativně malé a nelikvidní, což snižuje atraktivitu v očích větších investorů."

Pan Koděra přisuzuje neúspěch zejména faktu, že "letošní rok jako takový byl velice složitý pro bankovní domy a investiční společnosti, když v druhé polovině roku sehrála svoji hlavní roli hypoteční krize. Ochota investorů investovat do neznámých titulů a určitá nedůvěra byla hlavním důvodem zdrženlivosti a jako druhý faktor zde vstoupila likvidita, tedy velikost nově emitovaných společností na burze. Nízká likvidita vždy přináší vysoké riziko rozkolísanosti kurzu dané společnosti, a tak investoři v případě nenaplnění očekávání raději své finanční prostředky investují do titulů, které jsou v portfoliích zahraničních investorů, a také jsou-li součástí indexu."

Otázka nových firem, které si v příštím roce přijdou pro peníze na burzu je velmi oblíbená koncem každého roku. K její odpovědi je osobou nejpovolanější generální ředitel Burzy cenných papírů Praha, Petr Koblic. Minulý rok předpověděl příchod pěti nových titulů, nakonec se ale zrealizovaly pouze dvě nové IPO’s. Málokdo ale mohl tušit, že hypoteční krize v USA bude mít na příchod nových titulů na burzu tak negativní vliv.

Některé potenciální společnosti přípravy na vstup na burzu pozastavily. Pokud tedy nedojde k dalším negativním událostem, které by mohly s trhy zamávat podobně jako letos, můžeme se podle pana Koblice v příštím roku těšit na pět až deset nových firem. Zbývá jenom doufat, že letos už předpovědi šéfovi burzy vyjdou.

Loading

Vstoupit do diskuze 16 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Michal Kára

    14 prosince, 2007

    Ja se tedy nedivim, ze certifikaty na CZ burze nikdo nekupuje. Treba u nepakoveho certifikatu na ropu (AT0000489778) je spread 2% zatimco na euwaxu se presne ten samy (stejny ISIN) kotuje se spreadem 0.43%. Nemluve o ruznych podivnostech v kotovani. Stiznosti na CNB a burzu nepomahaji, takze lidi delaji jedine co jim zbyva – hlasuji nohama.

    Odpovědět

  • Mario

    14 prosince, 2007

    Není se čemu divit. Raifka ve své vlastní zaslepenosti a naivním sebeuspokojení nedělá mnoho pro deriváty v Praze. Pan Skácel má asi svázané ruce. Jeho „antiPR“ ale spíše derivátům v Praze škodí. Na jeho místě bych to dělal jinak a hlavně lépe. Ovšem to není naštěstí můj problém:).
    Pamatuji se na naše jednání s Raifkou již před sedmi lety ohledně několika projektů. Nabídky z naší strany byly myslím velmi zajímavé a na svou dobu pokrokové, inovativní a na českém trhu jedinečné. Jednali jsme snad rok. Vše museli konzultovat s Vídní. Ty lidi pořád opakovali tu samou větu. „Nevíme, musíme se zeptat. Nevíme, tohle neznáme. Nevíme, to nemůžeme rozhodnout sami.“ A Vídeň samozřejmě vůbec netušila jaké poměry v Praze jsou, respektive na českém trhu vůbec. Raději toho nechám, je pátek večer a nechci se rozčilovat:). Chtěl jsem jen říct, že reklama v TV na Raifku co běží, má do reality hodně daleko…

    A ještě jedna věc. Pan Kalina hovoří o personálních dírách obchodníků pro obchodování s futures, proto prý takový neúspěch. Hm, zajímalo by mě jak na to přišel!

    Odpovědět

  • obchodnik

    15 prosince, 2007

    to by me taky zajimalo jak na to pan Kalina prisel. navic, hlavni je aby byla likvidita a znalost investoru. pokud poskytnou online platformu, stejne se to dnes uz jinak nedela (pominu pit v US) tak nemusi zadne obchodniky skolit.

    Odpovědět

  • richard kučera

    17 prosince, 2007

    Mužete mi někdo vysvětlit jak fungují tyto certifikáty pokud mám zájem o certifikát na ropu a předpokládám, že bude klesat např.AT0000489778 ? Brent Crude Oil nebo jestli je něco podobného co bych mohl koupit např. u Fio? Chápu to dobře, že koupím při hodnotě ropy cca 100dolarů za barel a pokud ropa spadne na 90 dolarů a bude tam páka např. 1:10 mám 100% zisk (pokud pominu měnové riziko)?

