CZK/€ 25.320 +0,18%

CZK/$ 23.408 +0,56%

CZK/£ 29.523 +0,28%

CZK/CHF 25.813 +0,21%

03. 02. 2016

0 komentářů

Subjekty:

Češi jsou rok od roku spokojenější se svými úsporami, počet střadatelů narůstá

 


 

„Nárůst počtu střadatelů i vzrůstající trend spokojenosti Čechů se svými úsporami ukazuje, že se tuzemská ekonomika zotavuje a rozvíjí, ale také že se zlepšuje disciplína našich spoluobčanů a mění se jejich vnímání významu finanční rezervy,“ říká Libor Vaníček, ředitel retailového bankovnictví ING Bank, a doplňuje: „Spokojenost s úsporami je velmi subjektivní, zjednodušeně však lze říci, že i ti, kteří s úsporami spokojeni nejsou, jsou na tom stále lépe než ti, kteří uvedli, že žádnou finanční rezervu nemají. Nulový stav úspor je alarmující a vede k situacím, které lidé řeší zbytečnými a předraženými úvěry.“ 

Zatímco na začátku loňského roku neměli žádné úspory čtyři z deseti Čechů (41 %), letos je situace o poznání lepší a počet spoluobčanů bez finanční rezervy klesl na třetinu (34 %). Tato čísla nás řadí k evropskému průměru: letos i vloni deklarovalo nulovou finanční rezervu 38 % Evropanů. Nejméně lidí bez úspor je v Lucembursku (jen 14 %), naopak v Rumunsku a Polsku je to více než polovina dotazovaných (56 %, resp. 52 %). Asi polovina Evropanů (49 %) s úsporami má finanční rezervu do 10 000 eur (280 000 Kč). Nižší úspory má podle předpokladu nejčastěji nejmladší skupina lidí do 25 let, ve které mají úspory do maximální výše 10 000 eur tři čtvrtiny dotazovaných (74 %).

Nejspokojenější jsou se svými úsporami Nizozemci (43 %), kteří vysoce překračují evropský průměr (26 %). Více než třetinu spokojených střadatelů mají i v Lucembursku, Velké Británii a Německu. Všechny zmíněné země také meziročně zaznamenaly v této oblasti rostoucí trend. Stejně je tomu i v České republice, kde spokojenost s finanční rezervou vzrostla v roce 2016 o dva procentní body na 25 %. Na konci tabulky je Polsko, kde je jen 12 % spokojených střadatelů. Zde a v Turecku došlo oproti loňskému roku k šestiprocentnímu poklesu spokojenosti s úsporami.

Graf č. 1: Jak se vyvíjely vaše úspory v uplynulém roce? 

 

Úspory vzrostly

Úspory klesly

Úspory zůstaly stejné

Evropa

19%

27%

27%

 

 

 

 

Velká Británie

30%

20%

28%

Lucembursko

30%

31%

28%

USA

28%

24%

28%

Austrálie

27%

31%

24%

Nizozemí

26%

32%

23%

Česká republika

26%

20%

30%

Rakousko

25%

28%

22%

Německo

24%

23%

27%

Španělsko

17%

31%

25%

Turecko

17%

27%

29%

Polsko

16%

21%

27%

Rumunsko

16%

19%

24%

Francie

16%

35%

27%

Belgie

15%

34%

24%

Itálie

8%

34%

31%

Z Evropanů, kteří nějaké úspory mají, jich 27 % zůstalo na svém, stejný počet uvedl, že se jejich úspory oproti předchozímu roku snížily, a asi pětině (19 %) se je podařilo zvětšit. Finanční rezervu navýšilo za posledních 12 měsíců 30 % Britů a Lucemburčanů, ale i čtvrtina Čechů (26 %). Naopak v Itálii se podařilo rozmnožit úspory jen 8 % lidí, zatímco více než třetina (34 %) v roce 2015 o část finančních rezerv přišla. Úspory klesly i více než třetině Belgičanů a Francouzů.

Zajímavé rozdíly můžeme sledovat v nárůstu či poklesu úspor obyvatel evropských států v porovnání s výší HDP v jednotlivých regionech. Zatímco ve Velké Británii navýšilo úspory vysoké procento obyvatel (30 %) při relativně nízkém (1,8 %) růstu HDP, v Polsku a Rumunsku se podařilo úspory zvýšit jen 16 % dotazovaných, i když HDP obou zemí vzrostlo o 3,5 %.

Nejčastějším důvodem růstu úspor byl vyšší příjem Evropanů (43 %), pro více než třetinu (36 %) však bylo hnacím motorem jejich vlastní rozhodnutí a vůle více spořit. Poměr mezi těmito motivy se v rámci regionů liší a vyšší příjem byl příčinou nárůstu finanční rezervy především u obyvatel USA (53 %), Rumunska (57 %) a Turecka (54 %). Díky vlastnímu rozhodnutí úspory navyšovali nejčastěji Lucemburčané (50 %) a Francouzi (48 %). U nás pak vlastní vůlí více naspořila třetina Čechů (35 %), díky vyššímu příjmu pak 44 % obyvatel. 

Pokud se podíváme na důvody, proč se některým Evropanům úspory snížily, zjistíme, že více než třetina z nich (37 %) měla nižší příjem a z úspor dorovnávala své běžné výdaje, stejný podíl dotazovaných (36 %) zaznamenal snížení finanční rezervy díky neočekávaným výdajům.

„Výsledky průzkumu ukazují, že poměrně velké procento dotazovaných muselo v loňském roce sáhnout do úspor kvůli nižšímu příjmu a neočekávaným výdajům. Právě tyto případy dokazují význam finanční rezervy. Ta by měla být tak vysoká, aby dokázala v případě výpadku příjmu pokrýt nezbytné výdaje domácnosti po dobu tří až šesti měsíců a vyřešit situaci, pokud se objeví nečekané jednorázové výdaje například za opravu automobilu nebo za novou pračku,“ uzavírá Vaníček.

Mezinárodní průzkum ING realizovala agentura Ipsos v 15 zemích na vzorku 14 664 osob.

Loading

Vstoupit do diskuze 0 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz


Související články

Průzkum: Češi a investice

Lidé se domnívají, že investování není snadné, a přiznávají, že mu moc nerozumí. A souhlasí s tím, že investice jim mnohdy nabízejí i nedůvěryhodné firmy. V otázce investování si tak nechají poradit, na tom nejlepším zdroji informací se ale neshodnou.

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

21. 09. 2023

Studie – euro má nulový dopad na rozvoj obchodu

Z hlediska příznivců přijetí eura zdrcující studie vychází v zářijovém vydání prestižního vědeckého žurnálu Journal of International Money and Finance (zde). Efekt eura na růst vzájemného obchodu členských zemí měnové unie je podle ní v zásadě nulový.

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

23. 08. 2023


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *