Úterý 28. března. Svátek má Soňa.

Jak posuzovat nákladovost v IŽP?

Přestože mnozí investiční analytici a poradci investiční životní pojištění již dávno zavrhli, zůstává tento typ produktu denním chlebem a hlavním zdrojem příjmů většiny tzv. finančních poradců. Poplatky IŽP jsou stále velkou neznámou. Proč? A jak je posuzována nákladovost IŽP v Česku a v Evropě?

Zatímco poplatky v investičních společnostech jsou dnes zcela samozřejmě zveřejňovány a bankovní poplatky jsou pod přísným dohledem a kritickou palbou veřejnosti, u "životek" jsou především kvůli povětšinou komplikovaným matematickým konstrukcím a složité terminologii stále ještě velkou neznámou.

ČR: Snahy o změnu…

Nějakou dobu poté, co se na českém trhu objevilo IŽP, začaly se v analyticky zaměřených médiích objevovat také informace o poplatcích v tomto produktu. Prvními solidními zdroji byly stránky FinQ.cz a časopis Fondshop. Matematicky nadaní jedinci si dokázali spočítat, že produkty typu IŽP jsou výrazně dražší nežli pravidelné investování do otevřených podílových fondů, které začínalo být dostupné i pro drobné investory nebo spořitele.

Aby bylo možné vzájemně porovnat produkty s různými poplatkovými konstrukcemi, vznikl následně ve spolupráci redaktorů časopisu Fondshop zjednodušující ukazatel TANK, záhy následovaný ukazatelem PER z dílny analytiků firmy Partners a skupiny Produktové listy. Tím byla zahájena veřejná diskuse o poplatcích v IŽP, která se nadále točila kolem těchto dvou ukazatelů.

…a snahy o zachování

Tvůrci produktů se k těmto aktivitám postavili různě. Investiční společnosti uvítaly, že se podmínky přitvrzují také pro pojišťovny. Pojišťovny s jednoduše srozumitelnými poplatkovými strukturami (Komerční pojišťovna) a také ty, které dobývaly trh levnějšími produkty, aktivity rozkrývání poplatků a jejich zjednodušeného vyjadřování vítaly. Oproti tomu pojišťovny s tradičně silnou základnou uvázaných klientů byly od začátku spíše antagonistické a výzvy ke zveřejnění poplatků odmítaly nebo raději ignorovaly.

Co na to Evropa?

Zatímco v ČR se IŽP objevilo na konci devadesátých let, v zemích vyspělého kapitalismu jsou "unit linked" pojištění známa od šedesátých let. Jejich výhodou oproti kapitálovému pojištění (KŽP) je pro klienta to, že si může zvolit investiční strategii, a pokud se mu volba zadaří, může na ní vydělat více nežli v KŽP. Pro pojišťovnu je dobré zase to, že poplatky má jisté (a někdy těžko srozumitelné) a přitom nezodpovídá za výnosy.

Na rozdíl od ČR tedy na západě již mnozí pojistníci dospěli do stádia čerpání penze a byli zklamáni. Sliby prodejců se nenaplnily. Zaprvé proto, že byly založeny na optimistických scénářích vývoje kapitálového trhu, zčásti ale také proto, že ne vždy počítali se všemi poplatky. Na vlnu stížností reagovaly evropské země s různou měrou proaktivit. Iniciativy, které mají trh IŽP zprůhlednit, mají však jeden shodný moment a tím jsou ukazatele celkové nákladovosti.

RIY, TANK, PER a Wabeke

Podívejme se na jednotlivé ukazatele nákladovosti a příklady jejich použití u několika produktů:

RIY – (Reduction In Yield – Snížení výnosu)

RIY je efektivní roční sazba, o kterou se sníží výnos finančního produktu vlivem všech poplatků. Při jejím výpočtu se zahrnují veškeré poplatky obsažené v produktu, včetně poplatků na úrovni fondu. Pokud je tedy RIY = 2 % a podkladová aktiva se zhodnocují tempem 6 % p.a., bude čisté zhodnocení 4 % p.a. Hodnota RIY se liší podle zvoleného fondu. RIY nemá pevně definovanou metodologii pro produkty typu IŽP. Hodnota RIY proto závisí také na volitelných parametrech (volba investičního portfolia v rámci produktu, sjednaná doba, výše a frekvence investic). RIY je obecně užívaný ukazatel a nemá správce 

TANK

TANK je na rozdíl od RIY ukazatelem akumulované nákladovosti při modelovém použití produktu. TANK je procentní srážka z budoucí hodnoty, na kterou by v modelové situaci investice dosáhla bez poplatků. Tedy pokud by se investice bez poplatků celkem zhodnotila o 30 % a TANK produktu je 20 %, čistý výnos bude pouze 10 %.

Aby mohl mít každý produkt pravidelného investování přidělenu jedinou hodnotu TANK a aby se zabránilo jeho "přikrášlování" ze strany producentů a prodejců, je stanovena metodologie pro výpočet hodnoty TANK, určující pravidla nastavení parametrů produktu s vlivem na nákladovost. Tato metodologie stanovuje modelovou situaci, blížící se typickému užití produktu. Je výsledkem veřejné diskuse a je neustále upřesňována.