    Odpovědět

  • Michal Kára

    18 prosince, 2007

    Ten certifikat co jste uvedl je zrovna nepakovy a na long. Turbo short je AT0000A07MT5. U certifikatu je dulezita jeho „zakladni cena“, paka neni stala ale meni se jako pomer aktualni cena / rozdil od zakladni ceny. To co jste popsal by platilo pokud by certifikat mel zakladni cenu 110 dolaru.

    Odpovědět

  • richard kučera

    19 prosince, 2007

    Super děkuji. Pokud budet mít ještě chuť můžete mi říct kolik je jeho cena? Dost dobře nerozumím tomu když bych ho koupil včera a pokud se nepletu tak cena klesla a dnes jsem -7,14%? Strike cena je cena kdy je certifikát knockautován?

    Odpovědět

  • Mario

    19 prosince, 2007

    Strike cena KO certifikátu je hranice financování emitentem. KO bývá buďto shodná se strike (nezbylo by vám nic) nebo o něco výše.
    Např. turbo na ropu může mít strike na 50 dolarech a KO na 52 dolarech. V případě KO tedy nepřijdete o 100%, ale „jen“ o téměř 100%:). Zbyly by vám tedy cca 2 dolary. Pokud byste koupil KO certifikát při ceně ropy za 90 dolarů, prodělal byste 1-[2/(90-50)]*100 % investice…

    Odpovědět

  • richard kučera

    20 prosince, 2007

    To co uvadí pan Michal, ale není KO certifikát nebo se pletu?

    Odpovědět

  • Miroslav Piták

    20 prosince, 2007

    ISIN AT0000A07MT5 je short K.O,. certifikát s aktuální hodnotou basispreis 106,6 USD a aktuální hodnotou K.O. bariéry 104,1 USD.

    http://zertifikate.onvista.de/snapshot.html?ID_INSTRUMENT=18427970

    Odpovědět

  • richard kučera

    20 prosince, 2007

    Všem děkuji. Pokud ropa půjde k 95 USD tak kupuji a dám Vám vědět kolik jsem vydělal. Pokud prodělám nic říkat nebudu :))

    Odpovědět

  • Mario

    21 prosince, 2007

    Svým způsobem mi do toho nic není, ale můžu se zeptat proč zrovna při 95 dolarech?
    Jestli mohu poradit, měl byste si už před nákupem říct, kdy budete chtít prodávat. A to v případě výnosu i ztráty. O to více byste to měl dodržet, protože se jedná o shortování. Berte to jako můj osobní názor:)

    Odpovědět

  • richard kučera

    21 prosince, 2007

    Ta cena je právě pro mě hranice kde si myslím, že nahoru už to jde velmi obtížně (né nemožné) a dolu cena 70 mi příjde tak akorát. Samozřejmě to není investice, ale jen dost riskantní spekulace ovlivněná obrovským množstvím faktorů, ale zároven se domnívám, že je to natolik strategická surovina kde bude přeci jenom větší tlak na cenu pokud půjde nahoru (což se téměř vždy děje např. zvyšováním limitů atpod.)

  • Jan Traxler

    17 prosince, 2007

    K novym produktum a k IPO na BCPP se vyjadrovat nebudu. Ale pokud jde o ceske akcie, pridavam se k nazoru, ktery zaznel od Petra Kaliny – ceske akcie jsou dnes fundamentalne pomerne drahe ve srovnani se zapadni i vychodni Evropou. Navic se obavam, ze era rostoucich zisku SPADovych firem pomalu konci. Takze bych od ceskych akcii necekal zadne zazraky. Jako nejzajimavejsi se mi jevi Telefonica O2 Czech Republic pro relativne vysoke dividendy, i kdyz je skoda, ze se ji nedari tak jako spanelske matce. Dale by mohly byt zajimave propadaky tohoto roku – Zentiva a Erste Bank.

    Kazdopadne berte to jen jako mou „osobni spekulaci“.

