CZK/€ 25.305 -0,06%

CZK/$ 23.413 +0,02%

CZK/£ 29.594 +0,24%

CZK/CHF 25.911 +0,38%

Text: Petr Gola

17. 09. 2012

7 komentářů

Co více ovlivňuje výši důchodu: Příjmy, nebo doba pojištění?

 


 

Výpočet důchodu v roce 2012 závisí na příjmech, ze kterých bylo odvedeno důchodové pojištění, od roku 1986 do roku 2011 a získané době pojištění. Většina občanů při výpočtu důchodu hodnotí především své příjmy v posledních letech, které porovnává se známými a jejich důchodem. Přitom výše důchodu mnohdy závisí více na získané době pojištění.

Osobní vyměřovací základ závisí na příjmech

Při výpočtu důchodu je důležitým vstupním údajem osobní vyměřovací základ, což je zjednodušeně řečeno průměrná měsíční mzda v současné hodnotě. Dřívější výdělky jsou násobeny koeficientem. Čím vyšší příjmy, tím vyšší osobní vyměřovací základ. Při výpočtu důchodu však dochází k redukci. Osobní vyměřovací základ se v jednotlivých redukčních pásmech započítává pouze z určitého procenta.

  • Do částky 11 061 Kč se započítává ze 100 %, od 11 061 Kč do 29 159 Kč se započítává z 28 %, od 29 159 Kč do 100 548 Kč se započítává z 16 % a nad 100 548 Kč se započítává z 8 %. To vše dle výpočtu v roce 2012, v příštích letech dochází ke změně.

Příjmy nad první redukční hranici ovlivňují konečnou výši důchodu omezeně. Každá tisícovka nad částku 11 061 Kč již výpočtový základ snižuje velmi pozvolna. Výpočtový základ je zredukovaný osobní vyměřovací základ.

Každý rok pojištění = 1,5 %

Důchod se skládá ze základní výměry (v roce 2012 je to částka 2 070 Kč) a procentní části důchodu. Procentní výměra důchodu se vypočítá z výpočtového základu, když každý rok pojištění znamená 1,5 % z výpočtového základu. Při získání 40 let pojištění tak procentní výměra důchodu činí 60 % (1,5 % x 40) z výpočtového základu. U doby pojištění platí, že každý rok pojištění hraje stejně důležitou roli. Doba pojištění ovlivňuje výši důchodu více, než si většina občanů připouští.

Jak lehce snížit důchody?

Jednou ze snadných cest jak snížit plošně všechny důchody je snížení zápočtu za každý rok pojištění ze 1,5 % např. na 1,4 %. Toto opatření by bylo legislativně velmi snadné, při výpočtu by se změnila pouze jedna proměnnná a všechny důchody by se rázem citelně snížily.

U vyšších příjmů je důležitější doba pojištění, u nižších výše příjmu

V přiložených tabulkách máme uveden osobní vyměřovací základ (průměrnou mzdu v současné hodnotě za odpracované roky) a dobu pojištění nutnou k dosažení určeného důchodu, v našem případě 8 000 Kč, 10 000 Kč, 15 000 Kč a 20 000 Kč. Na názorných příkladech je vidět, že vlivem redukce při výpočtu osobního vyměřovacího základu platí, že u nižších příjmů hraje vyšší úlohu při výpočtu důchodu dosažený příjem. U vyšších příjmů potom doba pojištění.

  • Aby občan měl měsíční důchod 8 000 Kč měsíčně, tak může mít buď průměrný měsíční příjem za všechny roky (osobní vyměrovací základ) ve výši 10 920 Kč a získat 35 let pojištění, nebo mít příjem 8 890 Kč a získat dobu pojištění 43 let. U nižších příjmů tedy jednoznačně platí, že každá tisícovka vyššího příjmu ovlivňuje více důchod než získaná doba pojištění. Stačí mít příjem vyšší o necelé dva tisíce měsíčně a stačí získat dobu pojištění o 8 let nižší!
  • Jestliže občan chce mít měsíční důchod 10 000 Kč, tak může mít průměrnou mzdu 24 200 Kč a získat dobu pojištění 35 let nebo mít osobní vyměřovací základ 14 400 Kč a získat dobu pojištění 43 let. V tomto případě již doba pojištění ovlivňuje výši důchodu výrazně více než v předchozím případě. Při získání doby pojištění vyšší o 8 let, stačí mít měsíční příjem nižší o téměř deset tisíc korun a měsíční důchod bude stejně vysoký.
  • Aby měl občan měsíční důchod 15 000 Kč, tak může mít příjem ve výši 80 000 Kč a získat 35 let pojištění nebo příjem 51 800 Kč a získat 43 let pojištění. Každý rok pojištění navíc výrazně snižuje měsíční příjem nutný k získání důchodu ve výši 15 000 Kč.
  • Doba pojištění výrazně snižuje nutný příjem k získání důchodu ve výši 20 000 Kč. Při 43 letech pojištění je nutné mít průměrnou mzdu ve výši 100 200 Kč, zatímco při 35 letch pojištění je nutné již mít průměrnou mzdu ve výši 178 500 Kč.

