Fondy sice za březen ztratily 730 milionů korun, ale z toho bylo přes 600 milionů z jediného fondu – ISČS Sporoinvest. Podobná situace je i v dlouhodobějším pohledu, kdy od začátku roku se na více než 3miliardového odlivu podílí opět ISČS Sporoinvest více než dvěma miliardami.
Jde o citelné přesuny v České spořitelně, kde klienti zčásti tyto peníze přesouvají do ISČS Sporotrendu i jiných, dále pak do tzv. prémiových vkladů, což jsou jen jinak konstruované zajištěné fondy – lidé ale milují slovo vklad a někteří možná i rádi spoléhají na to, že jsou formálně pojištěné. O jejich nárůstu však nemáme průběžné informace a nespadají pod fondbyznys.
Se zpožděním dostáváme i data o vkladech z ČNB a tam vidíme, že za první dva měsíce pokračuje pěkný příliv na netermínované vklady, kam od začátku roku přišlo přes 27 miliard korun (z toho na běžné účty jen 11 miliard). Jistě na tom mají lví podíl docela slušně úročené tzv. spořicí účty bankovních nováčků, které mají zájem o depozita. Na rozdíl od těch velkých, které spíš vklady obtěžují a stačí jim výnosy z poplatků a provizí, které loni podle ČNB stouply u tuzemských bank o 3,3 % na téměř 50 miliard korun. Slušný kšeft, není-liž pravda…
Březen ve fondech dopadl velmi podobně jako v předcházejících měsících, přece jen však najdeme náznaky nových trendů: po 550 milionech odešlo z fondů peněžního trhu a zajištěných, naopak čtvrtmiliarda našla východ z nouze v dluhopisových fondech a 200 milionů zamířilo do akciových fondů. Tady se asi opravdu projevilo „akciové jaro“, když v předposledním týdnu zaznamenal ISČS Sporotrend přírůstek 65 milionů a zejména TOP STOCK si připsal nových 105 milionů korun. Nu a v posledním týdnu pak zamířilo 120 milionů do ISČS institucionálního akciového FF.
Skončil první kvartál tohoto roku – období enormních nárůstů, které vyhnalo akciové burzy k jejich maximům. Až závěr března naznačil vybírání zisků, takže i následující měsíce přes pokračující optimismus hrozí velkými výkyvy v obou směrech. Trhy koncem března také zaujal zejména pohyb na amerických dluhopisech, kde došlo k růstu sazeb, a varovné hlasy hovoří o vyfukování bubliny. O tom, že by mohlo začít „velké stěhování“ zpět do rizikovějších aktiv, lze sice stále jen spekulovat, ale v těch nerizikových je nesporně neudržitelný nával.
REKLAMA
Naopak v Evropě už zase bliká oranžové světélko, tentokrát na výnosu španělského 10letého dluhopisu, který minulý týden poprvé od ledna překročil 5,5 %. Na druhé straně proběhla veleúspěšná nabídka italských státních dluhopisů pro domácnosti – Italové si obligací, jejichž výnosy budou upravovány podle inflace, objednali za 7,29 mld. eur, což bylo téměř pětkrát více, než se odhadovalo.
Balzám na duši akciovým fandům ale najdeme také, tentokrát od hlavního akciového stratéga Goldman Sachs Petera Oppenheimera, který vypustil do investičních vod zprávu nesoucí název „The Long Good Buy“, v níž v zásadě radí dlouhodobě vsadit na akcie. Ty podle něj v posledních 20 letech zaostávaly za dluhopisy a jsou tak aktuálně podhodnocené. „Vyhlídky budoucích výnosů z akcií vůči dluhopisům jsou nyní nejlepší za celou generaci. Vzhledem k současným valuacím si myslíme, že je na čase říci nadlouho sbohem dluhopisům a zaujmout nákupní pozici na akciích. Ty by se podle nás měly pro následujících několik let ustálit v růstovém trendu,“ tvrdí ve zprávě. Jistěže jen názor, ale možná i slovo do pranice.
Pohled přízemnější, zato však „domácí“, nabízí pohled na dividendovou stránku našich akcií. Výnos dividend indexu PX je totiž i v mezinárodním srovnání velmi příznivý. Podle aktuálních propočtů Fio banky dosahuje 5,8 % a výrazně tak převyšuje panevropský STOXX 600 s 3,7 % či širší americký S&P500 s necelými 2 %. Konkurenty nejsou ani regionální burzy v Maďarsku (BUX 2,3 %), Rakousku (ATX 3,5 %) nebo Polsku (WIG20 4,9 %).
Jenže vykládejte lidem, že dividendy vynesou dvakrát tolik než ty nejvyšší bankovní úroky.
