Penze: Kdy mají OSVČ nejvyšší náhradový poměr?

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) platí na sociálním pojištění za rok 29,2 % z vyměřovacího základu (50 % ze zisku). V případě, že je skutečný vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, je nutné zaplatit sociální pojištění z minimálního vyměřovacího základu. Během roku platí OSVČ zálohy na sociální pojištění, které se po odevzdání Přehledu o příjmech a výdajích za daný rok odečtou od celkového sociálního pojištění.

• OSVČ pan Novák dosáhne za rok 2013 zisku 400 000 Kč. Na sociálním pojištění tedy za celý rok 2013 zaplatí 58 400 Kč (400 000 Kč x 50 % x 29,2 %). 
• OSVČ pan Zelený dosáhne za rok 2013 zisku 100 000 Kč. Skutečný vyměřovací základ 50 000 Kč (100 000 Kč x 50 %) je nižší než minimální vyměřovací základ pro rok 2013 ve výši 77 652 Kč. Proto zaplatí pan Zelený na důchodovém pojištění za rok 2013 částku ve výši 22 675 Kč (77 652 Kč x 29,2 %). 

OSVČ si mohou dobrovolně platit na důchodovém pojištění více, aby měly vyšší státní důchod. Jak si však ukážeme na praktických příkladech, není tento postup výhodný.

Vyšší platby = vyšší důchod

Výše důchodu závisí na dvou parametrech, a sice na získané době pojištění a osobním vyměřovacím základu. Osobní vyměřovací základ je průměrná měsíční částka, ze které se platilo důchodové pojištění v současné hodnotě.

• U OSVČ není vyměřovacím základem za rok 2012 zisk, ale částka, ze které se platí důchodové pojištění. U pana Nováka tedy 200 000 Kč, nikoliv 400 000 Kč.
• Jestliže by měl pro zjednodušení OSVČ pan Novák po celé roky roční zisk 400 tisíc Kč v současné hodnotě, potom by byl jeho osobní vyměřovací základ 16 667 Kč (200 000 Kč: 12 měsíců).

Náhradový poměr při 40 letech pojištění

V Tabulce 1 si vypočítáme náhradový poměr (tj. důchod versus vyměřovací základ) u OSVČ dle jednotlivých zisků. Pro zjednodušení počítáme, že OSVČ mají po celou dobu stejný zisk v současné hodnotě, dřívější hodnoty jsou násobeny koeficientem zohledňujícím inflaci.

• V sloupci průměrný roční zisk je vždy uveden zisk v současné hodnotě. Např. pan Zelený má zisk 400 000 Kč.
• Vyměřovací základ je polovina z dosaženého zisku, tedy zisk x 50 %. U nízkých příjmů je na úrovni minimálního vyměřovacího základu za rok 2012 ve výši 75 420 Kč. Výše důchodu v roce 2013 závisí na příjmech v letech 1986 až 2012.
• Osobní vyměřovací základ je průměrný vyměřovací základ dělený 12 měsíci. Osobní vyměřovací základ je základní vstupní údaj pro výpočet důchodu. Čím více OSVČ odváděl v produktivním věku na důchodovém pojištění, tím vyšší osobní vyměřovací základ a následně i důchod. 
• Doba pojištění je ve všech případech stejná a činí 40 let.
• Měsíční státní důchod je vypočítán dle legislativy v roce 2013.
• Náhradový poměr je uveden v procentech, je to poměr mezi státním důchodem a osobním vyměřovacím základem.

Tabulka 1: Náhradový poměr u OSVČ dle dosaženého zisku

Zdroj: vlastní výpočet autora

Závěrem

OSVČ s nižším ziskem (odvedou méně na důchodovém pojištění) mají vysoký důchod k částce, ze které odváděly důchodové pojištění. A opačně OSVČ, které odvádí více na důchodovém pojištění, mají nízký důchod v porovnání s částkou, ze které se jim vypočítávalo důchodové pojištění.

Důvodem je značná redukce při výpočtu důchodu, i přes legislativní změny je výpočet státní penze v Česku poměrně rovnostářský. OSVČ musí počítat s tím, že výše důchodu nezávisí na zisku, ale vyměřovacím základu (polovině ze zisku). OSVČ se ziskem 600 tisíc Kč je tak na tom při výpočtu důchodu stejně jako zaměstnanec s průměrnou mzdou 25 000 Kč. U zaměstnanců je osobním vyměřovacím základem průměrná měsíční mzda za odpracované roky v současné hodnotě.

• Dobrovolné vyšší platby na důchodovém pojištění z důvodu vyššího státního důchodu nejsou pro OSVČ přínosné. Odvody na důchodovém pojištění by se zvýšily více, než by stoupl státní důchod. Výhodnější je jednoznačně vlastní spoření a investování na penzi.