Čtvrtek 30. března. Svátek má Arnošt.

Komu se vyplatí „protiinflační“ dluhopisy?

Ministr financí Miroslav Kalousek hodlá vydat další várku státních dluhopisů pro občany. Mezi nimi by měl být i 7 až 8letý dluhopis pokrývající inflaci. Na to lidé slyší. Pro koho je ale „protiinflační“ dluhopis vhodný?

Inflace je silný strašák. Letos si pohrála nejprve s cenou vajec, nyní ji využije Miroslav Kalousek k lepšímu prodeji státních dluhopisů. V připravované jarní emisi hodlá nabídnout lidem 10 až 20 mld. Kč, z nichž si každý zájemce bude moci odkrojit až 5 mil. Kč.

„Vytvořili jsme nabídku, která sice nenabízí ani korunu zisku, ale představuje jediný produkt, kde stát garantuje, že úspory nebudou znehodnoceny inflací,„ uvádí Miroslav Kalousek a dodává: „Občan tedy nevydělá na úroku, ale současně má stoprocentní jistotu, že reálná hodnota jeho úspor zůstane stejná.“

Ministerstvo by kromě „protiinflačního“ dluhopisu mělo vydat i obdobné dluhopisy, které byly k dispozici v předchozí emisi – tedy pravděpodobně diskontované jednoleté a dva typy pětiletých dluhopisů (s výplatou výnosu a reinvestiční).

Úročení státních dluhopisů v minulé emisi

Jednoletý

  • 2 %

Pětileté

  • 1. rok: 0,85 %
  • 2. rok: 1,5 %
  • 3. rok: 3 %
  • 4. rok: 4,5 %
  • 5. rok: 6 %

Průměrně: 2,53 %

Inflace a výnosy

V první emisi byly státní dluhopisy pro občany vydány k 11. 11. 2011. Od té doby roste míra inflace z 1,9 % v listopadu loňského až k 2,4 % v březnu letošního roku. A i vzhledem k dalším úsporným opatřením a zvýšení daní lze očekávat její další nárůst. Jednoleté dluhopisy tak skončí s největší pravděpodobností reálnou ztrátou a nelze podobný osud vyloučit ani u pětiletých, které před sebou mají většinu daňových změn.

Z tohoto pohledu se mohou „protiinflační“ dluhopisy příznivě a výhodně. Potíž je v dlouhodobosti. 7 ž 8 let je dlouhá doba – a dokonce ani od roku 1996 se v průměru inflace nevyšplhala tak vysoko.

Tabulka 1: Míra inflace

Rok

Míra inflace

1996

8,80%

1997

8,50%

1998

10,70%

1999

2,10%

2000

3,90%

2001

4,70%

2002

1,80%

2003

0,10%

2004

2,80%

2005

1,90%

2006

2,50%

2007

2,80%

2008

6,30%

2009

1,00%

2010

1,50%

2011

1,90%

Průměr

2,57%

Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočet

Od roku 1996 dosahuje inflace průměrně na 2,57 % navzdory zahrnutí konce 90. let s vysokou mírou inflace. Průměrná míra inflace v posledních 8 letech je ještě nižší – pouze 2,26 %.

Investiční horizont a riziko

Dlouhodobost „protiinflačních“ státních dluhopisů působí podobně jako současná omezení penzijních fondů: Nikdy nedosáhnou vyššího zhodnocení. Penzijní fondy v Česku patří mezi nejméně vydělávající v Evropě a pravděpodobně i na světě. A to proto, že nemohou kvůli garanci, která má smyslu na krátkém investičním horizontu, investovat prostředky, které má spravovat desítky let, do dlouhodobějších investičních nástrojů.

S rostoucím investičním horizontem se snižuje rizikovost i kolísavějších investičních nástrojů, např. akcií či akciových fondů. Ty přitom mají mnohem vyšší potenciál výnosu než jen inflaci. Kupříkladu dividendový výnos akcií na pražské burze se pohybuje na úrovni 5,6 %.

Ano. Akcie kolísají. Předevčírem uzavírala Pražská burza na hodnotě 922,8 bodů. To je jen o 7,72 % níže, než na jaké hodnotě začínala… před 18 lety – před divokými 90. lety, před akciovým boomem počátkem minulého desetiletí a před hypoteční krizí táhnoucí se od roku 2008. A za posledních 8 let navzdory krizi vyrostla.

