Akvizice a fúze nemusí být zárukou výdělku

Fúze a akvizice byly v posledních letech jedním z faktorů, které stály za posilováním akciových trhů. Přes očekávání, která sebou přináší, však velká část končí neúspěchem. I tuto oblast pak nepříznivě ovlivnila hypoteční krize a s ní související nedostatek likvidity na trzích.

S pojmem fúze, nebo akvizice jsme se v minulém roce mohli setkávat častěji, než tomu bylo v předešlých letech. Aktivita v této oblasti totiž v roce 2007 dosáhla skutečně rekordních hodnot, když celkový objem fúzí a akvizic vzrostl na 4,4 bilionů dolarů (což je 21% nárůst oproti 3,6 bilionům USD v roce 2006). A to i přesto, že v druhé polovině roku se na trzích začaly objevovat příznaky hypoteční krize.

Ke spojení dvou firem může dojít několika způsoby. U fúze splynutím dochází k zániku dvou společností a vzniku nové firmy. Většinou jde o dvě rovnocenné společnosti a název nové společnosti vznikne spojením názvů původních firem. Sloučení musí být odsouhlaseno akcionáři obou společností.

U fúze převzetím se přebíraná firma (většinou menší) integruje do přebírající společnosti (zpravidla větší). Může jít o převzetí přátelské (schváleno akcionáři obou společností), kdy obě společnosti spolupracují, nebo převzetí nepřátelské, kdy vedení převzaté firmy nesouhlasí s převzetím. Společnosti, které nesouhlasí s převzetím, pak využívají několik technik a způsobů, jak takovému převzetí zabránit.

Jednou z možností je zařazení tzv. „sprejů na žraloky“ do stanov společnosti, které při hrozbě převzetí mohou ochránit společnost od převzetí, resp. nepřátelské převzetí hodně zkomplikuje (a zejména chrání dosavadní vedení). Patří sem například „zlaté padáky“ pro management společnosti, zvýšení procenta akcionářů, kteří musí schválit fúzi, vyplacení mimořádné dividendy a zmenšení volných zdrojů společnosti, rozdělení členů volených orgánů do několika úrovní, což znemožní jejich jednorázovou výměnu apod.

Velmi oblíbeným způsobem je získání tzv. „bílého rytíře“, společnosti, která přebíranou společnost převezme přátelským způsobem, který je výhodnější pro akcionáře, nebo spíše vedení přebírané společnosti. Dalším způsobem je tzv. „otrávená (jedovatá) pilulka“, kdy je akcionářům převzaté společnosti (ale ne tomu, kdo jí chce převzít) umožněno nakoupit velké množství akcií společnosti s velkou slevou, čímž dojde ke znehodnocení podílu už nakoupeného přebírající společností.

Při akvizici dochází k nákupu jednotlivých složek cílové firmy, přičemž nedochází k úplnému převzetí společnosti a firmy zůstávají nezávislé.  

Pokud jde o spojení dvou firem ve stejném oboru (větší a menší společnost, například automobilky, výrobci léků apod.), je to horizontální fúze, pokud se spojí firmy s různými, ale na sobě závislými činnostmi (odběratel a dodavatel jednoho produktu, těžební a petrochemická společnost apod.), jde o vertikální fúzi. Kongenerická fúze probíhá mezi společnostmi z příbuzných oborů podnikání s různými produkty, například výrobce hardwaru a výrobce softwaru. Konglomerátní fúze pak spojí firmy, které nemají prakticky nic společného a jde většinou o snahu jakési diverzifikace aktivit společností, které podnikají v zavedených, ale nerostoucích odvětvích a chtějí využít své volné zdroje.

Stále větší a častější fúze a akvizice byly v podstatě důsledkem výrazné globalizace trhů v posledních letech. Už nejde pouze o slučování firem v rámci jednotlivých zemí, stále častěji vznikají velké a nadnárodní společnosti využívající úspory na straně daní, optimalizaci nákladů, přístup na nové trhy a odbytiště, nebo k novým technologiím apod. Někdy může jít o pokus o získání lepšího postavení na trhu, případně odstranění konkurence, v tomto případě už ale většinou zaúřadují regulační orgány. Akcie zainteresovaných společností většinou reagují na sloučení posilováním, protože výše zmiňované výhody jsou příslibem budoucích lepších výsledků.

Často dokonce stačí, že na trhu se objeví pouhé spekulace na téma akvizice a akcie společnosti, která má být převzata, vystřelí nahoru. Dobrým příkladem jsou spekulace o převzetí softwarové společnosti Salesforce Googlem, díky kterým akcie Salesforce posílily 23. dubna za jediný den o 10 %. A to vše pouze kvůli tomu, že Salesforce se dohodla s Googlem, že začlení některé jeho aplikace do svých řešení.

Tyto spekulace ale nemusí pro investory dopadnout dobře, a když vyjde najevo, že ke sloučení firem nedojde, může cena akcií výrazně klesnout. Příkladem může být tolik přepírané převzetí společnosti Yahoo Microsoftem. Po ohlášení akvizice akcie Yahoo strmě vzrostly a oscilovaly kolem hodnoty 29 dolarů za akcii. Po prohlášení Microsoftu, že z převzetí nic nebude, akcie v pondělí 5. 5. výrazně oslabily.

Ani zrealizované fúze či akvizice však neznamenají automatický úspěch a výdělek pro akcionáře, zejména v delším horizontu. Integrace dvou podniků je složitý a dlouhodobý proces a sladění podnikových kultur dvou různých firem (nezřídka ze dvou různých kultur) nemusí dopadnout úspěchem, i když to zpočátku může vypadat nadějně. Příkladem může být fúze automobilek Daimler a Chrysler nebo akvizice divize VDO společnosti Siemens společností Continental. Ta v březnu oznámila, že chce přehodnotit podmínky akvizice, protože prý nebyla informována o problémech VDO. Dopad na akcie společnosti pak pro investory není přílišným důvodem k radosti.

Nejčastějšími důvody neúspěchu sloučení jsou nereální odhady budoucího potenciálu jedné z firem, bezkoncepčnost a absence strategického řízení, malá flexibilita a neschopnost rychle reagovat na změny. Rovněž lidský faktor může být velkou slabinou, zejména absence jakékoli vůle k identifikování se s novou firmou, nezkušenost a málo odborných znalostí managementu, které mohou pokazit i jinak dobrý počáteční plán. Na druhé straně je spojení odsouzeno k zániku hned od začátku, pokud jde o pouhé naplňováním přílišných ambicí šéfů slučovaných firem.

V každém případě aktivita v oblasti fúzí a akvizicí v roce 2008 v porovnání s rokem 2007 klesla, což je zjevné zejména ve finančním sektoru, který na hypoteční krizi a s ní související nedostatek likvidity a úvěrů, doplatil nejvíce. Právě finanční sektor byl v posledních letech tím, který do počtu i objemu vedl pomyslné pořadí sektorů, nicméně tato situace dokazuje, že i u fúzí a akvizic existují určité cykly, které mají svůj vrchol a dno.

Na druhou stranu ale může být nastalá situace dobrým odrazovým můstkem pro další akvizice a fúze, což se bude týkat zejména společností, které současnou situaci přežijí bez velkých následků. Levné akcie budou určitě lákadlem pro velké zájemce, na druhou stranu bude ale růst také důraz na kvalitu rozhodování a opatrnost, aby se zajímavé příležitosti nezměnily v nenaplněná očekávání.