Tabulka 1: Varianty, jak dosáhnout na důchod 8 000 Kč

Osobní vyměřovací základ

Doba pojištění

Výsledný důchod

10 920 Kč

35 let

8 003 Kč

10 330 Kč

37 let

8 004 Kč

9 550 Kč

40 let

8 000 Kč

8 890 Kč

43 let

8 005 Kč

Zdroj: vlastní výpočty autora

Tabulka 2: Varianty, jak dosáhnout na důchod 10 000 Kč

Osobní vyměřovací základ

Doba pojištění

Výsledný důchod

24 200 Kč

35 let

10 009 Kč

21 300 Kč

37 let

10 001 Kč

17 600 Kč

40 let

10 006 Kč

14 400 Kč

43 let

10 008 Kč

Zdroj: vlastní výpočty autora

Tabulka 3: Varianty, jak dosáhnout na důchod 15 000 Kč

Osobní vyměřovací základ

Doba pojištění

Výsledný důchod

80 000 Kč

35 let

15 009 Kč

71 800 Kč

37 let

15 009 Kč

61 000 Kč

40 let

15 005 Kč

51 800 Kč

43 let

15 011 Kč

Zdroj: vlastní výpočty autora

Tabulka 4: Varianty, jak dosáhnout na důchod 20 000 Kč

Osobní vyměřovací základ

Doba pojištění

Výsledný důchod

178 500 Kč

35 let

20 010 Kč

155 800 Kč

37 let

20 016 Kč

125 800 Kč

40 let

20 014 Kč

100 200 Kč

43 let

20 005 Kč

Zdroj: vlastní výpočty autora

 

Loading

Vstoupit do diskuze 7 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz


Související články

Maximální roční příjmy pro výpočet důchodu

Od roku 2008 se sociální pojištění platí pouze do dosažení maximálního vyměřovacího základu, z částky nad strop se již sociální pojištění neplatí a tyto příjmy tedy nevstupují do výpočtu starobního důchodu. Nadstandardní příjmy před rokem 2008 tedy ovlivňují výši důchodu více než od roku 2008. Podívejte se na […]

Text: Petr Gola

Foto: Shutterstock

12. 03. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • hm

    20 září, 2012

    To snižování budoucích důchodů se již děje např. studium se již nezapočítává do důchodu tzn. ti co studovali po roku 2009 mají a budou mít základ na důchod snížený o 9% v dnešním vyjádření průměrného důchodu to je cca 1000kč/měsíc. Zvláštní je že když chce stát zavést školné ozve se milion křiklounů ale když je takto snadno okradl tak se neozval žádný oo jak jsme hloupí :)

    Odpovědět

  • Jara

    20 září, 2012

    Mě by zajímalo, kolik bude mít důchod ten, který těch 35 let těch 10 litrů nevydělával. Aby měl vůbec tu osmičku…Je nějaké minimum?

    Odpovědět

  • L. Korbot

    22 září, 2012

    Pane Golo, jak se da vyse uvedeny postup aplikovat na OSVC?

    Odpovědět

  • Karel Rybák

    12 dubna, 2017

    kde jakej cigán na tom bude lépe než bílej gadžo.Bílej musí makat aby něco dostal a cigán nikoliv protože je mu vyměřen důchod i z podpory,což jest výpočet zcela nenormální ale pokud jste v evidenci na pracáku,tak to tak prostě je.Důchod se jim bude počítat z průměru co dostali.Budou na tom lépe než ti co makaj.To je život a blbost naší vlády.

    Odpovědět

  • Uno Universus

    13 června, 2018

    Byt na pracaku 33 let se proste vyplaci. Byt cikanem je k nezaplaceni.

    Odpovědět

  • Jiří Adámek,Šternberk

    6 února, 2018

    Započítá se něc do výše důchodu když mám vojenské vyznamenání SLUŹBA VLASTI? Děkuji

    Odpovědět

  • Uno Universus

    13 června, 2018

    Ne. Uz mate vyznamenani. Nemuzete za jednu sluzbu mit zaplaceno dvakrat,ve v asem pripade trikrat. To by nebyla sluzba vlasti ale sobe, ze ano?

    Odpovědět