CZK/€ 25.305 -0,06%

CZK/$ 23.413 +0,02%

CZK/£ 29.594 +0,24%

CZK/CHF 25.911 +0,38%

Text: Šimon Finemon

28. 08. 2013

3 komentáře

Důchody: Rovnost nade vše

 


 

Rozdíl mezi vysokými a nízkými příjmy, alespoň při srovnání se světem, není zase tak velký. Výše státního důchodu se navíc liší výrazně méně než u mezd (platů). Český průběžný systém, i přes rozhodnutí Ústavního soudu, který nepatrně vychýlil váhy ve prospěch zásluhovosti, je v porovnání se světem (zejména vyspělými zeměmi) výrazně solidární.

Ostatně to potvrzuje i Giniho koeficient, který vypovídá o distribuci příjmů (v našem případě konkrétně důchodů) mezi občany daného státu (trhu). Ukazatel se pohybuje v intervalu 0 až 1, přičemž nula znamená, že všichni členové společnosti vydělávají stejnou částku. V tomto ukazateli patříme mezi tři nejvíce rovnostářské země organizace OECD. Naproti tomu mnohokrát vzývané Švédsko se nachází mezi třemi nejméně rovnostářskými státy této organizace. Jinými slovy ve Švédsku je výrazně vyšší princip zásluhovosti.

Redukce

V tuzemsku platí, že občané s vysokými příjmy odvedou v produktivním věku na důchodovém pojištění mnohem více, než pak čerpají ze státního pilíře. Lidé s nízkými příjmy pak mnohdy čerpají ze státního více, než sami odvedli na sociálním pojištění.  Důvodem je právě redukce při výpočtu důchodu.

Občané s nadprůměrnými příjmy mají relativní nízký důchod (ve srovnání s příjmem před ochodem do důchodu), za to lidé s podprůměrnými příjmy mají relativně vysoký důchod. U důchodů jsou tedy rozdíly výrazně nižší než při porovnání hrubých mezd nebo čistých mezd. To je způsobeno tzv. redukčními hranicemi při výpočtu důchodu. Tyto hranice jsou v současnosti čtyři. A právě příjem ve druhé, třetí redukční hranici se do důchodu započítává jen částečně. To je hlavní důvod, proč se výše důchodu liší.  

Rok 2013

 

do 11 389 Kč

Zápočet plně

nad 11 389 Kč do 30 026 Kč           

zápočet 27 %

nad 30 026 Kč do 103 536 Kč

zápočet 19 %

nad 103 536 Kč         

zápočet 6%

  • V roce 2014 dojde k určitým posunům, kdy příjem spadající do druhé redukční hranice se bude započítávat 26 %, ve třetí 22 % a ve čtvrté 3 %.
  • Do 31. prosince 2014 činí první redukční hranice 44 % průměrné mzdy, druhá redukční hranice činí 116 % průměrné mzdy a třetí redukční hranice činí 400 % průměrné mzdy.
  • V období po roce 2014 činí v kalendářním roce první redukční hranice 44 % průměrné mzdy a druhá redukční hranice činí 400 % průměrné mzdy. Částky redukčních hranic se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

Malý rozptyl

Do výpočtu důchodu vstupuje kromě délky odpracované doby (doby odvádění sociálního pojištění) ještě i tzv. osobní vyměřovací základ. To je zjednodušeně řečeno průměr všech příjmů, které člověk pobíral od roku 1986 do doby svého odchodu do důchodu a odváděl z nich sociální pojištění. Tedy nepočítají se příjmy, ze kterých se sociální pojištění neodvádí.

Většina důchodců pobírá měsíční důchod z prvního pilíře v rozmezí mezi 9 500 Kč a 12 500 Kč. Aby člověk dostal důchod ve výši 9 500 Kč, musel by být jeho osobní vyměřovací základ 13 500 Kč. Kdežto pokud bych chtěl pobírat důchod 12 500 Kč, musel by být jeho osobní vyměřovací základ 33 000 Kč.

Počítáno je s odpracovanou dobou 40 let (což je v současnosti průměrná odpracovaná doba při odchodu do důchodu). Tedy výše důchodu se liší jen o 3 000 Kč, ale výše vyměřovacího základu o 19 500 Kč. 

V Tabulce 1 je uvedena orientační výše čisté mzdy a důchodu při určité výše osobního vyměřovacího základu neboli průměrné mzdy za odpracované roky. Je počítáno s dobou pojištění 40 let. U čisté mzdy je uvažována pouze základní sleva na poplatníka.

Tabulka 1: Výše důchodu při průměrném celoživotním výdělku

Průměrná mzda

Čistá mzda

Měsíční důchod

8 500 Kč

  7 565 Kč

  7 430 Kč

10 000 Kč

  8 900 Kč

  8 330 Kč

15 000 Kč

12 405 Kč

  9 748 Kč

20 000 Kč

15 850 Kč

10 558 Kč

25 000 Kč

19 295 Kč

11 368 Kč

30 000 Kč

22 740 Kč

12 178 Kč

35 000 Kč

26 185 Kč

12 750 Kč

40 000 Kč

29 630 Kč

13 320 Kč

50 000 Kč

36 520 Kč

14 460 Kč

80 000 Kč

57 190 Kč

17 880 Kč

Zdroj: Vlastní zpracování autora

Pouze státní stačit nebude

Poměrně hodně lidí na otázku, jakou výši důchodu byste si představovali, až půjdete na zasloužený odpočinek, odvětí, že kolem dvaceti tisíc korun. Vědí, jaké mají v současnosti výdaje a rovněž ví, že současným důchodcům se z jejich důchodů nežije právě jednoduše. Ovšem čistý měsíční důchod ve výši dvacet tisíc zajištěný pouze z prvního pilíře je pro drtivou většinu lidí nedosažitelný.

V Tabulce 2 jsou uvedeny varianty, kdy občan bude pobírat státní důchod 20 tisíc Kč měsíčně v závislosti na získané době pojištění. Zpravidla je nutné mít průměrnou měsíční mzdu za všechny roky přes 100 tisíc Kč.

Tabulka 2: Potřebný celoživotní průměrný příjem a doba pojištění na dosažení penze 20 tis. Kč měsíčně

Průměrná mzda

Doba pojištění

Měsíční důchod

174 500 Kč

34 let

20 000 Kč

142 600 Kč

36 let

20 006 Kč

114 000 Kč

38 let

20 010 Kč

98 650 Kč

40 let

20 006 Kč

91 220 Kč

42 let

20 001 Kč

84 500 Kč

44 let

20 000 Kč

Zdroj: Vlastní zpracování autora

Jen málo lidí má průměrný měsíční příjem atakující hranici 100 000 Kč. Proto pokud někdo bude chtít důchod dvacet tisíc měsíčně, měl by zapomenout jen na státní důchod a začít co nejdříve si na důchod spořit i jinými prostředky.

Loading

Vstoupit do diskuze 3 komentáře

Zdroj a více informací: CII750.cz


Související články

Maximální roční příjmy pro výpočet důchodu

Od roku 2008 se sociální pojištění platí pouze do dosažení maximálního vyměřovacího základu, z částky nad strop se již sociální pojištění neplatí a tyto příjmy tedy nevstupují do výpočtu starobního důchodu. Nadstandardní příjmy před rokem 2008 tedy ovlivňují výši důchodu více než od roku 2008. Podívejte se na […]

Text: Petr Gola

Foto: Shutterstock

12. 03. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • PP

    6 září, 2013

    Ač si pánové z Ústavního soudu myslí zcela nezištně (samozřejmě) něco jiného, v průběžném systému nedává smysl vyplácet lidem s vyšším platem více peněz.

    Průběžný systém je o vyplácení svých předků s tím, že potomci budou platit zase mě.

    A protože ten kdo odvádí více nemusí například vychovat nové plátce, nemusí být proto v konečném součtu pro systém větším přínosem než jiný s polovičním příjmem, jež vychová tři pracovité děti.

    Jediná smysluplná nerovnost je pak asignace části odvodů svým předkům. Ta by v případě vysokého podílu (např. 50% odvodů) současně motivovala účastníky průběžného systému chovat se tak, aby byl systém stabilní. Přitom ani nepoškozovala ty, jež ze svého příjmu odvádí hodně.

    Odpovědět

  • ttt

    6 září, 2013

    A ze se to jmenuje pojisteni…jeden by rekl, ze v takovem pripade je ‚plneni‘ zavisle na ‚pojistne castce‘…

    Nebo jeste jinak…kolik ma kdo deti je uplne jedno, protoze nakonec kazde z tech deti bude z toho systemu cerpat. Takze nula od nuly.

    Odpovědět

  • yowie

    6 září, 2013

    ttt: Bohužel, takhle jednoduché to není. Děti toho člověka totiž velmi pravděpodobně budou daleko produktivnější, než jejich předci a tedy do systému přinesou daleko více peněz, byť pravda, důchod sám o sobě pro naprostou většinu příjemců nebude žádná výhra, pokud se nebudou různými způsoby dozajišťovat sami, přičemž to může být třeba i vlastní zahrada a králíci. Jinde třeba pronajímání pozemků, bytu, garáže atd. atd., podle vkusu, znalostí a schopností každého. Rozhodně se nemusí nutně jednat jen o nějaké pilíře…

    A dále je nutno přidat určitý sociologický náhled. To, co politické špičky účelově vynechávají je fakt, že průběžný systém se sice opravdu může dostat v roce 2050 do hluboké krize. Nicméně ta krize nebude nekonečná a během nějakých 20–30 let se vyřeší sama…

    Rozhodně to ale neznamená, že bychom měli usnout na vavřínech a jelikož do toho období asi také spadnu, pokud se to nevyřeší mým předčasným úmrtím, tak rozhodně s nějakým zajištěním sebe sama počítám.

    Odpovědět