Olympijská historie říká: Hurá na anglické akcie!
Akciím země, která pořádá olympijské hry, se rok po jejich ukončení výjimečně daří. Podle údajů, Saxo Bank a Bloombergu se akciovým indexům pořadatelských zemí posledních čtyř letních olympiád dařilo překonávat světové akcie o 14 až 24 procent. Nejlépe na tom byly v porovnání s indexem MSCI World akcie v Austrálii a Řecku, které dosáhly nadvýkonnost 24, resp. 23 %, po olympijských hrách v Atlantě to bylo 18 % a čínské akcie překonaly světové trhy po hrách v Pekingu o 14 %. U zimních olympijských her je tomu poněkud jinak, a akcie pořadatelských zemí jsou po roce na stejné úrovni, nebo dokonce níže, než ostatní trhy.
Matt Bolduc ze Saxo Bank v tom vidí zejména vliv zvýšené publicity a zájmu, které se konkrétní zemi dostává díky olympiádě, což má v konečném důsledku pozitivní vliv také na akciový trh, nehledě na fundamenty. Dalším pozitivem v případě FTSE je podle Bolduce také zajímavé ocenění (P/E 8,5; P/B 1,2), což rovněž může být dobrým startovacím bodem pro následující růst.
Největší favoriti
Pokud bychom se bavili o konkrétních akciových titulech, favoritů je několik. Nejvíce zmiňovanými jsou firmy Adidas, nebo Nike, které jsou v průběhu sportovních klání asi nejvíce na očích. Prvně jmenovaná je jedním z oficiálních partnerů her (ale také fotbalového Eura, které se rovněž konalo letos), Nike je zase největší světovou společností se sportovními potřebami, jejíž výrobky nebudou chybět ani na olympiádě. Stovky milionů diváků pozorující sportovce ve značkovém oblečení znamenají stovky milionů dolarů do kasy společností a zajímavý růst ceny akcií, což dokazují také minulé olympiády (Nike v olympijském měsíci přidala v průměru kolem 7 %).
Dalším zmiňovaným favoritem je Coca Cola, která je rovněž jedním z hlavních partnerů. Akciím společnosti se v průběhu olympiády tradičně daří (s výjimkou olympiády v Pekingu, což se přičítá zhoršující se ekonomické situaci v USA). Za zmínku ale stojí rovněž skutečnost, že ceny akcie společnosti několik týdnů po ukončení olympiády zaznamenávají poměrně drtivý propad. A podobně jsou na tom také akcie dalšího hlavního partnera olympiády, společnosti McDonald. Dalším hlavním sponzorem, který patří mezi favority investorů, je pak společnost Visa, jejíž akcie dosáhly zajímavých zisků v průběhu poslední olympiády v Pekingu, ihned po jejím ukončení však začal jejich propad o více než třetinu.
Dalšími společnostmi, o jejichž úspěších se v souvislosti s olympijskými hrami spíše nemluví, mohou být firmy z oboru farmacie, biotechnologií apod. Téma dopingu a toho, co jsou mnozí sportovci schopni pro svůj úspěch udělat, se objevuje prakticky při každém větším sportovním klání a olympiáda není výjimkou, spíše naopak. Mluvit o tom, kolik peněz se investuje do toho, aby byl sportovec lepší, silnější rychlejší nejenom díky tréningu, ale také kvůli podpůrným prostředkům, které je potřeba co nejlépe zakrýt, je určitě tabu. Rovněž oblast genového inženýrství se již dnes objevuje jako jedna z těch, které mohou ovlivňovat výkon sportovců. Jestli úspěchu takových firem skutečně mohou pomoci i olympijské hry je těžké odhadnout, ale možné je dnes všechno.
REKLAMA
Růst není zajištěn
Olympijské hry jsou rovněž považovány za zajímavý startér ekonomiky, a to díky investicím, které jsou s jejich pořádáním spojeny. Investice do infrastruktury, výstavba nových sportovišť, nárůst turismu díky velké reklamě země (pokud hry nepoznačí nějaká katastrofa) a s tím spojené výdělky v oblasti služeb, to všechno by mělo pomoci zemi jak před zahájením olympiády, tak i po jejím ukončení. Skutečnost je však poněkud jiná. Spencer Knight ve svém článku na serveru Seeking Alpha naopak ukazuje, že ekonomiky zemí, které pořádaly olympiádu, čelí v následujícím roce spíše zpomalení růstu. Prakticky ve všech případech od olympiády v Barceloně v roce 1992, s výjimkou USA (1996 v Atlantě) zaznamenaly země v roce následujícím po olympijských hrách propad růstu HDP. Zejména v případě Řecka a Číny (kde byly náklady na konání her vskutku astronomické) byl propad v roce konání olympiády i následujícím skutečně citelný (v Řecku o 3,7 % pomalejší růst, v Číně pak o 5 %).
Jak na tom bude Velká Británie, je ve hvězdách, ale historie nabádá spíše k pesimismu, což dokazují také čísla, která ukazují na propad britské ekonomiky již tři čtvrtletí po sobě. Nejvíce se propadá stavebnictví, jehož problémy souvisí právě s ukončením prací na olympijských projektech před rokem.
Optimismus naopak vládl mezi zastánci posilování britské libry, která by mohla těžit právě z přílivu turistů do země, a to jak v průběhu olympiády, tak i po jejím ukončení. Celkový vliv na kurz měny je však v tomto případě spíše okrajový a posilování měny zatím není na pořadu dne, což však naopak může pomoci britské ekonomice. Jak říká Vojtěch Železný ze společnosti Conseq Investment Management, „britská libra k euru posílila za poslední rok o více než 16 procent, což komplikuje zemi export. To má za následek snižování průmyslové výroby, neboť britské zboží ztrácí konkurenceschopnost na mezinárodních trzích. To se na britské obchodní bilanci projevilo zejména v dubnu, kdy bylo dosaženo rekordního schodku obchodní bilance ve výši 4088 milionů liber, což je nejvíce od nejhorší ostrovní krize na konci osmdesátých let.“ Ti, kteří sázeli na posílení kurzu libry vůči světovým měnám, tak zatím mají smůlu.
Pokud by chtěl někdo sázet na drahé kovy, které se ve formě medailí na olympiádě rozdávají, bude mít rovněž smůlu, protože vliv her je prakticky nulový. Na londýnských hrách se sice rozdá kolem 4700 medailí, které jsou nejtěžší v historii, ale podíl kovů, zejména u zlatých medailí, je zanedbatelný. Náklady na kov v zlatých a stříbrných medailí (v obou dominuje především stříbro) se tak pohybovaly kolem jednoho milionu dolarů a to pravděpodobně s cenou stříbra nemohlo nijak výrazně zahýbat.