    Odpovědět

  • K.Ladislav

    17 prosince, 2007

    Nejlevnejsi akcie na svete má dnes :
    1a. Belgie , 2. Italie . 3. Nizozemsko , 4. Francie , 5. Nemecko , 1b. banky Británie ,
    pak teprve Afrika a východní Evropa a Australie a Amerika a Asie.
    Nejdrazsi akcie má dnes USA , Ceská Republika , Indie , Cina.

    Odpovědět

  • Jan Traxler

    17 prosince, 2007

    Ja s Vami v zasade souhlasim, vsak jsem psal neco podobneho vyse. Ale kdyz uz zde uvadite taxativni vycet zemi… tak podle patecnich kurzu ma nizsi KGV nez Nemecko napr. Turecko, Rusko, Jizni Korea, Jihoafricka republika ci Argentina. Takze pozor na zobecnovani, ze Asie, Amerika, vychodni Evropa a Afrika jsou drazsi. Neni tomu tak u vsech zemi. Druha vec je, ze ono KGV se vzdy vztahuje k nejakemu indexu a ted jde o to, jaky index zvolite, jake v nem jsou zastoupeny akcie… 😉

    Odpovědět

  • Honzajs

    20 prosince, 2007

    Pro inspiraci sem dávám jednu malou komoditní akcii – Genco Resources – GGC.V

    Hlavní surovinou je stříbro (65%) a zlato (35%)

    V oběhu je cca 40,5 mil akcií. Fully diluted kapitalizace společnosti je cca 175 mil CAD. Za předpokladu, že kapitálové investice budou financovány polovinou stávající cash a emisí nových akcií, vychází kapitalizace společnosti 200 mil CAD. Za účelem hodnocení rentability investice budu pracovat s touto hodnotou.

    V roce květnu 2007 zpracovala společnost Pre-feasibility study. Vyplývá z ní následující:

    ? Nutné investiční náklady pro uvedení do provozu jsou 25 mil CAD. Uvedení do provozu se očekává v roce 2009.

    ? Očekávaná životnost dolu je 15let

    ? Inferred zásoby stříbra obou projektů jsou dohromady na úrovni 100 mil uncí stříbra a 800 tis uncí zlata.

    Od roku 2008 by společnost měla produkovat 600 tis uncí ročně při cash nákladech 6,7 USD / unci + 6 tis. uncí zlata jako by-product. Při stávajících cenách tedy cash flow na úrovni 8,5 mil USD.

    Klíčové pro rozvoj společnosti bude rok 2009. V té době bude další roční produkce ve výši 3 mil uncí stříbra při cash nákladech 5 USD / unci a 30 tis uncí zlata jako by-product. Při stávajících cenách tedy cash flow na úrovni 42 mil USD. Společnost plánuje mixovat rudy s různou bohatostí a dosáhnout tak produkce až 5 mil uncí stříbra. V takovém případě by cash flow bylo na úrovni 70 mil USD.

    Roční EBITDA po uvedení do provozu vychází na 50 mil USD. Po zohlednění nezbytných administrativních nákladů a daní lze odhadovat čistý zisk na úrovni 35-40 mil USD. Vychází tak budoucí P/E na úrovni 5-6.

    Při mixování rud odhaduji EBITDA cca 75-80 mil USD, čistý zisk pak na úrovni 50 mil USD. Budoucí P/E by tak bylo 4. To je výchozím bodem mé analýzy.

    Finální Feasibility study bude dokončena v první polovině roku 2008. Poté bude vše mnohem jasnější.

    Akcie společnosti kupuji se vědomím základního ocenění při míchání rud (budoucí P/E 4) a očekáváním VÝRAZNÉ zhodnocení až cca 300% v horizontu 2 let (tj. cílové P/E kolem 15).

    Opravdovým žolíkem je velký program průzkumných vrtů (100.000 metrů za rok) s dopadem na možný růst tržeb a očekávání růstu cen stříbra. Jejich výsledky by měly být již zahrnuty ve Feasibility study v první polovině 2008. Pak může být výnos ještě mnohem zajímavější. Pokud Feasibility dopadne špatně, budu prodávat, i když v tomto případě by to bylo zřejmě se ztrátou.

    Akcie nakoupena letos v říjnu za 3,6 CAD (aktuální cena je 3,50 CAD).
    Za 2-3 roky uvidíme.

    Odpovědět