Komu se „protiinflační“ dluhopisy vyplatí

Osmiletý horizont je dlouhý. Dluhopisy by ale mělo jít odprodat státu již po jednom roce. Proto lze „protiinflační“ dluhopisy využít i na kratší horizont, kde mohou sloužit jako vhodný nástroj ochrany před růstem cenové hladiny, který nás s největší pravděpodobností v dohledné době čeká.

Kdo chce ale prostředky uložit na celý osmiletý horizont, může najít efektivnější a výnosnější nástroje. Musí ale přijmout investiční riziko. „Protiinflační“ dluhopisy jsou na tuto dobu vhodné pouze pro „nenáročné“ investory, kteří chtějí skutečně pouze ochranu před inflací a o samotné zhodnocení peněz nestojí.

Tip: Chcete půjčit státu? Nejspíš mu již půjčtujete!

 

Koupíte si státní dluhopisy pro občany?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

5 komentářů: “Komu se vyplatí „protiinflační“ dluhopisy?”

  1. Petr napsal:

    Průměná inflace mi vychází trochu jinak. I když použiji čísla z článku, tak průměrná inflace od roku 1996 je 3,8 % a ne 2,57 %. Stejně tak inflace za posledních 8 let vychází jinak.
    Pražská burza je za 18 let možná v mínusu, ale index nezohledňuje dividendy. S jejich započítáním jsme v silném plusu.
    No a pro koho se vyplatí? Píšete to jako bychom se mohli rozhodnout pouze buď dluhopisy nebo něco jiného. Ale co když budu uvažovat: kousek dluhopisy a kousek třeba akcií. Pak pro dluhopisy najdeme o trochu více uplatnění.

    • zamecnik napsal:

      U inflace nemůžete používat aritmetický průměr, ale je třeba využít geometrický.

      Ano, právě proto jsem u akcií uváděl, že pokles je „jen“… Což právě se zahrnutím (byť jen) aktuálního dividendového výnosu vychází jako silně zisková investice. Nemám ale data k informaci, jak se vyvíjel dividenový výnos českých akcií v historii.

      Ano, máte naprostou pravdu. V rámci diverzifikace lze „protiinflační“ dluhopisy využít pro část portfolia. Stejně jako např. penzijní připojištění může tvořit část úspor na penzi – ale jako jediný způsob spoření pro mladší je v současné podobě nevhodné.

      • Petr napsal:

        Děkuji za odpovědi.
        Jen s inflací nesouhlasím. Geometrický ano, ale musíte počítat geometrický z čísel 1+inflace. Ne dělat průměr z inflace samotné. (Kdyby jednou byla inflace záporná, dopadlo by to s geom. průměrem špatně.)
        Ostatní 2 body souhlas.

  2. Korn napsal:

    Dluhopis s výslednou plus minus nulou je nesmysl. Zejména v situaci, kdy výši inflace ovlivní ČNB a výslednou statistiku politickým tlakem vláda.

  3. Harry napsal:
    1. instrument navázaný na českou inflaci dlouhá léta chyběl. MinFin dlouhodobě odolává TIPSy. Protože pokud tu nebude státní, kvazi bezrizikový trh s takovými dluhopisy, není možné vyrábět ani další produkty navázané na českou inflaci.
    2. boužel emise retailových IL dluhopisů problém neřeší. Dluhopisy nebudou férově oceněny, budoup tupě nakupovány a prodávány za nominál a tudíž jejich cena nebude reagovat na změny v inflačních očekáváních.
    3. Nevím, jak bude ošetřena daň. Ale předpokládám, že srážková daň z výnosu se bude regulerně srážet a předpokládám, že pokud hrubé zhodnocení bude odpúovídat inflaci, sražená daň bude znamenat pokles reálné kupní síly. POkud MinFin ošetřil jinak, klobouk dolů.
    4. Mnoho mých bývalých kolegů bylo přesvědčeno,že statistické úřady po celém světě vhodně zvolenou metodikou falšují vykazovanou inflaci. Napřiklad ceny nemovitostí do CPI indexu nevstupují. A i kdyby tomu tak nebylo, každý spotřebitel má vlastní spotřební koš nastavený pravděpodobně jinak, než je ten oficiální. Mě například pokles cen ojetin už dlouho náklady mé spotřeby nesnížil.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *