Čtvrtek 23. března. Svátek má Ivona.

Domácnosti spoří nejméně v historii

Přesněji jde o spoření v bankách, nelze tedy vyloučit, že vinou nízkých úroků v nich své úspory směrují jinam. Ale aby na bankovní vklady včetně uložili méně než 20 miliard korun za první pololetí, to se stalo naposled před deseti lety. Ani jiné finanční produkty přitom ale nevykazují žádný citelnější růst, spíš naopak.

Jedině spořicí

Úspěch nejrůznějších spořicích účtů se snad nebes dotýká, i když jejich úroky už připomínají spíš nahnilé hrušky, alespoň směrem svého pohybu (banky také omezují výši vkladů). Snad nejlépe jejich popularitu dokazuje fakt, že přestože vklady celkem letos zatím vzrostly sice jen o necelých 20 miliard, ale na spořicích účtech je víc o skoro 67 miliard. Žádná záhada, to se na ně jen přesunulo i přes 19 miliard z běžných účtů, 20 miliard z termínovaných vkladů a 8 miliard ze stavebního spoření (tedy: 20+19+20+8=67).

Vyhlídky nevalné

Setrvalý pokles úroků na oblíbených účtech pokračuje a nepochybně mu není konec. I „mladé“ banky už začínají mít dostatek primárních depozit, tak se nebudou snažit. Také se stále víc komplikují podmínky, omezují maximální úložky – k čemu je třeba úrok 1,73 % u Sberbank, když platí jen do 150 000 korun? V systému mBank se už nevyzná nikdo, další banky vyžadují nějaké operace na účtu nebo otevření běžňáku. Air Bank a Equa bank dají úrok 1,6 %, ale možná víc je 1,5 % u Wüstenrotu s fixací na rok za bonus ve výši až 0,4 procentního bodu. Air Bank také sice omezila výši na milion, ale ostatním silně pálí rybník tím, že úročí i běžné účty.

Červnovou inflaci 1,6 % tedy jen tak nějaký spořák neporazí, protože od jeho výnosu musí (měl by) klient odečíst zdanění, takže z 1,6% úroku dostane ve skutečnosti jen 1,36 %.

A to raději nehovořit o míře inflace, což je klouzavý průměr CPI za posledních 12 měsíců a v současnosti 2,35 % – to by hrubý úrokový výnos za poslední rok musel být přes 2,7 %.

Ani jinde žádná sláva

Na penzijní fondy (hlavně staré, transformované) lidé poslali za pololetí něco přes 7 miliard korun, do podílových fondů přišlo necelých 6 miliard korun, možná o 6 miliard korun vzrostly rezervy na životním pojištění (navíc podle ČAP výrazně klesla produkce jednorázovek). A produkce ŽP za pololetí nedosáhla ani v jednom ukazateli loňské úrovně.

Tomu odpovídá i bídná produkce poradenských firem a ani výsledky druhého čtvrtletí v souhrnu obou asociací (AFIZ + USF) zatím nenaznačují oživení. Běžně placeného ŽP zprostředkovaly o 15 % méně než loni v druhém čtvrtletí (za první čtvrtletí byl pokles 24 %); pravidelné investice vykázaly za obě čtvrtletí meziroční pokles o 37 %). Jde tedy o nejslabší pololetí za poslední roky.

A o čem je naše „poradenství“, asi nejlépe vypovídají počty smluv za druhé čtvrtletí: pojištění 177 tisíc smluv, investice necelých 24 tisíc smluv, úvěry a depozita 20 tisíc, all-penzijko 23 tisíc smluv.

4 total views, 3 zobrazení dnes

Kde spoříte nejvíce?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *