Princip „solidarity“ je při výpočtu starobního důchodu zastoupen vícero způsobem, podívejme se na některé z nich:
- Základní výměru důchodu, která činí v letošním roce 2 440 Kč měsíčně, mají všichni důchodci stejnou. Bez ohledu na výši sociálního pojištění, která byla z příjmu zaplacena v produktivním věku nebo bez ohledu na počet vychovaných dětí – tedy nových plátců do důchodového systému.
- Při výpočtu starobního důchodu je zastoupen prvek redukce. Průměrná měsíční mzda za odpracované roky, ze které se starobní důchod počítá, se do první redukční hranice počítá ze 100 % (v letošním roce do částky 11 883 Kč) a ve druhé redukční hranici již jen z 26 % (v letošním roce od 11 884 do 108 024 Kč).
- Do doby pojištění, která ovlivňuje výši státního důchodu a počítá se v celých ukončených letech, se počítá jako náhradní doba pojištění v omezeném rozsahu i evidence na úřadu práce. Žadatel, který během celého produktivního života strávil v evidenci na úřadu práce např. tři roky, může získat stejnou dobu pojištění jako občan, který po celý produktivní život pracoval a odváděl sociální pojištění.
Medián důchodu
Za rok 2015 činil medián starobního důchodu 11 230 Kč. Polovina starobních důchodců má tedy měsíční důchod nižší než 11 230 Kč a polovina má vyšší měsíční důchod. Deset procent důchodců mělo starobní důchod nižší než 8 522 Kč a pouze desetina starobních důchodců měla měsíční důchod nad 14 379 Kč.
- Čtyři pětiny všech důchodců mají tedy měsíční starobní důchod v rozmezí 8 522 Kč až 14 379 Kč.
Z důvodu zastoupení principu „solidarity“ při výpočtu starobního důchodu jsou rozdíly ve výši státních starobních důchodů oproti rozdílům ve mzdě relativně malé. V roce 2014 pobíralo necelých deset procent zaměstnanců hrubou měsíční mzdu 12 000 Kč a méně a více než deset procent zaměstnanců pobíralo hrubou měsíční mzdu nad 40 000 Kč. Zejména pro lidi s vyššími příjmy je tedy důležité mít vlastní finanční zajištění na důchod, neboť odchodem do starobního důchodu jim více klesá životní úroveň než občanům s nízkými příjmy.
Důchod dle příjmu
V Tabulce 1 je vypočítán starobní důchod v závislosti na dosažené průměrné měsíční mzdě v současné hodnotě v produktivním věku při získání doby pojištění v rozsahu 42 let. Všechny výpočty jsou provedeny dle legislativy roku 2016. Průměrná měsíční mzda pro důchodové účely v roce 2016 se vypočítala z příjmů, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění, v letech 1986 až 2015.
- Při hrubé měsíční mzdě 10 000 Kč činí náhradový poměr (měsíční důchod vůči průměrné hrubé mzdě za odpracované roky v současné hodnotě) 87,4 %. Při hrubé mzdě 100 000 Kč však činí náhradový poměr již jen 24,4 %. S rostoucím příjmem tedy náhradový poměr klesá.
Tabulka 1: Výše důchodu při stanovených příjmech
|
Průměrná mzda |
Doba pojištění |
Státní důchod |
Náhradový poměr |
|
10 000 Kč |
42 let |
8 740 Kč |
87 % |
|
14 000 Kč |
42 let |
10 274 Kč |
73 % |
|
18 000 Kč |
42 let |
10 929 Kč |
61 % |
|
22 000 Kč |
42 let |
11 584 Kč |
53 % |
|
26 000 Kč |
42 let |
12 240 Kč |
47 % |
|
30 000 Kč |
42 let |
12 895 Kč |
43 % |
|
34 000 Kč |
42 let |
13 550 Kč |
40 % |
|
38 000 Kč |
42 let |
14 205 Kč |
37 % |
|
50 000 Kč |
42 let |
16 171 Kč |
32 % |
|
70 000 Kč |
42 let |
19 447 Kč |
28 % |
|
100 000 Kč |
42 let |
24 361 Kč |
24 % |
Zdroj: vlastní výpočet autora