Akumulovaná nákladovost produktu při jiném nežli standardním nastavení volitelných parametrů je vyjádřena ukazatelem iTANK a ukazatel aTANK zase vyjadřuje anualizovanou hodnotu TANK (a je tedy obdobou RIY). Správcem TANK je společnost TANK s.r.o.

PER

PER je ukazatel, shrnující téměř všechny náklady v investičním programu – kromě každoročně placených poplatků z aktuálního objemu investované částky (TER). Má-li tedy PER hodnotu 10 %, znamená to, že celkem 10 % z vložené částky se za celou dobu použije na poplatky. Dále je potřeba ponížit výkonnost o akumulované poplatky na úrovni fondů. Ukazatel PER nepočítá s časovou hodnotou peněz. Kalkulací ukazatele PER se zabývá skupina redaktorů a pojistných matematiků, přispívajících na server "www.produktovelisty.cz".

Holandské Wabeke

Jednou z evropských zemí, ve které problémy související s IŽP došly nejdále, je Holandsko. Zdejší retailoví investoři, kteří pravidelně investovali prostředky do investičního životního pojištění, se dokonce sdružili v neziskové organizaci, aby se domohli navrácení prostředků, které nevědomky zaplatili na poplatcích.

Po panu Wabeke, který se stal finančním ombudsmanem se speciálním zaměřením právě na IŽP, je nazvána také míra nákladovosti IŽP. Wabeke je ukazatelem v podstatě identickým s RIY, ale jeho kalkulace se řídí metodologií finančního ombudsmana.

V Holandsku je maximální míra Wabeke zákonem stanovena na velmi benevolentních 3,5 %. Přičteme-li k nákladům ještě inflaci např. na úrovni 3 %, musela by podkladová aktiva produktu s hodnotou Wabeke 3,5 % zhodnocovat prostředky tempem 6,5 %, aby vůbec zhodnocení produktu pokrylo inflaci.

Pozor na náklady za zakládání a ukončování smluv

Ačkoliv ukazatele syntetické nákladovosti veřejnosti pomáhají vyhnout se neseriózním a nevýhodným produktům, nejsou samospasitelným řešením problému IŽP a jejich mylná interpretace vede často k neserioznímu chování zprostředkovatelů produktů, kteří nahrazují dražší produkty levnějšími. Zapomíná se ale přitom na problém počátečních a ukončovacích poplatků.

Ty první mohou být na delších horizontech bagatelizovány a smývány nižší nákladovostí průběžnou, přesto však může trvat i déle než deset let, než se z výnosů v produktu zaplatí. Ty druhé se u pojištění většinou aplikují při nedodržení doby trvání sjednané smlouvy. Zakládat smlouvu na krátký horizont se při vysokých počátečních poplatcích nevyplatí, stejně tak se ale díky poplatkům ukončovacím nevyplatí založit smlouvu na delší horizont a pak ji předčasně zrušit. Počáteční a ukončovací poplatky bývají přitom tak složitě vyjádřeny, že tento fakt je těžko vystihnout jinak, nežli v grafu.

Pro ochranu spotřebitelů před neseriózním prodejem životního pojištění by tedy bylo vhodné doplnit ukazatele nákladovosti o jednoduché standardizované grafy, zobrazující realisticky vývoj hodnoty investice a vložené částky. Aby plnily svou funkci, musely by však tyto grafy být podobně jako ukazatele nákladovosti přísně standardizované.

Graf 1: Relativně levné IŽP sjednané na 10 let – suma vkladů a hodnota k okamžitému výběru (odbytné). U levného IŽP, sjednaného na 10 let trvá 7 let, než si produkt vydělá na poplatky (při hrubém zhodnocení trhu tempem 6 % p.a. a investici 1000 Kč/měs.).

Graf 2: Stejný produkt, sjednaný na 30 let – suma vkladů a hodnota k okamžitému výběru (odbytné). Při sjednání na 30 let trvá více než 10 let, než si produkt vydělá na poplatky (při hrubém zhodnocení trhu tempem 6 % p.a. a investici 1000 Kč/měs.).

Společnost Produkt TANK10 PER aTANK (RIY) pTANK
Axa investiční společnost Generace X 9,40% 3,40% 1,90% 4,08
Axa pojišťovna Axa Partner for Life (T100P) 18,10% 11,30% 3,87% 10,56
Axa pojišťovna Axa Comfort Plus (T100) 25,10% 18,40% 5,63% 15,34
Komerční pojišťovna Vital Invest 17,50% 3% 3,73% 0,00
KOOPERATIVA Perspektiva 4BN 23,60% 13,50% 5,23% 9,60
KOOPERATIVA Perspektiva 6BN 19,50% 9,50% 4,21% 4,80
KOOPERATIVA Perspektiva 7BN 20,60% 10,60% 4,48% 5,52

aTANK

V modelové situaci: Výše pravidelné investice 1000 Kč po dobu 10 let, zhodnocení ideální investice 6 % p.a. aTANK říká, o kolik procent ročně snižují poplatky výnos v této situaci.

pTANK

V modelové situaci: Výše pravidelné investice 1000 Kč po dobu 10 let, pTANK říká, kolik měsíčních plateb bude použito na zaplacení počátečních nákladů a všech nákladů, ke ketrým se klient zaváže podpisem smlouvy.

