Češi jsou optimisté, dopadů krize se nebojí

Podle průzkumu společnosti IPSOS TAMBOR si lidé v ČR sice uvědomují, že finanční krize se donese i k nám, ale jejích následků se velmi neobávají.

Na konci listopadu proběhl v České republice průzkum společnosti IPSOS TAMBOR, pro III. Mezinárodní finanční fórum Zlaté koruny s názvem Svět ve finanční krizi: Konec bezstarostných časů? Lidé si podle všeho dobře uvědomují, že současná krize se české republice nevyhne a většina (celkově 56 %) si myslí, že ekonomické podmínky u nás se zhorší. Čtvrtina lidí si myslí, že situace se nezmění, a 14 % lidí dokonce očekává zlepšení. Ženy přitom vidí situaci mnohem hůř (63 % očekává zhoršení), než muži (50 %).

Zdroj: IPSOS TAMBOR

Tento pesimismus se nejvíce projevuje u vysokoškolsky vzdělaných lidí, u lidí se základním vzděláním je to přesná polovina. Nejhůře vidí budoucnost respondenti z Královehradeckého kraje (75 %), naopak nejméně lidí očekává krizi v Karlovarském kraji a ve středních Čechách.

Předpoklad zhoršení ekonomických podmínek by se dal očekávat, poněkud překvapením je ale skutečnost, že osobní ekonomickou situaci vidí většina dotázaných vcelku optimisticky. Jen něco více než čtvrtina lidí (27 %) přiznává, že očekává zhoršení osobní ekonomické situace.

Zdroj: IPSOS TAMBOR

Největší optimisté jsou Pražané, kteří většinou vidí svou osobní budoucnost růžově. V tomto směru jsou rovněž větší optimisté muži, z nichž jen pětina očekává špatnou budoucnost. Oproti první otázce jsou v tomto směru méně skeptičtí vysokoškoláci, u nichž je jen 19 % pesimistů, a kteří nejspíše spoléhají na své vzdělání.

V porovnání s průzkumem, který dělala agentura STEM/MARK na začátku listopadu stoupl počet lidí, kteří očekávají zlepšení své situace (20 % oproti 11 %)

Vcelku dobrou náladu dotazovaných dokazuje také fakt, že téměř polovina dotazovaných (48 %), zejména mladších lidí, si myslí, že spotřeba a zadlužování budou pokračovat ve stejném tempu. 38 %, převážně starších respondentů si pak myslí, že lidé svou spotřebu omezí a začnou šetřit.  

Důvěra v banky, ČNB a stát

Stabilizačním zásahům ČNB a státu věří většina obyvatel (68 %), převážně z větších měst. V otázce regulace finančního trhu byl výsledek prakticky nerozhodný. Většina (42 %), zastoupena především vysokoškoláky, by zavedla regulace pouze dočasně, do doby, než dojde ke stabilizaci trhů. Čtvrtina, většinou lidí se základním vzděláním, by se přiklonila ke stálé regulaci a zhruba stejný počet lidí by regulaci trhů neřešil vůbec.

Důvěru v bankovní sektor projevila většina dotazovaných, dvě třetiny z nich si myslí, že dopad finanční krize klienti bank nepocítí. Většina respondentů (64 %) rovněž považuje za dostatečnou zvýšenou hranici pojištění vkladů v bankách a mírná většina (53 %) se rovněž přiklání k setrvání u české měny.

Firmy z eura nadšené nejsou

Představitelé některých firem, zejména těch, které se orientují na export, by možná byli v otázce přijetí eura více vstřícnější, protože posilující koruna jim dělá starosti. „Kvůli silné koruně jsme do června 2008 výrazně tratili, v novém pololetí očekáváme díky nižším vstupům a slabší koruně zisk,“ říká Karel Žerníček z BC Morava. Většina úspěšných firem, které se dostaly do finále podnikatelské soutěže Vodafone Firma roku 2008, však i tuto situaci dokáže proměnit ve svůj prospěch. Některé firmy přistoupily k omezení exportu a vývoz jim slouží především pro udržení pozice na trzích. Další se snaží o vyrovnání salda zahraničního obchodu a nekonvertování měny. „V poslední době se snažíme přesvědčit partnery, aby s námi obchodovali v korunách. To se nám podařilo například u polských partnerů,“ vyjadřuje se k silné koruně Rudolf Borýsek z LIASu Vintířov.

V některých firmách dokonce silnou korunu dokázali využít ve svůj prospěch. „Silná koruna nám umožnila vybavit výrobu modernějšími stroji ze zahraničí,“ tvrdí představitelé BC Morava.

Samotnou krizi a opatrnost bank při poskytování úvěrů pak společnosti pociťují zejména v oslabování poptávky. Podle některých je však snižování poptávky způsobeno spíše obavou a očekáváními, než skutečnou krizí. „V říjnu, kdy byla krize nejvíce medializována, nám poklesl prodej asi 5 až 10 %. V listopadu se však prodej vrátil na standardní úroveň,“ konstatuje Petr Klička z jihlavské společnosti Stormware.

V konečném důsledku však samotné firmy, podobně, jako spotřebitelé, nevidí situaci až tak černě. Kvůli oslabení poptávky může dojít ke větší konkurenci mezi dodavateli a následnému snížení nákladů. Pozitivním faktorem je rovněž zlepšení situace na pracovním trhu a vyšší počet volných kvalifikovaných zaměstnanců.

I přes relativní klid se však firmy na krizi připravují, a to i například rozšiřováním, nebo diverzifikováním výroby a množstva poskytovaných služeb, nebo slučováním funkcí v managementu. Celkově však představitelé firem očekávají, že krize pomůže vyčistit trh od nestabilních firem a umožní expanzi těm, kteří nepříznivou situaci na trhu dokážou ustát.