Který ukazatel nákladovosti by měl být povinně uváděn u IŽP?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

11 komentářů: “Jak posuzovat nákladovost v IŽP?”

  1. Insider napsal:

    Asi klavodovi došly prachy. Zase ždíme z Fincentra honoráže za ty samé věci, o kterých už mnohokrát psal. Složitěji a složitěji probírá to samé. Tohle snad už nikdo ani nečte…tohle lidi jen otevřou, aby se koukli o co jde.

    • Zbyněk Prim napsal:

      No evidentne sis Honziku ten clanek neprecetl, pokud tohle rikas.

      Tento clanek rozebira predevsim to, KTERY Z UKAZATELU je nejvhodnejsi a ktery by se mel povinne klientovi komunikovat. O tom jsem doposavad nikde nepsal.

      Jinak ale mas pravdu, ze se drzim „sveho“ tematu. Mapovani dzungle poplatku v IZP je natolik narocnou cinnosti, ze si s timto tematem naprosto vystacim.

      Priste bych mel asi napsat neco v tom smyslu, ze ve financnim poradenstvi je dulezite, od jake znacky mas sako a od jake auto a kteri poradci maji toto nejlepe zmaknuto 🙂

      Kazdopadne kamarade dekuju ze neopomenes se vyjadrit pod kazdym clankem co napisu a tesi me, ze se stale zajjimas o to, co delam.

      • viglib napsal:

        Ja jsem se neco dozvedel. Diky za clanek. Na blbce reagovat nemusite, je to stejne jako hazeni perel vite komu 🙂

  2. Zbyněk Prim napsal:

    Uz jsem myslel, Honzo, ze se tady neukazes. Ale neda Ti to, aby sis na mne trochu nezanadaval. Prosim Te co jsem Ti tak zleho udelal, muzes to tu vysvetlit?

  3. Safi napsal:

    Vdaka za info. Mne pripada ako velmi uzitocne. Skoda, ze v diskusii musi clovek citat prispevky pseudoporadcov, ktori citia, ze im v buducnosti vyschne koryto 🙂
    Kazdopadne clanok dobry, palec hore !

    • frajer napsal:

      Jde vidět, že víš prdlajs. Lidi se v globále o svoje peníze vůbec nezajímají a stále poptávají pojištění kvůli spořícímu efektu. A tak to bude vždycky.

      • Safi napsal:

        Tak to Vas nebudem zdrziavat svojimi reakciami. Urcite uz pred Vasou kancelariou stoji fronta. Tak vzhuru do prace! Aby ste stihol vybavit vsetkych tych, co „poptavaji pojisteni kvuli sporicimu efektu“ ;).

        • Kolemjdoucí napsal:

          Dohužel je to tak, lidé mají z velké části pojištění spojeno se spořením. Setkávám se dost často s tím, že odmítají rizikovou pojistku se slovy: a co z toho budu mít, když na konci nic nedostanu… Nechápu Vaši jízlivou reakci. Ikdyž, je přesně v duchu zdejší „věcné“ výměny nárorů. Howgh 🙂

          • Safi napsal:

            No vidite. A presne o tom bol tento clanok. Ze ludia, neuvedomujuc si vsetky dosledky, si uzatvaraju zivotne poistenia za ucelom sporenia. A poradca by mal byt ten, kto by im mal vysvetlit vsetky dosledky tohoto rozhodnutia. Neviem aku mate skusenost, ale ja ked ukazem klientovy poplatky a realnu projekciu vyvoja sporenia, tak ziadny klient potom nechce zivotne poistenie za ucelom sporenia. Podla mna je potrebnych viac takychto clankov, pretoze stale mnoho poradcov tieto informacie nema, alebo si neuvedomuje vsetky dosledky.

          • Kolemjdoucí napsal:

            Vy jste evidentně nepochopil ani můj příspěvek, ani příspěvek na který jste reagoval předtí,. Lidé opravdu poptávají pojištění kvůli spoření, sedněte si na půl hodiny na přepážce pojišťovny. Nevyjadřoval jsem se k tomu co by měl dělat poradce.

          • Safi napsal:

            Zjavne Vam unikaju niektore vety predchadzajucich prispevkov. V reakcii na moj prispevok je veta, ze “ lidi poptavaji pojisteni kvuli sporicimu efektu a tak to bude vzdycky“. Nie nebude to tak vzdycky. Su krajiny kde sa to meni. A navyse to, ze na nejakej pobocke si ludia ten produkt pytaju nic neznamena. Dolezite je – kolko ludi ten produkt vyzaduje kvoli sporeniu vs kolkym ludom je kvoli sporeniu predany/nanuteny. Podla mna sa trh meni a bude sa menit. A teda ak sa podmienky produktov nezmenia, tak ludia budu chciet sporit v poisteniach stale menej. Snad je Vam moja reakcia jasnejsia

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *